Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Oceány plné mikrobů

 |  17. 1. 2008
 |  Vesmír 87, 7, 2008/1

Výzkumy posledních let ukazují, že oceány jsou pro nás stále jen málo probádanou oblastí a skrývají dosud mnohá tajemství, která čekají na objevení. Výsledkem těchto výzkumů je také zjištění, že mikrobiální život v oceánech je mnohem rozmanitější, než jsme předpokládali. Moderní metody molekulární biologie odhalily, že v každém litru mořské vody severního Atlantického oceánu žije až do hloubek 4 km kolem 25 tisíc různých druhů mikroskopických organizmů, což je stokrát víc, než se dosud myslelo. Vědci předpokládají, že celkový počet mikrobiálních druhů v moři přesahuje 5 milionů.

První jednobuněční tvorové se na Zemi objevili někdy před 3,5 až 3,9 miliardy let a dlouho byli jedinými obyvateli oceánů. Teprve před 560 miliony let se začaly objevovat další formy života. Za toto dlouhé období evoluce nabyly mikroskopické formy života neuvěřitelné rozmanitosti. Přestože život v oceánech je zastoupen také obrovským počtem makroskopických živočichů (ryb, mlžů, červů, korýšů, hub, korálů aj.), nepatrní mikrobi tvoří 50 až 95 % celkové biomasy zemských oceánů a hrají zásadní roli ve zdraví oceánů i v udržování a rozvíjení života na planetě. Z celkové doby, po kterou trvá život na Zemi, tvořil prvních 80 % život výlučně mikrobiální. Právě mikrobi postupně změnili složení atmosféry i chemické složení oceánů. (Proc. Natl. Acad. Sci. USA 103, 12115–12120, 2006)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....