Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Žabí putování

(Vesmír 86, 444, 2007/7)
 |  13. 9. 2007
 |  Vesmír 86, 538, 2007/9

Se zájmem jsem si přečetl v posledním čísle Vesmíru článek Pavla Hoška Žabí putování Indickým oceánem, ve kterém autor uvádí velmi nepravděpodobný způsob putování žab na kmenu z ostrova na ostrov. Za mnohem pravděpodobnější považuji přenos žabích vajíček na nohách a peří vodních ptáků. Tento způsob migrace žab má svoji analogii v přenosu rybích jiker na umělá jezera ve střední Asii v bývalé SSSR.

Dušan Hesoun

Odpověď autora:

Možností přenosu žab a ostatně jakýchkoli živočichů přes oceán je samozřejmě mnoho. A zdá se, že způsob, při němž se jeden druh „sveze“ na druhu jiném, je nejběžnější. Jednoznačné je to u parazitů, kteří se šíří se svým hostitelem (a mohou pak napadnout nové druhy na jiném kontinentu). Víme ale také třeba o mnoha sladkovodních plžích, kteří pronikli díky ptákům například z Asie do Ameriky, z Ameriky do Evropy apod.

Jakým způsobem se pohybují žáby po území Indického oceánu a jeho okolí, není zatím známo nic. Autoři prací citovaných v mém článku uvádějí jako nejpravděpodobnější způsob přepravy skutečně plavbu na přírodním voru. Zatím to nikdo blíže nestudoval, už z toho důvodu, že je to studovatelné jen obtížně. Myslím však, že nejde o tak nepravděpodobnou záležitost. Je třeba si uvědomit dvě věci. Madagaskar je každoročně pod vlivem silných cyklonů, a není tedy nic výjimečného, když se utrhne velký kus pobřeží – nikoli kláda nebo větev, ale solidní plovoucí ostrůvek. Navíc mnohé druhy „cestujících“ žab jsou výhradně lesní. Žijí na vegetaci a i pulci se vyvíjejí kdesi v úžlabí listů nebo v tůňkách ve vykotlaném dřevě. Na takových místech se setkají jen s pralesními ptáky, kteří nikdy neopouštějí les, natož aby se vydali za oceán. Na druhou stranu si umím představit plující změť vegetace a zeminy nesoucí pěkně vykotlanou kládičku, do jejíž dutiny stačily žabky naklást vajíčka.

Pavel Hošek

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...