Umělcův pohled a skutečnost
| 13. 9. 2007Počítačová analýza umožňuje spolehlivě a přesně srovnat malířův pohled (například obraz budovy) se skutečností zachycenou na fotografiích. Těmto srovnáním se věnuje Charles M. Falco, profesor optiky na Arizonské univerzitě v Tucsonu. Umělcovo zobrazení přitom často zachytí objekt jen několika črty tužky nebo tahy štětce, založenými na rychlém přehlédnutí širokého prostoru a uložení vytvořeného obrazu v mozku, zatímco fotografie uchová každý detail okamžitého optického záznamu. Rozbor přesnosti malířovy práce začal Falcovou spoluprací s Davidem Hockneyem, který zachycoval pohled ze dveří ateliéru. Jeho obraz býval někdy přesnějším zobrazením skutečnosti než záběr pořízený širokoúhlým objektivem. Falco také srovnával sérii devíti obrazů, jimiž v letech 1903 až 1905 zachytil Claude Monet budovy parlamentu v Londýně za různých denních dob a různých klimatických podmínek, s obrysy budov na současné fotografii pořízené z téhož místa. Obrysy na všech těchto obrazech i na fotografii se dobře shodují, s výjimkou nejvyšší věže. Ta je v malířově pojetí v průměru o 15,5 % vyšší a o 18,1 % užší než ve skutečnosti. Nešlo však o malířovu neschopnost vidět správně skutečnost, spíše chtěl naznačit, jak by budova mohla výtvarně lépe vyhlížet. Podobně vyšší se na jiných obrazech jeví známá londýnská věž Big Ben. Na základě těchto analýz lze také určit, jak daný umělec zkresluje obraz přírody a zda je to záměrné, nebo je to nedostatkem jeho kvalitního školení. Někdy zřejmě umělcovo zobrazení ukazuje, že proporce, které zvolil architekt, nebyly optimální pro pohled kolemjdoucího pozorovatele. Jak často opomíjíme to, co nám vlastně chtěl architekt ukázat! (Photonics Spectra, duben 2007, s. 26 a 28.)
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [275,59 kB]