Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Umělcův pohled a skutečnost

 |  13. 9. 2007
 |  Vesmír 86, 540, 2007/9

Počítačová analýza umožňuje spolehlivě a přesně srovnat malířův pohled (například obraz budovy) se skutečností zachycenou na fotografiích. Těmto srovnáním se věnuje Charles M. Falco, profesor optiky na Arizonské univerzitě v Tucsonu. Umělcovo zobrazení přitom často zachytí objekt jen několika črty tužky nebo tahy štětce, založenými na rychlém přehlédnutí širokého prostoru a uložení vytvořeného obrazu v mozku, zatímco fotografie uchová každý detail okamžitého optického záznamu. Rozbor přesnosti malířovy práce začal Falcovou spoluprací s Davidem Hockneyem, který zachycoval pohled ze dveří ateliéru. Jeho obraz býval někdy přesnějším zobrazením skutečnosti než záběr pořízený širokoúhlým objektivem. Falco také srovnával sérii devíti obrazů, jimiž v letech 1903 až 1905 zachytil Claude Monet budovy parlamentu v Londýně za různých denních dob a různých klimatických podmínek, s obrysy budov na současné fotografii pořízené z téhož místa. Obrysy na všech těchto obrazech i na fotografii se dobře shodují, s výjimkou nejvyšší věže. Ta je v malířově pojetí v průměru o 15,5 % vyšší a o 18,1 % užší než ve skutečnosti. Nešlo však o malířovu neschopnost vidět správně skutečnost, spíše chtěl naznačit, jak by budova mohla výtvarně lépe vyhlížet. Podobně vyšší se na jiných obrazech jeví známá londýnská věž Big Ben. Na základě těchto analýz lze také určit, jak daný umělec zkresluje obraz přírody a zda je to záměrné, nebo je to nedostatkem jeho kvalitního školení. Někdy zřejmě umělcovo zobrazení ukazuje, že proporce, které zvolil architekt, nebyly optimální pro pohled kolemjdoucího pozorovatele. Jak často opomíjíme to, co nám vlastně chtěl architekt ukázat! (Photonics Spectra, duben 2007, s. 26 a 28.)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...