Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Proč v USA umírali domácí mazlíčci

 |  13. 9. 2007
 |  Vesmír 86, 542, 2007/9

Počátkem roku 2007 byly Spojené státy vyděšeny záhadným umíráním stovek psů a koček. Brzy se zjistilo, že příčinou byla prodávaná krmiva pro tato zvířata. Jejich smrtelnou kontaminaci způsobily dodávky pšeničného glutenu a rýžového proteinu z Číny, do nichž výrobci přidávali melamin a příbuzné sloučeniny, odpadní suroviny při výrobě plastů. Těmito přídavky bohatými na dusík se zdánlivě zvyšoval obsah bílkovin v krmivech. Látky samy nejsou příliš toxické, ale zřejmě krystalizují v játrech a vyvolají jejich selhání. V dubnu 2007 přidávání těchto látek do uvedených produktů v Číně zakázali. Případ poukázal na nedostatky v legislativě některých zemí. Například ještě v roce 2003 zjistila kontrola v některých kořeních dovážených z Indie zakázané barvivo Sudan I. V minulých stoletích se podobné nedostatky objevovaly v Evropě, ale postupně se je podařilo odbourat. Ve viktoriánské Anglii například pekaři přidávali do svých výrobků nejrůznější látky buď proto, aby docílili bělejšího těsta, nebo aby zvýšili jeho váhu. Patřily sem kamenec, křída, sádra či piliny. Použité čajové lístky se po vaření se síranem železnatým a ovčím trusem sušily a znovu prodávaly jako čerstvé, popřípadě se do čajů přidávaly také sušené listy jiných rostlin. Podobně se mletá káva falšovala přídavkem rozemletých pražených fazolí, cikorie, a dokonce písku. Nejnepříjemnějším překvapením je, že se tenkrát k barvení cukrovinek pro děti používala barviva obsahující soli olova, mědi nebo rtuti. Velkým pokrokem byl proto Food Adulteration Act z roku 1860, který se stal základem moderní legislativy zakazující nebezpečná falšování potravin. Poté podobné zákony schválila většina evropských zemí; rozvojové země však zpřesnění těchto zákonů teprve čeká. (Food Engineering & Ingredients, sv. 32, č. 2, s. 37, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Veterinární medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné