Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Proč v USA umírali domácí mazlíčci

 |  13. 9. 2007
 |  Vesmír 86, 542, 2007/9

Počátkem roku 2007 byly Spojené státy vyděšeny záhadným umíráním stovek psů a koček. Brzy se zjistilo, že příčinou byla prodávaná krmiva pro tato zvířata. Jejich smrtelnou kontaminaci způsobily dodávky pšeničného glutenu a rýžového proteinu z Číny, do nichž výrobci přidávali melamin a příbuzné sloučeniny, odpadní suroviny při výrobě plastů. Těmito přídavky bohatými na dusík se zdánlivě zvyšoval obsah bílkovin v krmivech. Látky samy nejsou příliš toxické, ale zřejmě krystalizují v játrech a vyvolají jejich selhání. V dubnu 2007 přidávání těchto látek do uvedených produktů v Číně zakázali. Případ poukázal na nedostatky v legislativě některých zemí. Například ještě v roce 2003 zjistila kontrola v některých kořeních dovážených z Indie zakázané barvivo Sudan I. V minulých stoletích se podobné nedostatky objevovaly v Evropě, ale postupně se je podařilo odbourat. Ve viktoriánské Anglii například pekaři přidávali do svých výrobků nejrůznější látky buď proto, aby docílili bělejšího těsta, nebo aby zvýšili jeho váhu. Patřily sem kamenec, křída, sádra či piliny. Použité čajové lístky se po vaření se síranem železnatým a ovčím trusem sušily a znovu prodávaly jako čerstvé, popřípadě se do čajů přidávaly také sušené listy jiných rostlin. Podobně se mletá káva falšovala přídavkem rozemletých pražených fazolí, cikorie, a dokonce písku. Nejnepříjemnějším překvapením je, že se tenkrát k barvení cukrovinek pro děti používala barviva obsahující soli olova, mědi nebo rtuti. Velkým pokrokem byl proto Food Adulteration Act z roku 1860, který se stal základem moderní legislativy zakazující nebezpečná falšování potravin. Poté podobné zákony schválila většina evropských zemí; rozvojové země však zpřesnění těchto zákonů teprve čeká. (Food Engineering & Ingredients, sv. 32, č. 2, s. 37, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Veterinární medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!

Jen počkej, leukemie!

Marek Janáč  |  1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...