Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Ochranná pásma vedení znamenají bezpečnost a spolehlivost

 |  13. 9. 2007
 |  Vesmír 86, 578, 2007/9
komerční prezentace

V poslední době se v Čechách, ale i po celé Evropě, rozmáhá vlna odporu veřejnosti k nucenému mýcení porostu pod elektrickým vedením. Tento zásah do přírodního celku a krajinného rázu může někomu na první pohled připadat necitlivý. Přesto však zkušenosti provozovatelů vedení a potencionální rizika, která jsou spojena s nedůkladnou údržbou pozemků pod ním, hovoří jednoznačně pro.

Pravdou je, že energetické firmy mohou disponovat sebeinteligentnějším zařízením, které je schopné monitorovat vedení a eliminovat poruchy. Pokud ale nebudeme možnému riziku předcházet již v základech – ochrannými pásmy vedení – spolehlivost přenosu elektřiny se může snížit. Nemluvě o bezpečnosti.

ČEPS, a. s., působí na území České republiky jako provozovatel elektrické přenosové soustavy na základě výhradní licence na přenos elektřiny, udělené Energetickým regulačním úřadem podle energetického zákona (č. 458/2000 Sb.).

Společnost ČEPS jako držitel této licence odpovídá za spolehlivost provozu elektrizační soustavy ČR a spolehlivost přenosu elektřiny na našem území.

Zároveň však nese odpovědnost i za bezpečnost v nejbližším okolí přenosové soustavy, které je podrobně definováno v energetickém zákoně.

Energetický zákon vytěsňuje rizika

Energetický zákon vymezuje tzv. „ochranná pásma vedení“ jako prostor v bezprostřední blízkosti vedení vysokého napětí, jenž je určen k zajištění spolehlivého provozu na tomto vedení a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

U venkovního vedení pod ochranné pásmo spadá prostor po obou stranách vedení. Nabývá různé šířky v závislosti na napěťové hladině daného vedení. Vyšší napětí na vedení znamená nutně i vyšší ochranu v podobě širšího pásma.

Přenosová soustava ČR, kterou spravuje ČEPS, se skládá z vedení zvlášť vysokého a velmi vysokého napětí. Jde o napěťové hladiny 400 a 220 kV. Zákon v tomto případě udává povinnost udržovat ochranná pásma především pravidelným odstraňováním dřevin. Ty nesmějí přesahovat zákonem stanovenou výšku 3 m.

Důvody pro údržbu ochranného pásma vyplývají z podstaty jeho určení. Pravidelnou údržbou ochranného pásma se dosahuje spolehlivého provozu vedení, a zejména bezpečnosti provozu ve vztahu k veřejnosti. Pokud se vzrostlé stromy pod elektrickými vodiči ponechají, popřípadě se přiblíží k vodičům, hrozí přeskok elektrického výboje na strom. Důsledkem může být výpadek vedení a ohrožení spolehlivého provozu přenosové či distribuční soustavy. Stejně tak může hrozit i nebezpečí vážného poranění osob nacházejících se v době přeskoku elektrického výboje v blízkosti stromu. Hrozí také nebezpečí požáru okolních objektů.

V zákoně jsou stanovena rovněž omezení pro činnosti v ochranných pásmech. Jde o zákaz umísťování staveb či konstrukcí nebo uskladňování hořlavých a výbušných látek. Dále platí zákaz provádět všechny činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu energetických zařízení (např. pohyb vysokých mechanizmů, vršení zeminy či jiného materiálu).

Elektrické vedení patří mezi elektrická zařízení, pro která platí další omezení. Tzv. živé části pod napětím (elektrické vodiče) jsou umístěny v takové výšce nad terénem, aby byla zajištěna dostatečná vzdušná izolační vzdálenost. Tato vzdálenost za normálních okolností vylučuje přeskok elektrického výboje na okolní předměty, a tedy i na terén pod vedením.

Když elektrický výboj z vedení přeskočí

Pokud je izolační vzdálenost narušena vzrostlým porostem, může k takovému přeskoku elektrického výboje dojít. Pro názornost uveďme případ, kdy došlo k výpadku na vedení 400 kV. Ten byl způsoben právě přeskokem elektrického výboje na strom, jenž se nacházel pod jedním ze svazkových fázových vodičů. V tomto konkrétním případě šlo o devět stromků a zrezivělý sud, které výboj zasáhl.

Postup při poruše elektrickým výbojem na vedení

Ve všech těchto případech byl příčinou elektrický oblouk, jenž vznikl v důsledku výboje. Uhašen byl rychlým vypnutím vedení, které je zajištěno elektrickými automatickými ochranami. Ty slouží, jak vyplývá z názvu, k ochraně vedení a jejich vypínací časy se pohybují mezi 20 až 30 ms. K tomuto času je nutné připočítat vypínací čas vypínače ve stanicích, z kterých příslušné vedení vychází (jde cca o 40 až 60 ms, podle typu vypínače).

Výsledný čas, po který v případě přeskoku prochází poruchový proud, je tedy do 100 ms. Hodnoty poruchových proudů se pohybují většinou od 1 do 10 kA. Rozhodující roli hraje elektrický odpor proudové dráhy poruchového proudu (tedy v případě přeskoku na strom: dráhy vedení – strom – zem). Příklad poruchového proudu je uveden na přiloženém obrázku obrázek.

Z hlediska fungování ochran a průběhu poruchy se rozlišují poruchové stavy na neúspěšné a úspěšné OZ (opětovné zapnutí). Jde v podstatě o způsob ochrany vedení, kdy při poruše v jedné fázi je ochranou v rychlém sledu vypnuto celé vedení. Pomocí automatiky OZ je po určité době opět zapnuto. Pokud příčina poruchy odezní (např. ptačí trus na izolátoru, úder blesku do vedení), vedení se opět zapne a hodnocení cyklu OZ je úspěšné. Pokud příčina poruchy trvá, je cyklus OZ neúspěšný a vedení se po zapnutí opět vypne a zůstane vypnuté.

Energetické společnosti udržují ochranná pásma na pozemcích soukromých vlastníků

Udržovat ochranná pásma v řádném stavu jsou ze zákona povinni vlastníci či uživatelé pozemků, na kterých se vedení nachází. Ve většině případů však tuto činnost zajišťují provozovatelé přenosových či distribučních soustav. Činí tak proto, aby zajistili bezpečnost i spolehlivosti provozu elektrizační soustavy, za něž mají jako provozovatelé odpovědnost s odvoláním na energetický zákon.

Zde je dobré zmínit, že ačkoli údržbu ochranných pásem zajišťují energetické společnosti na své náklady, někteří vlastníci pozemků záměrně zabraňují jejich vstupu na své pozemky. Tím ztěžují údržbu, což ve svém důsledku vede k ohrožení bezpečnosti osob, zvířat a majetku v okolí vedení a zároveň k snížení stability energetické soustavy.

Na druhou stranu je nutné poznamenat, že vstřícné a slušné jednání jak ze strany energetik zajišťujících údržbu, tak ze strany společností provádějících vlastní údržbu je základním předpokladem k tomu, aby byla údržba provedena včas a předešlo se mimořádným stavům při provozu energetické sítě.

Novelizovaný zákon 458/2000 Sb. ostatně ukládá povinnosti, které musí provozovatel energetické soustavy splnit (oznámit vstup na pozemky vlastníka, oznámit vlastníkovi ukončení činnosti), a nastavuje tak oboustranně vyvážený vztah mezi energetickou společností provozující dané zařízení a vlastníkem pozemku, který je daným zařízením a jeho ochranným pásmem omezen.

Vzájemná koordinace obou stran přispívá k vysoké stabilitě přenosové soustavy a zároveň dává energetickým společnostem větší prostor k tomu, aby pro veřejnost byly bezpečným a spolehlivým partnerem.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika

O autorech

Tereza Soukupová

Jiří Steinbauer

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné