Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Imaginární tygři

 |  13. 9. 2007
 |  Vesmír 86, 571, 2007/9

O tom, že jsou tygři obecně ohroženým druhem, není pochyb (Vesmír 86, 108, 2007/2). Do jaké míry máme však přehled o jejich skutečných počtech ve volné přírodě? Následující příklad z Indie může upozornit na některé nedostatky současného přístupu ochrany zvířat.

Ještě před sto lety byla Indie domovem 40 000 tygrů, dnes je to podle oficiálních odhadů kolem 3600 jedinců. Ochránci přírody a nevládní organizace v čele s Wildlife Protection Society of India (WPSI) a Widlife Institute of India (WII) však upozorňují, že toto číslo je přehnané a v lepším případě zbývá v Indii zhruba 2000 tygrů. Celonárodní poprask způsobila v roce 2005 aféra v národním parku Sariska ve státě Rádžasthán, odkud všichni tygři náhle zmizeli. Podle posledního oficiálního sčítání z r. 2004 mělo na jeho území žít 16–18 tygrů. Když sem ale přijeli členové WII, aby se učili sčítat a stopovat tygry, nepodařilo se jim za celou dobu pobytu spatřit stopy jediného tygra, o samotném tygru ani nemluvě. Jak mohlo k takové situaci dojít?

Národní park Sariska patří mezi 28 rezervací, které zastřešuje celostátní projekt na záchranu tygrů Project Tiger. Ten byl zahájen na počátku osmdesátých let pod patronátem tehdejší předsedkyně vlády Indiry Gándhíové a původně zahrnoval pouze 9 chráněných oblastí. Zpočátku se skutečně dařilo zastavit pokles počtu tygrů. V současné době neprochází tento mamutí program žádnou nezávislou kontrolou a to je hlavní příčina, která zamezila včasnému odhalení mizejících tygrů.

Rezervace zahrnuté v programu dostávají velké dotace právě na ochranu tygrů. Je tedy žádoucí, aby každoroční závěrečné zprávy obsahovaly čísla vypovídající o růstu nebo alespoň o stabilitě počtu tygrů na daném území. A přesně tak tomu bylo i v Sarisce. Podle původního sčítání tu bylo na jaře r. 2004 jen 12–14 tygrů, ale ve snaze vyhnout se problémům bylo toto číslo změněno na 16–18. Tygr sem, tygr tam. Později se ukázalo, že i původní odhady založené na sčítání podle stop byly přehnané. A tak byla ve skutečnosti Sariska bez tygrů již na podzim roku 2004. I nadále se zde objevovala auta plná turistů, které průvodci přesvědčovali, že budou-li mít štěstí, uvidí tygra. Nikdo už ale to štěstí neměl.

Je jasné, že stejná situace není ve všech národních parcích Indie. Například v jihoindickém Nagarhole prosperuje díky dlouholetému výzkumu U. Karantha skupina šedesáti tygrů. Při sčítání tygrů se zde také používá modernější metoda fotografických pastí. Problém soužití s lidmi zde vyřešili vystěhováním téměř všech vesnic za hranice parku. To však není možné všude.

Hlavní příčinou mizení tygrů v celém jejich areálu je pytlačení. Části tygřího těla jsou využívány v čínské a tibetské tradiční medicíně. Prodávají se jednotlivé části těla a kůže; celý tygr se dá rozprodat až za 50 000 dolarů. Při jedné prohlídce natočili pracovníci WPSI obchody v Tibetu, kde napočítali 83 tygřích kůží. Prodejci potvrdili, že všechny pocházejí z Indie.

Celá léta se pytlačilo i v Sarisce, teď už není co. Je jasné, že se na tom podíleli i zaměstnanci parku a místní obyvatelé. Provázanost jejich vzájemných vztahů je v této oblasti veřejným tajemstvím. V případě Sarisky není možné svalovat vinu ani na nedostatek peněz, ani na nedostatek zaměstnanců, obojího má v porovnání s ostatními indickými parky dost.

Možná by to nebyla zas až taková tragédie, zmizí-li tygři z jedné rezervace, ale tato majestátní šelma slouží jako vlajkový druh. Díky tygrům jsou chráněna i jiná zvířata indického subkontinentu žijící na stejném území. Když zmizí tygři, zmizí i ochrana. Podobné hlasy se objevují už i v případě Sarisky: „K čemu je národní park, kde nejsou tygři?“ Nezbývá než doufat, že podobných případů nebude přibývat. Aktuální zprávy z východoindické rezervace Sundarbans však nejsou příliš nadějné. Tamní oficiální odhady udávají 249 tygrů, nejnovější sčítání však jen žalostných 75. Oficiální místa výsledky odmítají s tím, že šlo o zkoušku nového statistického a počítačového zpracování dat získaných opět na základě záznamu stop. Snad mají pravdu.

Zdá se, že i v případě Sarisky nakonec zvítězí zastánci zachování parku. Místní vláda již připravila program na přestěhování několika vesnic, které leží na jeho území. Podle článku z letošního března v Times of India by po jeho realizaci mělo dojít k reintrodukci tygrů z nedalekého národního parku Ranthambore. (Nature 441, 927–930, 2006; www.projecttiger.nic.in; news.bbc.co.uk)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martina Konečná

Mgr. Martina Konečná, Ph.D., (*1981) vystudovala zoologii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Ve své práci se věnuje etologii, zejména primátů včetně člověka. Nejvíce ji zajímá individuální variabilita v chování jedince a vliv sociálních vztahů na jeho chování a kondici.
Konečná Martina

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...