Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Ad Poodhalené tajemství kmenových buněk

(Vesmír 86, 514, 2007/8)
 |  13. 9. 2007
 |  Vesmír 86, 537, 2007/9

Článek Petra Dvořáka o kmenových buňkách je hezký. Je v něm spousta důležitých informací, které pro rychlé a zběžné čtení nejsou snadné. Vnímavý čtenář je ale po přečtení článku obohacen o nové obzory, jež se při studiu kmenových buněk v současnosti odhalují.

Dnes je již vědcům jasné, že transplantované kmenové buňky reagují bryskně na signály vysílané hostitelem, a naopak tkáň příjemce se dostane pod vliv štěpu. Vznikne dialog, který může zásadně změnit osud ne jednoho, ale obou „partnerů“. V posledních letech se výzkum molekulární podstaty tohoto dialogu zintenzivnil. V mnoha případech se ukazuje, že signalizační systémy nezbytné pro časný embryonální vývoj mnoha orgánů včetně centrálního nervového systému (např. rodiny molekul, jako jsou BMPs, OCT, nebo transkripční factory rodiny Hox) mají svůj význam také v pozdějším vývoji, například při určování poziční informace migrujících buněk a v diferenciaci kmenových buněk. Tak to také je uvedeno v článku Petra Dvořáka. Navíc se ukazuje, že pomocí transplantací lze navodit v příjemcově tkáni změny, které simulují některé procesy, jež jsou jinak typické pro embryonální a časný vývoj jedince. Intenzivní studium signalizačních faktorů je alfou a omegou dnešního výzkumu zabývajícího se charakteristikou buněčných prekurzorů a vývojovými vztahy tkání a orgánů. Výsledky jsou nezbytné nejen pro pochopení regulace vývoje organizmů, ale i pro získání nových terapií a pro zlepšení či umožnění časné diagnózy geneticky vázaných onemocnění.

Čestí vědci zkoumající kmenové buňky, jejich signální soustavy i možnost jejich uplatnění v medicíně mají na světovém poli důležité místo. To platí i o Petru Dvořákovi a jeho pracích. Přílišná skromnost, typická pro naše výzkumníky, není vždy namístě. Zde bychom se skutečně měli přiučit od amerických vědců, kteří své práce neopomíjejí citovat, a tím ještě zvýšit svou vlastní prestiž, byť někdy na úkor svých neamerických kolegů. My však z jakýchsi blíže neznámých příčin dokážeme uvádět a oslavovat práce amerických vědců, aniž si všimneme, že spoluautoři citovaného článku jsou naši krajané nebo že práce publikované se slávou v Nature či Science už byly dříve otištěny jinými autory jinde.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorech

Václav Ourednik

Jitka Ouředníková

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné