Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Ad Poodhalené tajemství kmenových buněk

(Vesmír 86, 514, 2007/8)
 |  13. 9. 2007
 |  Vesmír 86, 537, 2007/9

Článek Petra Dvořáka o kmenových buňkách je hezký. Je v něm spousta důležitých informací, které pro rychlé a zběžné čtení nejsou snadné. Vnímavý čtenář je ale po přečtení článku obohacen o nové obzory, jež se při studiu kmenových buněk v současnosti odhalují.

Dnes je již vědcům jasné, že transplantované kmenové buňky reagují bryskně na signály vysílané hostitelem, a naopak tkáň příjemce se dostane pod vliv štěpu. Vznikne dialog, který může zásadně změnit osud ne jednoho, ale obou „partnerů“. V posledních letech se výzkum molekulární podstaty tohoto dialogu zintenzivnil. V mnoha případech se ukazuje, že signalizační systémy nezbytné pro časný embryonální vývoj mnoha orgánů včetně centrálního nervového systému (např. rodiny molekul, jako jsou BMPs, OCT, nebo transkripční factory rodiny Hox) mají svůj význam také v pozdějším vývoji, například při určování poziční informace migrujících buněk a v diferenciaci kmenových buněk. Tak to také je uvedeno v článku Petra Dvořáka. Navíc se ukazuje, že pomocí transplantací lze navodit v příjemcově tkáni změny, které simulují některé procesy, jež jsou jinak typické pro embryonální a časný vývoj jedince. Intenzivní studium signalizačních faktorů je alfou a omegou dnešního výzkumu zabývajícího se charakteristikou buněčných prekurzorů a vývojovými vztahy tkání a orgánů. Výsledky jsou nezbytné nejen pro pochopení regulace vývoje organizmů, ale i pro získání nových terapií a pro zlepšení či umožnění časné diagnózy geneticky vázaných onemocnění.

Čestí vědci zkoumající kmenové buňky, jejich signální soustavy i možnost jejich uplatnění v medicíně mají na světovém poli důležité místo. To platí i o Petru Dvořákovi a jeho pracích. Přílišná skromnost, typická pro naše výzkumníky, není vždy namístě. Zde bychom se skutečně měli přiučit od amerických vědců, kteří své práce neopomíjejí citovat, a tím ještě zvýšit svou vlastní prestiž, byť někdy na úkor svých neamerických kolegů. My však z jakýchsi blíže neznámých příčin dokážeme uvádět a oslavovat práce amerických vědců, aniž si všimneme, že spoluautoři citovaného článku jsou naši krajané nebo že práce publikované se slávou v Nature či Science už byly dříve otištěny jinými autory jinde.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorech

Václav Ourednik

Jitka Ouředníková

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...