1)" /> Králové mezi rostlinami 1) - Časopis Vesmír

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Králové mezi rostlinami 1)

Několik pohledů na památné stromy
 |  12. 7. 2007
 |  Vesmír 86, 432, 2007/7

O kamenech bylo známo, že se hýbají, o stromech, že mluví.

William Shakespeare

Které stromy jsou památné? Jsou to ty letité, ty, k nimž se váže nějaká historie (nebo jen historka) a „něco pamatují“? Ty, které dorůstají obrovských rozměrů nebo zvláštních tvarů? Něco ohraničují, vymezují, či je někdo vysadil, aby nám něco připomínaly, a rostou tu „na paměť“? Nebo je to úplně jinak? Úřední termín „památný strom“ nezahrnuje jen jednotlivé stromy, ale i jejich skupiny a stromořadí.

Podle zákona mohou být památným stromem vyhlášeny dřeviny, které vynikají vzrůstem nebo věkem, tvoří významnou krajinnou dominantu, připomínají historické události, ale i zvlášť cenné introdukované dřeviny. Po vyhlášení jim přísluší ochrana, evidence (v databázi Ústředního seznamu ochrany přírody) a označení podle zákona. Jejich stav se sleduje a jsou průběžně ošetřovány. U nás jsou za památné stromy nejčastěji vyhlašovány lípy.

Minulá století

Uctívání a ochrana stromů úzce souvisely s péčí o lesy, kterou upravovaly předpisy o hospodaření v  lesích, např. Statut Konráda Oty (1189), návrh zemského zákoníku Majestas Carolina Karla IV. (1348), Tereziánský lesní řád (1754). Jednou z nejstarších vyhlášek na ochranu konkrétních stromů je patent z roku 1714, chránící lipové stromořadí mezi Pražským hradem a Královskou oborou v Bubenči. Označení „přírodní památka“ pro věkovité a majestátní stromy poprvé použil Alexander von Humboldt (1769–1859). Nejstarší bibliografické záznamy o konkrétních stromech pocházejí z let 1825 a 1826. V první polovině 20. století byla ochrana stromů spojena s činností okrašlovacích spolků. Mezi významné osobnosti angažující se ve Svazu okrašlovacím v Praze patřili např. prof. K. Domin, prof. K. Kavina a prof. J. Klika. Nejvýznamnější osobností mezi lidmi zabývajícími se památnými stromy byl Jan Evangelista Chadt-Ševětínský (1860–1925). Byl lesníkem-praktikem a jedním z nejplodnějších autorů českého lesnického písemnictví konce 19. a počátku 20. století. Jeho nejvýznamnější text dokumentující památné stromy (Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) vyšel v časopise Český lid (1908), rozšířená verze pak knižně v Písku (1913). První soupis památných stromů však publikoval již r. 1899 v Časopise turistů. 2) V roce 1940 vyšlo dílo Františka Hrobaře Staré a památné stromy na Rychnovsku nad Kněžnou, r. 1949 pak od téhož autora Památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách. V roce 1956 byl vydán zákon č. 40/1956 Sb., řadící zvlášť významné stromy do kategorie chráněný přírodní výtvor nebo chráněná přírodní památka.

Památné stromy České republiky

České památné stromy nedosahují největších rozměrů na světě. Přesto lze říci, že Česká republika se svými 4552 položkami památných stromů, propracovaným způsobem jejich ochrany i péče o ně a zaznamenáváním v turistických mapách patří v této činnosti na přední místa. Chybí nám však velká obrazová publikace o památných stromech, jaké jsou vydávány např. ve Francii, Německu, Holandsku, Velké Británii či Švýcarsku.

Věk u prastarých památných stromů je často jen odhadován, přesto za nejstarší z nich jsou pokládány Klokočovská (Karlova) lípa v Klokočově, Svatováclavský dub ve Stochově u Kladna, Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou, Lípa v Bzenci, Körnerův dub v Karlových Varech-Dalovicích, Oldřichův dub v Peruci, Lukasova lípa v Telecí, Sudslavická lípa u Vimperka, Husova lípa v Chlístově, Krompašské tisy, Pernštejnský tis, Vejdova lípa u Pastvin a další. Věk těchto stromů se pohybuje mezi 500–800 lety.

Záchrana genofondu památných stromů

Památné stromy starší než 250–300 let jsou cenným zdrojem původního genofondu. Zejména u stromů volně rostoucích v krajině lze předpokládat, že jsou pozůstatkem autochtonních populací. Ale i stromy nacházející se v blízkosti lidských obydlí, soch a kapliček mohou pocházet z těchto populací, protože s výjimkou hospodářsky cenných nebo introdukovaných dřevin nedocházelo k dálkovému přenosu osiva ani sazenic jedinců.

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny řeší výzkumný projekt Záchrana genofondu památných stromů. Má upřesnit evidenci genofondu památných stromů v jednotlivých regionech, namnožit a dopěstovat vybrané cenné jedince a vytvořit genobanky památných stromů. Výzkumný ústav Silva Taroucy nabízí přemnožené památné stromy k prodeji s listem o původu stromu, čímž sleduje navrácení cenných stromů do původních regionů. Nově vysazený jedinec je „vlastním dítětem“ několikasetletého památného stromu a kromě biologického významu si s sebou nese pro další generace i jistý kulturněhistorický náboj.

Střípky ze světa

Mezi stromy s největším obvodem kmene na světě patří například tisovec (Taxodium mucronatum) zvaný Montezumův cypřiš či El Gigante v Mexiku s obvodem kmene 58 m, kaštanovník jedlý (Castanea sativa) – „Castagno dei Cento Cavalli – Kaštan sta koní“ na Sicílii (55 m), sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) v Kalifornii (33 m).

Za nejstarší stromy na světě se tradičně považují severoamerické borovice osinaté (Pinus aristata), jejichž věk se pohybuje kolem 4700 let. Stáří několika tisíc let dosahují také např. fitzroya (Fitzroya cupressoides) v Chile (3500 let), cedr libanonský (Cedrus libani) v Libanonu, platan východní (Platanus orientalis) v Řecku, fíkovník (Ficus religiosa) na Srí Lance (2500 let). O stáří stromů se však šíří i omyly (viz rámeček 1 ).

Tradici v ochraně stromů jako přírodních památek mají také v Německu, Polsku, Rakousku, ve Švýcarsku, v Bulharsku, Řecku, ve Francii, na Slovensku. V loňském roce vyšla v Belgii kniha Monumentale bomen in Europa (www.monumentaltrees.eu), popisující nejvýznamnější evropské památné stromy. Dostalo se do ní i několik nejznámějších památných stromů České republiky. 3)

Poznámky

1) Václav Větvička píše v doslovu ke knize M. Hruškové Památné stromy (Silva Regina, Praha 1995): „Jen král mezi rostlinami může mít korunu. A tím králem je právě strom.“
2) Kromě mnoha dalších dosud žijících stromů Chadt zmiňuje i známý Oldřichův dub v Peruci – uvádí jeho obvod v prsní výšce 6,90 m a výšku přes 29 m. Zhruba o 100 let mladší údaje Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky se liší pouze v obvodu, který je nyní o 55 cm větší.
3) Vejdova lípa v Pastvinách, Lukasova (zpívající) lípa u Telecí, Sudslavická lípa a Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou.
4) Druhové jméno strom nese po siru Johnu Franklinovi (1786–1847), námořním kapitánovi, cestovateli a tasmánském guvernéru v letech 1836–1843. Anglicky se tento podivný jehličnan jmenuje Huon pine – jedna z lokalit je podél řeky Huon, kapitán Huon Kermandec velel francouzské lodi L’Esperance.

Nejstarší strom Na světě?

Judit Monnier-Berhidai uvádí v knize La route vers les Arbres millénaires / The road to millenary trees (e.D.s. editeur, Paříž 1995, IsBN 2-86411-090-3), že nejstarším stromem na světě je Lagarostrobos franklinii, dřevina z čeledi Podocarpaceae, 4) a to s neuvěřitelným věkem 10 500 let. Roste podél řek na západě a jihu tasmánie. Zbývající rozloha jejích porostů činí asi 10 500 hektarů, dalších 800 hektarů dosud stojících kmenů bylo zničeno požárem. Strom dosahuje výšky 30–40 m a roste velice pomalu (roční tloušťkové přírůstky se pohybují mezi 0,3–2 mm). Tolik suchá fakta, ale kde se vzalo pěticiferné stáří?

Na izolovaném tasmánském stanovišti mont read žije populace lagarostrobů již 10 500 let. Navíc to jsou všechno samčí stromy a množí se pouze vegetativně – jsou tedy geneticky identické. Nejstarší z nich mají sice úctyhodný věk – ale „jen“ okolo 2000 let. Prvenství skoro pětitisícileté kalifornské borovice osinaté proto zůstalo neotřeseno (Vesmír 79, 67, 2000/2). Zakořeněným proutkům z našich památných stromů nebude dnes také nikdo přisuzovat staleté stáří, i když se radujeme ze záchrany jejich jedinečných genofondů.

/sv/

Zdroje:

Park & Wildlife Service, Tasmania (www.parks.tas.gov.au/veg/pines.html);

Australian National Botanic Gardens (www.anbg.gov.au/anbg/conifers/lagarostrobos...) >

www.did-you-mean.com/Lagarostrobos_franklin.... >

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorovi

Pavel Štěrba

Ing. Pavel Štěrba (*1975) vystudoval lesnictví na Lesnické a environmentální fakultě České zemědělské univerzity v Praze. V Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pracuje v oddělení Národní inventarizace lesů. K jeho zálibám patří fotografování a kreslení, studuje na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné