Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Kam nechodí kouzelník, tam chodí lékař

 |  12. 7. 2007
 |  Vesmír 86, 464, 2007/7

Jedné zvláště temné noci na mýtině Galisagan, kdy palmová střecha rezonovala pod přívaly deště a z pralesa se ozýval rachot padajících stromů, jejichž kořeny se již neudržely v zbahnělé půdě, jsem u moskytiéry, pod níž se mladý Novoguinejec Madako propadal do malarického kómatu, listoval knihou Where there is no doctor v přípravě na svoji první vnitrosvalovou injekci. Nad ránem začalo antimalarikum účinkovat, a tak se mohl Madako, nesen vesničany na improvizovaných nosítkách, vydat k nejbližší silnici, kam jsem již satelitním telefonem nasměroval náš terénní Landcruiser.

Mýtinu Galisagan pro nás vykáceli vesničané v dusném pralese zarůstajícím nivu řeky Ramu, abychom na ní posléze postavili výzkumnou stanici pro studium ekologie pralesního hmyzu. To sice nyní úspěšně začínalo, po Madakovi ale onemocněli v rychlém sledu také všichni ostatní nováčci z našeho týmu, jen staří harcovníci odolávali. Jelikož šlo vesměs o čerstvé absolventy střední školy, přičetl jsem jejich nepatřičný sklon propadat v pralesích těžkým malarickým záchvatům příliš dlouhému pobytu v málo infekčním městském prostředí. Odolnost proti malárii se totiž pěstuje také opakovanými nákazami.

Vesničané od řeky Ramu ovšem přišli s podstatně elegantnější teorií. Před lety, za naší první návštěvy v jejich vesnici, provedli stařešinové kmene příslušné magické rituály, aby se u nich ekologickému výzkumu všeobecně dařilo a nemoci se nám, cizincům, vyhýbaly. Nyní jsme začali bez rituálu, takže nebylo divu, že všichni nově příchozí, nechráněni magií, onemocněli. Chybějící rituá ly byly urychleně provedeny a s ročním odstupem mohu potvrdit, že s výborným výsledkem.

Lékařská péče na Nové Guineji byla původně v rezortu kouzelníků. Ačkoliv mnohá pralesní léčiva jsou účinná – nakonec i Arthemiter, jímž jsem léčil Madaka, je odvozen z pelyňku, objeveného čínskou lidovou medicínou – je tradiční zdravotnictví povahy více magické než chemické. Poukazuje na to nejen nevelký úspěch snahy farmaceutických firem zužitkovat znalosti pralesních kmenů pro vývoj standardních léčiv, ale i zjevný nepořádek v používání lidových léčivek. Nížinné kmeny Nové Guineje se například všeobecně shodnou na tom, že lýko stromu Gnetum gnemon je nejlepší k výrobě síťových tašek nebo že pokud dojde novinový papír, je možné ubalit si cigaretu také do listu stromu rodu Macaranga. Naproti tomu léčebné použití jednotlivých druhů rostlin se vcelku chaoticky mění od kmene ke kmeni. Zatímco pevnost lýka lze ověřit snadno, účinky léčivek již mnohem obtížněji. Mimo jiné i proto, že i fyziologicky neúčinné přípravky mohou léčit, pokud jsou administrovány s příslušnými magickými obřady.

Kouzelníci dnes jen s obtížemi zvládají techniky a léčiva moderní medicíny, a tak je léčba čím dál víc rozpolcena mezi domácí magii a importovanou medicínu. Jejich soužití je vcelku spokojené, Novoguinejci promyšleně kombinují zaklínadla s antibiotiky. Zatímco moderní léčba je považována za symptomatickou, tedy zmírňující projevy nemoci, tradiční magie jako jediná může odstranit i její skutečnou příčinu.

Naše euroamerická medicína nazývá magickou složku léčby „placebo efekt“ a zjevně si s ní neví příliš rady. Jev je to natolik významný, že s ním musí počítat veškeré testy klinické účinnosti léků a léčebných postupů. Kontrolní skupinou při nich nejsou, jak by bylo lze naivně očekávat, pacienti neléčení, nýbrž pacienti léčení pouze magicky, tedy „neúčinným“ placebem. Zatímco léky vyvinuté rigorózní medicínskou vědou účinkovat mohou, ale také nemusí, magie účinkuje vždy, a musí být tedy do designu klinických experimentů zahrnuta, ať už si o tom striktně racionální vědci myslí cokoli.

Počet studií snažících se zvyšovat léčebný účinek placeba, čili dále zdokonalovat metodiku magické léčby, je pozoruhodně malý ve srovnání s masivním úsilím o zlepšení účinnosti léků. Vývoj ve společenském postavení evropských lékařů od neomylných autorit v bílých pláštích ke kvalifikovaným servisním opravářům našich organizmů vede pravděpodobně k dalšímu poklesu účinnosti magické léčby v našich nemocnicích.

Není tedy divu, že i u nás se magie odděluje od institucionálního zdravotnictví a tradiční roli šamanů na sebe berou léčitelé. Mnozí lékaři ovšem magickou roli svých kolegů ne zcela chápou a věří, že obliba léčitelů je pouze důsledkem nedostatečné osvěty a informovanosti lidu o výdobytcích vědecké medicíny. Pohoršují se dokonce i nad tím, že léčitelé pracují s placebem. To je ovšem totéž, jako kdyby si někdo stěžoval na lékaře, že si usnadňuje práci penicilinem. V každém případě pacientům, zdá se, nikterak nevadí, že byli vyléčeni nevědecky, a tedy jaksi nepatřičně.

Jakožto zastánci racionalistické vědy udržujeme samozřejmě naši novoguinejskou terénní lékárničku dobře zásobenou nejnovějšími výdobytky euroamerického medicínského výzkumu a s potěšením konstatujeme, že účinkují zpravidla výborně. Bezpochyby také díky tomu, že naši pacienti dobře vědí, že i kouzelníci z mýtiny Galisagan dělají pro jejich zdraví vše, co je v jejich nezanedbatelných silách.

Pozn. red.: Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., dostal Cenu předsedy Grantové agentury České republiky za mimořádné výsledky projektu „Beta-diverzita motýlů (Lepidoptera) deštného lesa podél výškového gradientu ve vztahu ke složení vegetace, vlivům prostředí a geologické historii“, řešeného s podporou GA ČR.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Vojtěch Novotný

Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se ekologií herbivorního hmyzu v tropických ekosystémech. Pracuje v Entomologickém ústavu, součásti Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a vede terénní stanici na Papui-Nové Guineji. Je členem Učené společnosti České republiky.
Novotný Vojtěch

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...