Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Marketing vědy a naučný film

 |  14. 6. 2007
 |  Vesmír 86, 335, 2007/6

Academia film Olomouc (AFO) probíhá už řadu let. Je to festival populárně-naučných a dokumentárních filmů; letos byl poprvé jeho hlavním mediálním partnerem časopis Vesmír. O festivalu se dočtete v tomto čísle na Vesmír 86, 386, 2007/6.

Ocitl jsem se tam mimo jiné v panelu o medializaci vědy, či spíše, jak stálo v programu, o „marketingu vědy“. Není to totéž, ale dost to souvisí. 1) Asi je třeba – jako všechno – i vědu prodávat, a to jednak doslova (za peníze), jednak na pomyslném trhu idejí (nabízet objevené a slibovat nové objevy). Když se má něco prodávat, musí tu ovšem být i kupující. A tak mě bez velkého rozmýšlení napadají tři kategorie kupujících.

Jednak jsou to firmy, které vědu aplikují a často i z jejích objevů žijí. O tom se často hovoří, jde tu totiž o skutečné zlaťáky. Na straně vědy přitom zpravidla nemáme na mysli základní ani teoretický výzkum; pravda, občas se i z něho může něco vyloupnout, na to však firmy nebudou čekat. Zde medializace není klíčová, námluvy vědy s firmami jdou jinými, přímějšími cestami; média nastupují později, když je třeba se tím pochlubit.

Do druhé kategorie kupujících lze počítat stát, potažmo politiky. Nedá se říct, že si vědu přímo kupují, nicméně rozhodují o její kapitolce ve státním rozpočtu. Čili opět zlaťáky. Často se mi zdá, že reprezentanti vědy se snaží politikům přinášet na práh (jako kočka chycenou myš) příklady svých úspěchů, čekajíce okamžitou a tučnou odměnu. V jiných případech to zase zkoušejí s alarmingem (můj návrh do spolku „ingů“): blíží se přírodní nebo sociální pohroma, jedině věda si s tím dokáže poradit, zaplaťte raději předem. O slibech jsem tu již psal. 2)

Mě zajímá kategorie třetí, kde medializace je vhodnější termín než marketing. Je to tehdy, kdy „zákazníkem“ jsme my všichni, či aspoň ti mezi námi, kdo dychtí vědět víc o světě, jak a z čeho je utkán, jak funguje a co nám utajuje. Prostě to vědět, nikoliv nutně hned obdivovat aplikace. Dávno již bylo řečeno, že člověk od přirozenosti touží po vědění. S tím je třeba počítat. Na mnohé otázky neznáme odpovědi, ale uvítáme, když si je budou vědci klást s námi. Pak vzroste u lidí respekt k vědě, a nakonec si i politik uvědomí, že mezi těmi lidmi jsou i jeho voliči.

Na zmíněné panelové diskusi v Olomouci byla jako ukázka promítána série kraťoučkých filmových klipů o vědeckých objevech u nás. 3) Příklad jednoho klipu: bylo objeveno, že některé asteroidy se skládají ze dvou těles obíhajících kolem společného těžiště. Druhý příklad: byla nalezena metoda jak snímat a analyzovat kinematické vlastnosti lidské chůze, a to tak dobře, že se dají odhalit osobité charakteristiky individuálních chodců. Obojí poučné a zajímavé, mně by to k radosti z vědění zcela stačilo. Jen jsem byl zvědav, zda bude vzápětí odhalen i znamenitý význam těchto objevů pro společnost. Nemýlil jsem se. V prvním případě bude věda moci lépe předpovědět, a tedy odvrátit srážku se Zemí (právě takový argument jsem čekal); v druhém případě budou kriminalisté schopni snáze identifikovat lupiče podle chůze na záznamech z bezpečnostních kamer (to mě nenapadlo – ale napadlo mě něco jiného: lupiči, učte se kolem sejfů tančit!).

Teď vážně. Zvažujme, jaké obecné zásady by asi měl splňovat opravdu dobrý naučný či popularizační film 4) (nemám na mysli pracovní, badatelské filmy – to by byla jiná kategorie). Nutno si uvědomit, že vždy existuje (a má existovat) určité napětí mezi tím, co (předpokládaný) divák už ví, tím, co se má právě dovědět, a tím, co se v daném oboru ještě neví. Vše by mělo být vždy explicitně zmíněno (a vzájemně odlišeno), přičemž ovšem záleží na vzájemném poměru (právě ten by odlišil popularizační od čistě badatelských filmů). Zkusmo mě (jako člena české poroty) napadly tyto čtyři zásady:

(1) To, co divák (asi) už ví, předvést tak, aby ho to nové (co se právě dovídá) aspoň trochu překvapilo.

(2) To nové (co se divák právě dovídá) předvést tak, aby to v něm vznítilo zvědavost na to, co se ještě neví.

(3) U každého nového objevu ukázat, že je za ním skryt nějaký objevitelský příběh.

(4) Potlačit nutkání okatě se něčím vychloubat, tím méně slibovat nějaký konkrétní užitek (nechat na divákovi, aby si ho zkusil sám domyslet).

Dále je možno hodnotit některé konkrétnější charakteristiky naučných filmů, řekněme srozumitelnost, správnost, přesnost, úplnost, zábavnost. Nelze chtít všechno, dal bych přednost srozumitelnosti a správnosti před přesností a úplností. Zábavnost by vydala na samostatné zamyšlení: zkřížena s badatelským přínosem otevírá často vzpomínanou otázku interakce vědy s uměním.

A nakonec si nechávám (a zde raději neřeším) otázku angažovanosti naučných filmů. Nisbet a Mooney 5) například zastávají názor, že právě u problematických témat (jako jsou změna klimatu, evoluce, kmenové buňky apod.) se vědci „musí učit aktivně ,tvarovat‘ [frame] informaci, aby se stala relevantní pro to či ono publikum“, a to na úkor složitých technických detailů. Znám i názor opačný. Mou zkušenost z Olomouce formuluji jako zásadu pátou:

(5) Vždy (a především u problematických témat) dát slovo různým názorům, třeba i protichůdným.

Tuto zásadu splnil i film „Pokusná zvířata“, který na festivalu získal zvláštní cenu časopisu Vesmír.

Poznámky

1) Slovo marketing se mi trochu příčí, ještě jsem se, ač anglofil, nesžil s inflací různých „ingů“ (modelingu, inženýringu, sponzoringu, mobbingu – kdy už se objeví i „pí-ár-ing“?).
3) Několik dílů pořadu České hlavy pro ČT.
4) Píšu to pod vlivem olomouckého festivalu. Leccos by mohlo platit nejen o filmech, ale i o přednáškách a textech, včetně článků ve Vesmíru. Mám též víc na mysli témata přírodovědná než humanitní.
5) M. C. Nisbet, C. Mooney: Framing Science, Science 316 (6. 4. 2007), s. 56.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kultura
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné