Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Evropou obchází „rudé strašidlo“

GloFish v Čechách
 |  14. 6. 2007
 |  Vesmír 86, 334, 2007/6

Nový „rudý strašák“ přišel z Východu. Jmenuje se GloFish a zrodil se v laboratořích Státní univerzity v Singapuru, kde biolog Gong Zhiyuan přenesl do dědičné informace rybky dania pruhovaného gen pro zeleně fluoreskující proteiny z mořské medúzy Aequorea victoria. Jiné rybky tohoto druhu vybavil singapurský vědec genem pro červeně fluoreskující protein z indopacifického korálovčíka rodu Discosoma, jenž patří do příbuzenstva mořských korálů a sasanek. Geny byly uzpůsobeny tak, aby se aktivovaly, jen když ryba přišla do styku s vybranými chemikáliemi. Některá dania se „rozsvěcovala“ v přítomnosti stopových množství samičích hormonů estrogenů. Další zářila při stresu vyvolaném těžkými kovy a jinými toxickými látkami.

Geneticky modifikované danio registrované pod ochrannou známkou GloFish mělo sloužit jako strážce znečištění vody. V této roli se však neprosadilo. O to větší úspěchy slaví na trhu s akvarijními rybami. Z pochopitelných důvodů se prosadila dania, která mají geny pro fluoreskující proteiny „zapnuté“ permanentně a chovatel se může jejich zbarvením kochat kdykoli.

Oficiálně byla GloFish uvedena na trh s akvarijními rybami v USA, kde se prodávala zhruba po pěti až osmi dolarech za kus. Prodeji předcházelo schvalování běžné pro chov či pěstování většiny geneticky modifikovaných organizmů. Americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) konstatoval, že GloFish není určena ke konzumaci, a i kdyby ji někdo omylem snědl, nic by se mu nestalo. Fluoreskující proteiny nejsou jedovaté a nevyvolávají alergie. Námitky proti chovu danií GloFish neměly ani americké úřady dohlížející na ochranu životního prostředí. Došly k závěru, že GloFish nepředstavuje v případě úniku do přírody vážnější hrozbu pro vodní ekosystémy. Vycházely z předpokladu, že „klasická“ dania se chovají už desítky let a zatím se neprokázalo, že by po úniku do volné přírody nějak ohrožovala životní prostředí.

Sladkovodní kaprovitá ryba danio pruhované je domovem v řekách Indického poloostrova včetně Srí Lanky. V mírném klimatickém pásu nepřežije zimu. GloFish je na teploty ještě náročnější. Jestliže běžná dania vydrží i teploty kolem 13 °C, pak geneticky modifikovaná dania trpí teplotním stresem už při 18 °C. GloFish není s to vytvořit ve volné přírodě mírného klimatického pásu trvalou populaci. Navíc ve srovnání s tradičním daniem pomaleji roste, má vyšší úmrtnost a samci i samice jsou méně plodní. Američtí odborníci se shodli, že geneticky modifikované danio představuje ještě menší hrozbu pro životní prostředí než jeho nemodifikovaní příbuzní.

Bylo jen otázkou času, kdy GloFish vpluje i do evropských akvárií. Poprvé se tak zřejmě stalo v Nizozemsku. Výsledkem byla mezinárodní aféra, protože „rudé strašidlo z Východu“ překročilo hranice Evropské unie ilegálně, bez patřičného povolení. Ti, kdo mu k tomu pomohli, porušili zákony, jež dovolují vstup do EU jen geneticky modifikovaným virům, bakteriím, rostlinám či živočichům vybaveným příslušným glejtem. Nizozemci proto GloFish vyhostili. Všechna „rudá“ dania expedovali zpět do Singapuru.

Mezitím už ale hlásí výskyt ilegálních rudých rybích imigrantů i Německo a Malta. Na možnost výskytu dania GloFish v ČR upozorňuje na svém webu Česká inspekce životního prostředí. 1) Inspektoři hlásí podezřelá dania z akvaristických burz i obchodů.

GloFish s největší pravděpodobností nepředstavuje pro obyvatele České republiky žádné nebezpečí. Její chov však nebyl zatím povolen a každý, kdo se kochá jejími barvami ve svém akváriu, porušuje zákon 78/2004 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organizmy. Jako fyzická osoba riskuje pokutu ve výši až 1,5 milionu korun. V případě právnických osob se může pokuta vyšplhat až na 5 milionů korun. To je třeba mít na paměti, když se vám nabídne skvělá příležitost pořídit si do akvária „raritu“ v podobě červeného, zeleného, žlutého, oranžového, purpurového či jinak exoticky zbarveného dania.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...