Na křižovatkách energie

Vesmír: Řekněme, že věda je metoda jak rozvíjet systematické poznání. Vědci jsou však také normální občané, kteří nemohou zapřít své hodnoty, názory a politická přesvědčení. Energetika není pouze vědecký a technický problém, ani jejich seberozsáhlejší seznam. Otázkám, které se netýkají pouze stavu poznání, se proto nebudu vyhýbat. Hodnoty se do energetiky promítají především ve vztahu k životnímu prostředí a k bezpečnosti dodávek. Na co nejhoršího bychom se ve vztahu k těmto dvěma oblastem měli připravit jako obyvatelé České republiky?

Václav Pačes: Nemyslím si, že bychom měli důvod uvažovat o nějakých nepřijatelných scénářích. Vládou je ustavována odborná komise, která má komplexně posoudit v pod statě všechny aspekty spojené se zabezpečením energetiky pro Českou republiku. Tato komise bude vycházet ze současného stavu, z celoevropských dokumentů, z naší specifické situace a z reálných předpokladů dalšího vývoje v zásobování energií. Jsem si jist, že při dobře organizované práci dospěje komise k návrhům, které poslouží politikům při racio nálním rozhodování. Protože konečná rozhodování budou navýsost politická.

Vesmír: Od komise, kterou z pověření předsedy vlády povedete, se očekávají spíše solidní fakta, nikoli předpoklady, přání a chvályhodné úmysly (či dokonce sliby zázračných technologií). V čem by „energetická komise“ mohla přispět nad rámec standardního expertního doporučení politickým stranám?

V. P.: Přece jen si myslím, že určitá doporučení technologického charakteru bude komise schopna formulovat. Byl bych rád, kdybychom mohli formulovat i směry výzkumu v dlouhodobé perspektivě.

Vesmír: Profesor Vaclav Smil, autor knihy „Energy at the Crosroads“, poukázal na nejistotu a neužitečnost předpovědí pro praktické rozhodování. Porovnal předpovědi celkových globálních potřeb energie, které učinili r. 1983 experti International Energy Agency, Světové banky a další uznávaní odborníci, se skutečností roku 2000. Předpovědi se v některých parametrech lišily téměř faktorem 3 a skutečné potřeby roku 2000 byly podceněny, nebo naopak přeceněny o 60 %. Zbývá nám tedy ještě něco jiného než se zabývat důsledky několika „scénářů“, které mapují možné trajektorie vývoje?

V. P.: Závěry komise budou velmi pravděpodobně formulovány v alternativách. Souhlasím však s tím, že dělat předpovědi je velmi obtížné. Znám to ze svého oboru, molekulární genetiky. Kdysi jsem předpověděl, že lidský genom bude přečten za 15 let, a bylo to hotovo za 5 let.

Vesmír: Podle představ EU budeme většinu energie získávat z fosilních paliv (viz Vesmír 85, 502, 2006). S dnešními technologiemi nevíme jak se vyhnout emisím skleníkových plynů politicky a ekonomicky akceptovatelným způsobem. Je pozoruhodné, že zatímco „celkové výdaje na vědu a výzkum v zemích OECD rostou, v oblasti energií jeví tendenci právě opačnou“. Máme tedy správně nastaveny priority výzkumu?

V. P.: To je jedno z témat, která chci v komisi otevřít.

Vesmír: A nakonec jednu otázku osobní – vím, že bez optimizmu (včetně toho technologického) byste tuto činnost nemohl smysluplně dělat. Na čem zakládáte svůj osobní optimizmus a čeho byste se osobně nejvíce obával?

V. P.: Podstatou vědecké práce je optimizmus, tedy přesvědčení, že solidní prací se lze dobrat solidních výsledků. Žijeme naštěstí už v demokratické společnosti, a proto je reálná i vyhlídka, že výsledky kvalitní analýzy budou správně politicky využity.

/Otázky za Vesmír kladl Ivan Boháček./