Ad Čintamani a ptáci

Čintamani a ptáci, název známé Čapkovy povídky z druhé kapsy, je označení obrazového motivu na starém perském koberci. Unikátní koberec spatří v prodejně koberců lékař, zaujatý sběratel koberců. Přestože koberec slouží jen jako pelíšek staré fence, není na prodej. Sběratel ho chce stůj co stůj získat, a to ne aby se obohatil, ale aby ho věnoval muzeu, a tím ho zachránil.

Odhodlá se proto k odsouzeníhodnému činu. Vloupá se do obchodu, ale lup se mu nepodaří. Zajímavý střet mezi sběratelskou vášní a ušlechtilou snahou zachránit kulturní poklad nečestným způsobem Čapek literárně zpracoval a čtenářům dal k uvažování, jak obtížné je porozumět úsloví „účel světí prostředky“.

Čintamani a ptáci je název glosy Vladimíra Chába v rubrice „provokace“. Pojednává o jakémsi podnikavci, nazvěme ho Čintamanem, (ani autor jeho jméno neuvádí). Čintaman si je dobře vědom, jak mnohé lidi láká tajuplnost křišťálových koulí, proutkařských virgulí, Kahudových telepatických mentionů a geopatogenních zón a jak lehkověrně je přijímají za účinné. Nechá si proto zhotovit pěkně lakovanou a nerozebiratelnou nádobu ve tvaru středně velkého hrnce na brambory. Prohlásí ji za přístroj k vysušování provlhlého zdiva a pokusí se ho uvést na trh. Chytrácká reklama vykoná v tržním prostředí své. Za více než dvacet let těchto hrnců nevyžadujících žádný příkon prodá desítky tisíc a inkasuje přes miliardu korun. I v naší zemi, v níž již přes deset let není povinné hodnocení každého vyráběného přístroje uváděného do prodeje (jak je prováděl např. Strojírenský zkušební ústav v Brně) prokazující funkceschopnost a pracovní princip, nalezl Čintaman mnoho naivních kupců. Čintaman by však sám neobstál. K tomu potřebuje ptáky. Těm nasype zrní z „ryzího kovu“ (na to postačí jen malá část zmíněné miliardy). A oni si, osvěženi zobem, poradí jak lze vysvětlit tajuplnou činnost hrnce (gravitační vlny, efekt vesmírné praenergie apod.), jak je výhodné zamezit vniknutí do hrnce uživatelům a jak zvýšit náklady na prokázání nefunkčnosti před soudem na úroveň vysoko přesahující prodejní cenu hrnce, i četné další způsoby, jak uvést zklamaného uživatele do stavu bezbrannosti. Za nejzáludnější Čintamanovo opatření považuji zákaz se do přístroje podívat. Kdo tak učiní, vydává se výrobci všanc. Avšak kdo tak přesto učiní, zjistí pouhým pohledem šokující skutečnost, že v hrnci není nic více než několik destiček a trubiček z umělé hmoty. I já jsem byl šokován a až po delší době jsem se vzpamatoval a mohl napsat svůj posudek. Ano, patřím k těm třem posuzovatelům, které autor zmiňuje.

Vděčím redakci Vesmíru, časopisu, jenž mne provází celým životem, za to, že otevírá diskusi na toto téma a věnuje pozornost i Čintamanům a ptákům. Je dobře mít na paměti, že je zřetelná hranice mezi vědou a pavědou, mezi racionalitou a nerozumem a mezi poctivým úsilím vědeckých pracovníků a nepoctivým zneužíváním lidské naivity.

[…] Ač nescientolog, využívám též svobodu projevu a tak svobodně si nemyslím, že „věda je zanechaná ve vzduchoprázdném prostoru vymezeném jednak naprostou nesrozumitelností pro veřejnost a jednak vírou ve svá paradigmata“. Kdo se o ni zajímá, může leccos pochopit a pilným studiem se může stát odborníkem (netrpí-li podprůměrnou inteligencí). Kdo se nezajímá o fotbalové výsledky, hráče a rozhodčí, tomu fotbalové zvěsti připadají neméně prapodivné než kosmologické hypotézy. Nic nového: ne každý z Kolumbových námořníků chápal princip kulatosti Země.

[…] Čintamani je slovo nesklonné pro mystický kámen, který čeho se dotkne – to ve zlato promění. Kdo to tu mysticky vyrábí zlato?

Moralizující výzvu vědcům, aby „nestranně pomáhali“ – tedy i dubiózním projektům typu AQUAPOL – lze chápat snad jen jako alternativní šprým.

Poznámka redakce: Na článek Ing. Vladimíra Chába, CSc., Čintamani a ptáci aneb O vědě a empirii, Vesmír 85, 689, 2006/11, reagovali kromě doc. RNDr. Jiřího Langera, CSc. (Čintamani a záhady, Vesmír 86, 3, 2007/1) a Mgr. Pavly Koucké (Kde stojí čintamani, Vesmír 86, 12, 2007/1) ještě Ing. Martin Bloch (11. 10. 2006), prof. RNDr. Ludmila Eckertová, DrSc., dne 30. 11. 2006, prof. RNDr. Libor Pátý, CSc., dne 8. 12. 2006, doc. RNDr. Čeněk Zlatník, dne 23. 12. 2006, a doc. RNDr. Luděk Pekárek, DrSc., dne 24. 1. 2007. Rozsah těchto příspěvků spolu s odpovědí Ing. Vladimíra Chába značně překročil 50 000 úhozů a bylo zřejmé, že je nelze zveřejnit všechny. Proto jsme nabídli autorům, že plné neredigované znění těchto příspěvků uveřejníme na webu v rubrice diskuse k článku Ing. V. Chába.

Příspěvky Ing. Martina Blocha a doc. Čeňka Zlatníka byly mezitím zveřejněny jinde. Doc. Pekárek s nabídnutou možností nesouhlasil.