Aktuální číslo:

2020/9

Téma měsíce:

30 let CTS

Kde opice kálejí lidem na hlavu

 |  12. 4. 2007
 |  Vesmír 86, 254, 2007/4

Ali G, britský intelektuál, jehož stylizace do role mladého rapera v blyštivé kombinéze ověšené zlatými řetězy mu umožňuje, aby ve svém televizním pořadu kladl provokativní otázky slavným lidem, se zeptal známého environmentalisty Ralpha Nadera, proč máme vlastně chránit tropické pralesy, když je život v nich lidem tak nepříjemný a jenom jim tam opice kálejí nahlavu. Nader, poněkud vyvedený z míry, se nezmohl než na konstatování, že zrovna Alimu by se v pralese asi opravdu nelíbilo, s nevysloveným předpokladem, že lidé neodění do blýskavých kombinéz si tropické pralesy opravdu užívají. Kromě toho začal tento politický rutinér, prošlý i ohněm americké prezidentské kampaně, přesvědčovat diváky o tom, že případy opic kálejících lidem na hlavu nebyly v pralesích dokumentovány. Taková je síla nesamozřejmých otázek kladených nesamozřejmým tazatelem.

Komu by se nelíbila Vysočina – mírně zvlněné kopce s lesíky a travnatými stráněmi, kde skupinky stromů střídají roztroušené chalupy a pečlivě upravená políčka. Kraj jako z Ladových obrázků, jen při detailnějším pohledu vyjde najevo, že v lesících rostou stromy příbuzné pryšcům, rozrazilům či mařince, osamocené stromy v krajině se jenom podobají modřínům, ale patří do rodu Casuarina, brambory na políčkách jsou sladkými bramborami čili batáty, chaloupky jsou kryté došky z trávy a jejich obyvateli jsou více či méně černí Papuánci. Novoguinejská Vysočina v provincii Simbu je tak podobná té Českomoravské, že jen mírně stylizovanou krajinomalbu lze prodávat jako obraz rodného kraje klientele v obou zemích současně.

První obyvatelé Evropy i Nové Guineje začali svoje vysočiny přitesávat do dnešního tvaru ještě kamennými nástroji asi před 50 tisíci lety. Zejména pilní byli posledních sedm tisíc let, co se zabývají zemědělstvím, s tím rozdílem, že zatímco Novoguinejci si svoje zemědělství vynalezli sami, poněkud pomalejší Evropané jen zkopírovali to maloasijské. Od původní, souvisle zalesněné krajiny dospěly nakonec obě civilizace k shodnému, obecně přijatelnému formátu, jehož více či méně umělecké zobrazení možná visí i na stěně vašeho pokoje, ať již žijete kdekoliv. Nejen v Simbu a ve Svitavách, ale po celém světě sní lidé o volné travnaté krajině se skupinkami stromů, tedy o lesostepi podobné krajině evolučních předků.

Lidská sídliště vybudovaná v zapojeném lese, mezi stromy či v korunách, se objevují pouze ve fantaskních příbězích typu Hvězdných válek či Pána prstenů. I v zalesněných krajinách jsou alespoň vesnice vždy pečlivě vyčleněny z okolního lesa. Dokonce i novoguinejští „stromoví lidé“ budují své domy v korunách solitérních stromů uprostřed mýtin, nikoli v hlubokém lese.

Souvisle zalesněné krajiny zůstávají v tomto stavu většinou proti vůli jejich obyvatel. Vymanit se třeba z takového nížinného tropického deštného lesa je ovšem těžké. Zapálit ho nastojato prakticky nelze, pracně vyklučené mýtiny zarůstají lesem neuvěřitelně rychle a na údržbu bezlesí pastvou nemají v pralese vhodná domácí zvířata.

My z lesostepí si většinově myslíme, že tropické pralesy je třeba zachránit jako muzea neopakovatelné biologické rozmanitosti. Pralesní lidé mají ovšem jiné pocity a priority, takže pokud o zachování jejich pralesů opravdu stojíme, měli bychom jim za tuto službu řádně zaplatit. Mnozí by potom s ulehčením dali lesu sbohem a odebrali se do krajů, kde jim budou opice kálet na hlavu jen velmi vzácně.

Videozáznam rozhovoru Aliho G s Ralphem Naderem je možno shlédnout na www.youtube.com/watch?v=d28IFaRvkJ8.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Vojtěch Novotný

Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se ekologií herbivorního hmyzu v tropických ekosystémech. Pracuje v Entomologickém ústavu, součásti Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a vede terénní stanici na Papui-Nové Guineji. Je členem Učené společnosti České republiky.
Novotný Vojtěch

Doporučujeme

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Ondřej Vrtiška  |  7. 9. 2020
Forenzní entomologie pomáhá kriminalistům určit dobu a místo smrti, odhalit manipulaci s tělem a rekonstruovat události, k nimž došlo třeba i před...
Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Jan Turek  |  7. 9. 2020
V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...
Kreativní mozek novozélandského rošťáka

Kreativní mozek novozélandského rošťáka uzamčeno

Pavel Pipek  |  7. 9. 2020
Je to „drzoun“ s pronikavým intelektem. Jeho hlas i bezstarostná hravost v nás vyvolávají smích, vynalézavost při destrukci lidských výrobků...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné