Čaj s mlékem

Blahodárné účinky čaje znali lidé v Číně již před třemi tisíci lety. V Evropě čaj zdomácněl až v 17. století, nejprve v Holandsku, pak ve Velké Británii (viz Vesmír 82, 390, 2003/7). Brzy se začal sladit cukrem či medem, ochucovat různým kořením a Britové do něj přidávali mléko, což se pak rozšířilo i do dalších zemí. Tradičně se tento nápoj podával horký, ale v poslední době se vyrábějí ochucené směsi čaje s mlékem, medem a dalšími přísadami, které lze pít i studené.

Dnes se čaj pije po celém světě. Nejvýznamnější látkou v něm je thein, jehož je v suchých lístcích černého čaje 1,5 až 4,0 %. Když se čaj spaří horkou vodou, přechází thein do nápoje spolu s dalšími látkami, zejména tříslovinami (taniny, polyfenoly) a flavonoidy. Thein je alkaloid chemicky shodný s kofeinem. Působí přímo na centrální nervový systém, zrychluje duševní pochody a povzbuzuje myšlení. Třísloviny (látky hořké svíravé chuti) mají řadu příznivých účinků např. na trávicí trakt či sliznice ústní dutiny, chrání před střevními patogeny a také před oxidativním stresem, snižují hladinu lipidů v krvi a zmenšují riziko trombózy. Příznivě ovlivňují jak nervový, tak kardiovaskulární systém.

V Číně se odvary a výtažky z čaje používají dokonce při léčení kožních onemocnění. Již dlouho se čaj používá k léčení střevních i žaludečních onemocnění. Fenolickým látkám v čaji se navíc připisují protirakovinné účinky. Tyto vlastnosti se ale týkají spíše zeleného čaje, který se pije hlavně v asijských zemích. Jeho lístky se po sklizni rychle suší, nefermentují se, zelený čaj má oproti černému desetinásobný obsah vitaminů a odlišný obsah dalších látek.

Svíravá chuť tříslovin, pro někoho nepříjemná, může být potlačena mlékem. Nejnovější výzkumy však ukazují, že přídavek mléka zároveň potlačí užitečné účinky polyfenolů a flavonoidů, které působí jako prevence rakoviny a kardiovaskulárních nemocí. Viníkem je kasein, mléčná bílkovina, která vyváže prospěšné látky z čaje. (Cardiovascular Research 73, 348, 2007)