Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Pyramidy z genů

Jak se šlechtí odolnost
 |  15. 2. 2007
 |  Vesmír 86, 76, 2007/2

O praktickém využití genové transformace ve šlechtění nových odrůd polních plodin jistě všichni víte. Také vám bude znám odpor ekologických aktivistů k těmto „kontroverzním“ technologiím. Molekulární genetika však má pro praktické využití ve šlechtění ještě jiné, sice ne tak mediálně zajímavé, ale mnohem užitečnější techniky. Nejperspektivnější z nich je selekce s využitím stabilních znaků – markerů.

Představme si následující situaci: Máme nějaký gen, třeba pro odolnost rostliny vůči viróze. Řeklo by se, že to je jednoduché – nakřížíme dárce genu s nějakým jiným rodičem, sledujeme potomstvo a vybereme to odolnější. Jestliže je ale sledování viróz podmíněno udržováním čistého viru, chovem přenašečů (mšic) a infekcí testovaných materiálů, tak už to moc jednoduché není. A v takovém případě přichází na pomoc molekulární genetika. Pokud víme, že nějaký polymorfizmus na úrovni DNA (molekulární marker) je příznačný právě pro odolnost, stačí nám sledovat jej třeba pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR).

Tím ale ještě není vyhráno. Virus se stále vyvíjí a geny odolnosti postupně (někdy dost rychle) ztrácejí účinnost. Co s tím? Je třeba použít více genů, nejméně dva. Při použití jednoho genu se ovšem dala molekulární genetika obejít (stačilo sledovat projevy), při použití více genů už ne. Když bude rostlina odolná, nebudeme vědět, zda odolnost způsobil první gen, druhý gen, anebo oba dva. Spojování více žádoucích genů („stavebních kamenů“) v jednom genotypu se říká pyramidování.

Použijme jako příklad spojení genů odolnosti vůči mozaikové viróze ječmene. Víme, že existuje 11 genů odolnosti, z nichž některé byly již překonány, jiné se vyskytují v nekulturních zdrojích apod. Použitelných je z těch jedenácti genů jen pět. V naší šlechtitelské stanici pracujeme se třemi – rym5, rym9, rym11. Nejprve vybereme vhodné rodiče, kteří mají potřebné geny odolnosti i jiné žádoucí vlastnosti. Zkřížíme rym4rym9 a první generaci jejich potomků zkřížíme s první generací potomků vzniklých křížením rym4rym11. Pak nastane hledání „té pravé“ kombinace – rym4 + rym9 + rym11 se totiž vyskytne teoreticky pouze u 6,25 % jedinců. Pokud chceme, aby výslední jedinci byli využitelní i pro selekci na další znaky, potřebujeme opravdu velikou populaci – díky technice markerů ji naštěstí precizně redukujeme. Použití techniky markerů je nutné i v dalších generacích, protože při prvním vyhledávání jsme sice získali všechny tři geny, ale jen rym4 je homozygotní. Když budeme mít štěstí a najdeme mezi mnoha špatnými liniemi aspoň jednu, ze které vznikne odrůda, postavili jsme „pyramidu z genů“. Nezbývá než si přát, aby naše stavba vydržela alespoň tak dlouho jako ty egyptské.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Tibor Sedláček

Ing. Tibor Sedláček (*1975) vystudoval Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V šlechtitelské stanici Stupice, SELGEN, a. s., se zabývá využitím molekulární genetiky při šlechtění rostlin a kvalitou rostlinné produkce.

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...