Má cenu chránit kupreje?

Kuprej (Bos sauveli) je velký, poměrně štíhlý tur s tmavou srstí (kromě bílých nohou), nápadným hřbetním hrbem, krčním lalokem a zvláštně roztřepenou rohovinou na špičkách rohů. Původně obýval severovýchodní Kambodžu a zasahoval patrně také do Laosu či Vietnamu. Objeven byl až v roce 1937 a dnes je v podstatě nezvěstný, i když je ještě nepatrná naděje, že snad několik stádeček kuprejů v prosvětlených lesích zmíněných oblastí dosud pobíhá.

Od kuprejova popisu také panuje nejistota, co je vlastně zač. Zda rozšiřuje plejádu asijských divokých turů (jako jsou gaur, banteng, jak), nebo zda je pouze zdivočelým plemenem khmerského skotu, které možná dokonce vzniklo mezidruhovým křížením bantenga a zebu. Nedávno byl molekulárně analyzován a závěry potvrzují, že je opravdu křížencem divokého tura bantenga (z matčiny strany) a zebu (z otcovy strany). Můžeme tedy nad kuprejovým osudem mávnout rukou, chránit křížence přece nemá smysl.

Má to však háček. Chráníme hned několik takových kříženců, a nutno říci, že právem. Mají za sebou už dlouhý úsek samostatné evoluce. V posledních letech se ukázalo, že mezidruhovým křížencem je například zubr (z matčiny strany pratur, z otcovy strany vymřelý stepní zubr, buď Bison priscus, nebo B. schoetensacki), ale také třeba podivný čínský jelen milu (z matčiny strany jelen lyrorohý ze Zadní Indie, z otcovy strany jelen wapiti). Tyto tři druhy mají také několik společných rysů, z nichž nejnápadnější je jejich omezené geografické rozšíření. Kuprej se vyskytoval na izolovaném území v Indočíně, milu je znám pouze z obory čínského císaře a zubr nikdy nebyl nějak hojnou formou, což plyne z jeho fosilního záznamu, kdy se navíc zničehonic objevil někde na přelomu pleistocénu a holocénu. Dále je charakterizuje právě podivný vzhled, spojující znaky jejich rodičů (na to se však tu a tam poukazovalo už dávno bez jakékoliv molekulární podpory).

Zdá se tedy, že při změně klimatu se občas k sobě mohli dostat obyvatelé prostředí dosud izolovaných a mohli opakovaně vznikat plodní kříženci, kteří izolovaným vývojem vykrystalizovali v novou životaschopnou formu. Dodejme, že vysvětlení původu jelena milu by se mohlo hledat právě v oborách čínského císaře – chovala se tam různá zvířata, proč ne také jelen lyrorohý s wapitim? Nejstarší fosilní nálezy ale naznačují, že by milu mohl mít už pliocenní původ (to by byl starší než člověk).

Kuprej mohl vzniknout jak přirozenou cestou, tak lidským přičiněním. Odpověď na otázku jeho původu lze doladit detailním molekulárním výzkumem. I kdyby se ale ukázalo, že vznikl křížením, patří k zajímavým a ohroženým plemenům domácích zvířat, jejichž záchrana před vyhynutím by měla být rovnocenná záchraně kulturních památek. (Journal of Zoology 263, 179–196, 2004; Molecular Biology and Evolution 21, 1165–1170, 2004; Journal of Zoology 270, 561–564, 2006)