Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Ochrana čistoty ovzduší v ČMMÚ

6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 796, 2007/12
komerční prezentace

Úsek ochrany čistoty ovzduší je součástí Českého hydrometeorologického ústavu od roku 1967, kdy byla problematika ochrany čistoty venkovního ovzduší zařazena do odborné náplně ústavu. V souladu se zřizovací listinou, vydanou Ministerstvem životního prostředí, zejména zabezpečuje:

  • zřizování a provozování státní monitorovací a pozorovací sítě pro sledování stavu a vývoje znečištění ovzduší na území České republiky,
  • odborné zpracovávání výsledků měření při dodržování zásad Evropského společenství,
  • vývoj a správu databáze o stavu a kvalitě ovzduší a o zdrojích jeho znečišťování v souladu s národní legislativou, normami Evropského společenství a mezinárodními smlouvami,
  • poskytování informací o stavu znečištění atmosféry a výstrah upozorňujících na zvýšenou imisní zátěž pro potřebu státní správy, samosprávy, informování veřejnosti a zahraničních partnerů ze zemí EU,
  • vývoj a správu Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší,
  • vědeckou a odbornou činnost v rámci své působnosti.

Úsek ochrany čistoty ovzduší má odborná pracoviště v Praze, dále na pěti regionálních pobočkách (Brno, Hradec Králové, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem) a dvou specializovaných observatořích (Košetice, Tušimice). Pražská pracoviště zajišťují činnost úseku na celonárodní úrovni, pobočky hrají díky znalosti místních podmínek důležitou roli regionálních informačních center v rámci spolupráce s regionálními orgány a sdělovacími prostředky. Observatoř Košetice (založená v roce 1988) je specializovaným pracovištěm realizujícím vícesložkový monitoring kvality přírodního prostředí v regionálním měřítku. Hlavní důraz je kladen na detekování dlouhodobých trendů koncentrací a depozice polutantů v atmosféře. Observatoř Tušimice (založená v roce 1966) je zaměřena na získávání meteorologických dat z mezní vrstvy atmosféry s ohledem na podmínky rozptylu znečištění v ovzduší a měření imisních koncentrací těchto látek v komplexním terénu.

Na odborné rovině ústav spolupracuje s celou řadou národních i mezinárodních institucí.

Monitoring kvality ovzduší

Úsek ochrany čistoty ovzduší provozuje státní imisní síť na území celé České republiky. Její součástí jsou akreditovaná pracoviště Imisního monitoringu ČHMÚ a Kalibrační laboratoř imisí ČHMÚ, které jsou referenčními pracovišti MŽP ČR pro měření a hodnocení stavu znečištění ovzduší na celém území ČR. V rámci imisní sítě jsou na 85 lokalitách provozovány stanice automatizovaného imisního monitoringu (AIM) a na 57 lokalitách stanice manuálního imisního monitoringu (MIM), ze kterých jsou získávány informace o koncentracích oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, suspendovaných částic (frakce PM10 a PM2,5), oxidu uhelnatého, benzenu, troposférického ozonu, těžkých kovů, těkavých organických látek a perzistentních organických látek. Za kvalitu měření imisí pomocí automatických metod a jejich kalibraci a za manuální metody sledování imisí, aerosolů a následnou kontrolu kvality získaných dat ze stanic ČHMÚ odpovídají Centrální laboratoře imisí (CLI), ČHMÚ Praha a laboratoře na pobočkách v Brně, Hradci Králové, Ostravě a Ústí nad Labem.

Tyto činnosti jsou prováděny v souladu s národní legislativou a směrnicemi EU. V rámci novelizace těchto směrnic a norem EU (EN) jsou měření technicky novelizována a modifikována, např. měření PM2,5, aby splňovala jak normu ČSN/ISO/EN 17025:2005, tak metrologické požadavky AQUILA, EUROCHEM apod., přičemž laboratoře ČHMÚ přispívají součinností s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a Českým metrologickým institutem (ČMI) k rozvoji metrologie v oblasti měření imisí.

Databáze kvality ovzduší

Naměřené koncentrace jsou po verifikaci ukládány v Informačním systému kvality ovzduší (ISKO). Jeho úkolem je soustředit a všeobecně zpřístupnit naměřená data z monitorovacích sítí, a tak umožnit jejich efektivní využití. Jádrem informačního systému je centrální databáze ORACLE, nadstavbové aplikace pak umožňují komunikaci se sběrnými i prezentačními vrstvami.

Další součástí systému je emisní databáze určená pro agendu Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Zdroje v registru jsou rozděleny do čtyř kategorií:

  • zvláště velké a velké zdroje (REZZO 1) – údaje do databáze jsou zpracovávány na základě souhrnné provozní evidence; tato kategorie zahrnuje cca 3600 zdrojů,
  • střední zdroje (REZZO 2) – základem je opět souhrnná provozní evidence, v jejímž rámci je vykazováno více než 30 000 jednotlivě sledovaných zdrojů,
  • malé zdroje (REZZO 3) – údaje vstupující do databáze jsou vyhodnoceny bilančně na úrovni obcí na základě informací ze Sčítání lidu, domů a bytů; do této kategorie spadají zejména domácí topeniště,
  • mobilní zdroje (REZZO 4) – tato data jsou archivována na základě zpracování Centra dopravního výzkumu a zahrnují silniční, železniční, vodní a leteckou dopravu.

Modelování znečištění ovzduší

Modelové hodnocení imisní zátěže (pomocí numerických i statistických metod) je využíváno jako doplňková metoda pro hodnocení kvality ovzduší. Zatímco monitoring poskytuje poměrně přesné údaje o koncentracích znečišťujících látek v místě měřicí stanice, modely umožňují plošné vyhodnocení imisní zátěže, ovšem s nižší přesností. Rozptylové modely jsou využívány i pro posuzování budoucího vývoje znečištění.

Úsek ochrany čistoty ovzduší vyvíjí a využívá modely pro zpracování rozptylových studií ve smyslu zákona o ovzduší 86/2002 Sb. (zejména referenční model SYMOS’97 – dle nařízení vlády 597/2006 Sb.). Dále probíhají práce na aplikaci modelu pro hodnocení koncentrací v reálném čase.

Produkty a služby úseku

Informace poskytované monitoringem, databázemi a modely jsou následně využívány pro zpracování komplexních přehledů kvality ovzduší. Pro tyto účely jsou využívány jednak databázové nástroje, jednak prostředky GIS a konečně i statistické mapování.

Souhrnné přehledy imisní zátěže na území České republiky jsou prezentovány v ročenkách životního prostředí v grafické i tabelární formě. Obě ročenky jsou dostupné i na internetu:

Další výstupy úseku slouží jako podkladové materiály pro Zprávu o životním prostředí ČR a pro reporting v rámci plnění

mezinárodních závazků.

Úsek ochrany čistoty ovzduší poskytuje též následující služby:

  • mobilní měření imisní zátěže dle požadavků státní správy, samosprávy a dalších právnických, případně fyzických osob,
  • zpracování rozptylových studií ve smyslu zákona o ovzduší,
  • zpracování naměřených imisních dat na základě objednávky.

Výzkumné a grantové projekty

Úsek ochrany ovzduší ČHMÚ je řešitelem nebo spoluřešitelem řady národních i mezinárodních projektů, např.:

  • HEIMTSA (Health and Environment Integrated Methodology and Toolbox for Scenario Assessment),
  • CZ 0049 Improvement of the assessment methods of ambient air pollution loads of PM10 in the Czech Republic, projekt z finančních mechanismů FM EHP/Norska,
  • European Topic Centre on Air Climate Change (ETC/ACC),
  • VaV – SM/9/86/05 Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži,
  • EMEP/CLRTAP (Kooperativní program monitorování a hodnocení dálkového přenosu znečištění ovzduší v Evropě),
  • ICPIM/CLRTAP (Integrovaný monitoring),
  • GAW/WMO (Globální sledování atmosféry),
  • GEMS (Global and regional Earthsystem Monitoring using Satellite and insitu data).

Vývoj kvality ovzduší

Po roce 1990 nastal strmý pokles koncentrací hlavních znečišťujících látek (SO2, NO2, NOX a částic PM10), který trval do roku 1999. Poté nastala stagnace a v posledních letech dochází k mírnému nárůstu koncentrací. Tento nárůst je způsoben stoupající průmyslovou výrobou, zejména v Moravskoslezském kraji, kde nejvíce postiženou oblastí je Ostravsko. Velký vliv na zvyšující se imise má stále sílící automobilový provoz. Tento trend je vidět zejména v nárůstu koncentrací částic PM10 a benzo(a)pyrenu, jehož koncentrace jsou v ČHMÚ měřeny v rámci ČR od roku 2003.

Polyaromatické uhlovodíky (PAU) se v ovzduší vyskytují v pevné i v plynné formě. Jako základ pro hodnocení rizika karcinogenity PAU je používán karcinogenní faktor benzo(a)pyrenu (BaP) a k němu se vztahují ostatní PAU. Do prostředí se dostávají jak z přírodních zdrojů (např. biosyntéza, rozklady půdy), tak i z antropogenních zdrojů. Hlavním antropogenním zdrojem jsou spalovací procesy za vysokých teplot (např. vysoké pece, hliníkárny), ale i domácí topeniště na tuhá paliva a doprava jsou významnými zdroji. V současnosti provádí ČHMÚ měření PAU na 23 lokalitách na území ČR.

Informace o znečištění ovzduší v České republice jsou uveřejněny na webových stránkách www.chmi.cz/uoco, aktuální koncentrace vybraných znečišťujících látek je možno nalézt na internetu na adrese www.chmi.cz/uoco/act/aim/aregion/aim_region.html.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné