Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Jak moc jsme zdecimovali plejtvákovce šedé?

 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 753, 2007/12

Na stáda až patnáctimetrového plejtvákovce šedého, který oproti jiným kosticovcům získává potravu filtrováním mořských sedimentů, bychom mohli narazit pouze v severní části Tichého oceánu. Prohrabáváním mořského dna plejtvákovci šedí nejen umožňují obživu spoustě mořských ptáků, kteří loví potravu z mořské hladiny, ale hlavně zajišťují obrovský přesun živin v moři. Je tedy jasné, že mají pro fungování mořského ekosystému v severním Tichomoří klíčový význam.

V poslední době se ustálil názor, že současných přibližně 22 000 jedinců ve východním Tichém oceánu (populace západní části je kriticky ohrožená) představuje nasycenou populační hustotu, a že se tedy podařilo ztráty způsobené velrybařením dorovnat. Nejnovější výzkumy ale ukázaly další populační nárůst. Kolik plejtvákovců tedy vlastně v této oblasti původně žilo? Odpověď na tuto otázku poskytlo studium variability vybraných úseků DNA. Ukázalo se, že dnešní počet plejtvákovců je pouhou třetinou či pětinou původních stavů. Na populačním propadu se „podepsala“ nejdřív nějaká neznámá příčina, pak teprve intenzivní odlov.

Vzhledem k současnému vlivu člověka na celosvětový ekosystém asi nelze doufat, že se plejtvákovci namnoží na původních asi 96 000 jedinců (kteří by za rok přehrabali objem sedimentů srovnatelný s nánosem dvanácti Yukonů). Přesto lze očekávat určitý nárůst. Tato teoretická zjištění mají mimo jiné klíčový význam pro stanovení rozumné míry odlovu plejtvákovců domorodými etniky. (PNAS v tisku, www.pnas.org_cgi_doi_10.1073_pnas.070605610...)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné