Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Jak moc jsme zdecimovali plejtvákovce šedé?

 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 753, 2007/12

Na stáda až patnáctimetrového plejtvákovce šedého, který oproti jiným kosticovcům získává potravu filtrováním mořských sedimentů, bychom mohli narazit pouze v severní části Tichého oceánu. Prohrabáváním mořského dna plejtvákovci šedí nejen umožňují obživu spoustě mořských ptáků, kteří loví potravu z mořské hladiny, ale hlavně zajišťují obrovský přesun živin v moři. Je tedy jasné, že mají pro fungování mořského ekosystému v severním Tichomoří klíčový význam.

V poslední době se ustálil názor, že současných přibližně 22 000 jedinců ve východním Tichém oceánu (populace západní části je kriticky ohrožená) představuje nasycenou populační hustotu, a že se tedy podařilo ztráty způsobené velrybařením dorovnat. Nejnovější výzkumy ale ukázaly další populační nárůst. Kolik plejtvákovců tedy vlastně v této oblasti původně žilo? Odpověď na tuto otázku poskytlo studium variability vybraných úseků DNA. Ukázalo se, že dnešní počet plejtvákovců je pouhou třetinou či pětinou původních stavů. Na populačním propadu se „podepsala“ nejdřív nějaká neznámá příčina, pak teprve intenzivní odlov.

Vzhledem k současnému vlivu člověka na celosvětový ekosystém asi nelze doufat, že se plejtvákovci namnoží na původních asi 96 000 jedinců (kteří by za rok přehrabali objem sedimentů srovnatelný s nánosem dvanácti Yukonů). Přesto lze očekávat určitý nárůst. Tato teoretická zjištění mají mimo jiné klíčový význam pro stanovení rozumné míry odlovu plejtvákovců domorodými etniky. (PNAS v tisku, www.pnas.org_cgi_doi_10.1073_pnas.070605610...)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...