Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Jak moc jsme zdecimovali plejtvákovce šedé?

 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 753, 2007/12

Na stáda až patnáctimetrového plejtvákovce šedého, který oproti jiným kosticovcům získává potravu filtrováním mořských sedimentů, bychom mohli narazit pouze v severní části Tichého oceánu. Prohrabáváním mořského dna plejtvákovci šedí nejen umožňují obživu spoustě mořských ptáků, kteří loví potravu z mořské hladiny, ale hlavně zajišťují obrovský přesun živin v moři. Je tedy jasné, že mají pro fungování mořského ekosystému v severním Tichomoří klíčový význam.

V poslední době se ustálil názor, že současných přibližně 22 000 jedinců ve východním Tichém oceánu (populace západní části je kriticky ohrožená) představuje nasycenou populační hustotu, a že se tedy podařilo ztráty způsobené velrybařením dorovnat. Nejnovější výzkumy ale ukázaly další populační nárůst. Kolik plejtvákovců tedy vlastně v této oblasti původně žilo? Odpověď na tuto otázku poskytlo studium variability vybraných úseků DNA. Ukázalo se, že dnešní počet plejtvákovců je pouhou třetinou či pětinou původních stavů. Na populačním propadu se „podepsala“ nejdřív nějaká neznámá příčina, pak teprve intenzivní odlov.

Vzhledem k současnému vlivu člověka na celosvětový ekosystém asi nelze doufat, že se plejtvákovci namnoží na původních asi 96 000 jedinců (kteří by za rok přehrabali objem sedimentů srovnatelný s nánosem dvanácti Yukonů). Přesto lze očekávat určitý nárůst. Tato teoretická zjištění mají mimo jiné klíčový význam pro stanovení rozumné míry odlovu plejtvákovců domorodými etniky. (PNAS v tisku, www.pnas.org_cgi_doi_10.1073_pnas.070605610...)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...