Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Impakt faktor lepší než stranická legitimace

 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 749, 2007/12

Za několik málo let se bude mladá generace udiveně ptát, jak je možné, že akademická obec (univerzitní především, ale také neuniverzitní) systematicky nepromýšlela problémy kontinuity a diskontinuity totalitního období na univerzitách s obdobím po listopadu 1989. Zdá se, že aspoň téma hodnocení vědecké tvořivosti v nové koncepci řízení akademické sféry zabralo a také na stránkách Vesmíru vyvolalo živou diskusi.

Stanovisko vyjádřené Zdeňkou Petákovou v říjnovém čísle je velmi cenné, neboť vystihuje postoje nezanedbatelné části naší akademické pospolitosti. Pocit ohrožení, který autorka tak dobře vystihuje, je spojen s nebezpečím, že staré dobré časy, které autorka pamatuje před čtvrt stoletím, jsou problematizovány. Píše: „…při vzpomínce na staré profesory… z dob před čtvrt stoletím. Jejich vědecká práce přirozeně vyplývala z čistého zájmu o věc. Kolegy… nepokládali za soupeře…“. Toto vyjádření rezonuje s názorem mnoha pracovníků univerzit, kteří na období před dvaceti pěti lety neshledávají nic zásadně špatného, a proto také trvají na tom, že není co podstatného měnit.

Nevím, na které škole studovala autorka příspěvku, ale moje zkušenost ze studií v té době je zcela jiná. Většina profesorů (a profesorek), které jsem v té době znal, založila svou akademickou kariéru na členství v KSČ (nebo na spolupráci s StB), někteří přitom byli dobrými odborníky ve svém oboru. Skutečně vynikající badatele jsem však potkával spíše na docentských a ještě častěji asistentských pozicích – na kterých byli trpěni a někdy opravdu statečně chráněni svými „zasloužilejšími“ nadřízenými profesory (a profesorkami). Nechápu dost dobře, jak autorka může o období, kdy řada mladých lidí z politických důvodů ani nesměla studovat obor svého zájmu, natož v něm udělat kariéru, psát jako o žádoucím čase nezištné badatelské spolupráce generací. Studovali jsme v té době na fakultách ne-univerzity, které byla násilím vnucena univerzalita vědeckého komunismu. Bylo by skvělé, kdyby také rozhovor o IF vedl k hlubšímu pohledu na minulost i přítomnost našich akademických obcí. Přiznejme si, že univerzitu pořád ještě nemáme a v reálné postmoderně možná ani mít nemůžeme.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bibliometrie

O autorovi

Viktor Žárský

RNDr. Viktor Žárský, CSc., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současné době pracuje jako asistent na Katedře fyziologie rostlin PrF UK v Praze a vede Laboratoř buněčné biologie na Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Tetování zabíjí imunitní buňky

Tetování zabíjí imunitní buňky

Adam Obr  |  2. 2. 2026
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé...
Pyramidy z pohledu fyziky

Pyramidy z pohledu fyziky uzamčeno

Jiří Kamarád  |  5. 1. 2026
Nesmazatelné a udivující stopy, které po sobě zanechala vysoce organizovaná společnost existující po více než 3500 let v Egyptě (od 1. dynastie...