Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Impakt faktor lepší než stranická legitimace

 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 749, 2007/12

Za několik málo let se bude mladá generace udiveně ptát, jak je možné, že akademická obec (univerzitní především, ale také neuniverzitní) systematicky nepromýšlela problémy kontinuity a diskontinuity totalitního období na univerzitách s obdobím po listopadu 1989. Zdá se, že aspoň téma hodnocení vědecké tvořivosti v nové koncepci řízení akademické sféry zabralo a také na stránkách Vesmíru vyvolalo živou diskusi.

Stanovisko vyjádřené Zdeňkou Petákovou v říjnovém čísle je velmi cenné, neboť vystihuje postoje nezanedbatelné části naší akademické pospolitosti. Pocit ohrožení, který autorka tak dobře vystihuje, je spojen s nebezpečím, že staré dobré časy, které autorka pamatuje před čtvrt stoletím, jsou problematizovány. Píše: „…při vzpomínce na staré profesory… z dob před čtvrt stoletím. Jejich vědecká práce přirozeně vyplývala z čistého zájmu o věc. Kolegy… nepokládali za soupeře…“. Toto vyjádření rezonuje s názorem mnoha pracovníků univerzit, kteří na období před dvaceti pěti lety neshledávají nic zásadně špatného, a proto také trvají na tom, že není co podstatného měnit.

Nevím, na které škole studovala autorka příspěvku, ale moje zkušenost ze studií v té době je zcela jiná. Většina profesorů (a profesorek), které jsem v té době znal, založila svou akademickou kariéru na členství v KSČ (nebo na spolupráci s StB), někteří přitom byli dobrými odborníky ve svém oboru. Skutečně vynikající badatele jsem však potkával spíše na docentských a ještě častěji asistentských pozicích – na kterých byli trpěni a někdy opravdu statečně chráněni svými „zasloužilejšími“ nadřízenými profesory (a profesorkami). Nechápu dost dobře, jak autorka může o období, kdy řada mladých lidí z politických důvodů ani nesměla studovat obor svého zájmu, natož v něm udělat kariéru, psát jako o žádoucím čase nezištné badatelské spolupráce generací. Studovali jsme v té době na fakultách ne-univerzity, které byla násilím vnucena univerzalita vědeckého komunismu. Bylo by skvělé, kdyby také rozhovor o IF vedl k hlubšímu pohledu na minulost i přítomnost našich akademických obcí. Přiznejme si, že univerzitu pořád ještě nemáme a v reálné postmoderně možná ani mít nemůžeme.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bibliometrie

O autorovi

Viktor Žárský

RNDr. Viktor Žárský, CSc., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současné době pracuje jako asistent na Katedře fyziologie rostlin PrF UK v Praze a vede Laboratoř buněčné biologie na Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...