Co nesvědčí spermiím

Značný rozruch vyvolala před patnácti lety studie dánských autorů, kteří dospěli k závěru, že počet spermií u mužů soustavně klesá. Chmurná vidina možnosti brzkého vyhynutí lidstva, následně přetřásaná v mnoha médiích, vyplynula ze srovnání čísel, jež v uplynulých pěti desetiletích uváděli různí autoři jako normální počet spermií. Pokud se tyto údaje vynesly do grafu proti časové ose, přímka proložená získanými body mířila dolů. ¹⁾ Jejím protažením mělo být možné odhadnout, kolik let lidstvu zbývá na to, aby vynalezlo způsob rozmnožování bez spermií, pokud nechce zmizet v nenávratnu.

O příčinách poklesu kvality mužského semene byly vysloveny nejrůznější dohady. Od údajně zhoubného vlivu módy úzkých kalhot po globální znečištění životního prostředí látkami schopnými ovlivňovat endokrinní funkce. Studie vyvolala pochopitelně i nesouhlas. Oponenti poukazovali na to, že výsledky dílčích studií jsou neporovnatelné, což je způsobeno odlišnými postupy při výběru zkoumaných „normálních“ mužů a různými metodami odběru i počítání spermií. Také použitý matematický model se dočkal kritiky. Mračnem bodů se dá prokládat také všelicos jiného než přímka, a často to vede ke kvalitativně odlišným předpovědím. ²⁾ Z diskuse vyplynul jeden důležitý závěr – odpovědně se dají porovnávat jenom data získaná jednotnou metodou. A jak je to s počty spermií u mužů nyní?

Současná studie dánských autorů porovnávala třicetileté muže z velkých měst Dánska (Kodaň), Finska (Turku), Francie (Paříž) a Skotska (Edinburgh). Nejlépe na tom byli Finové, nejhůře Dáni. U všech národů byl v zimě počet spermií o 40 procent vyšší než v létě. ³⁾ Při obdobném srovnání Američanů ze států Missouri, Kalifornie, Minnesota a New York na tom byli nejlépe muži z New Yorku, nejhůře (až o pětačtyřicet procent) dopadli obyvatelé venkovských okresů v Missouri. Intenzivní zemědělství je provázeno značným užíváním pesticidů, jejichž zbytky jsou v životním prostředí takřka všudypřítomné. Venkované s nejnižšími počty spermií jich měli ve svých tělních tekutinách podstatně více než mládenci z města. Jako nejškodlivější se jevily alachlor, 2-isopropyl-6-methyl-4-pyrimidiol, atrazin, metolachlor a acetochlor (viz vzorce obrázek).

Jiná americká studie pozorovala zhruba o čtvrtinu nižší počet spermií u mužů, jejichž matky v těhotenství jedly hovězí maso více než sedmkrát do týdne. Vinu autoři nedávají samotnému hovězímu, ale diethylstilbestrolu. Používání tohoto anabolika, které má řadu nežádoucích účinků, je již zakázáno. V době narození dnešních dospělých mužů se však v USA používalo pro dosažení rychlejších přírůstků hovězího dobytka. ⁴⁾

Jestliže jsou známy příčiny, lze doufat, že zatím ještě lidstvo v nenávratnu nezmizí.