Chřipkové viry v zamrzlých jezerech

Scott Rogers ze Státní univerzity v ohijském Bowling Green přišel v roce 2004 s hypotézou, že mikroorganizmy, jako jsou plísně, bakterie a viry, přežívají po staletí ve věčně zmrzlé půdě nebo v ledovcích. Když led roztaje, uvolňují se do životního prostředí, infikují ptactvo a způsobují epidemie (Medical Hypotheses 63, 560, 2004). V sibiřských jezerech byly nalezeny zlomky DNA kódující hemaglutinin chřipkového viru. Nález tedy tuto hypotézu podporuje a prokazuje, že viry mohou přežívat v abiotických rezervoárech. Protože na jezerech odpočívají vodní ptáci při tahu, je možné, že se viry tímto způsobem přenesly do dalších oblastí světa. Nyní se hledají zlomky DNA chřipkového viru v ledovcích na Aljašce a ve Wyomingu, kudy vedou trasy tažných ptáků. Viry by se tam mohly dostat s ptačím trusem a být tam „zakonzervovány“. (Journal of Virology 80, 1229, 2006)