Vápník a velikost ptačích snůšek

Skořápka ptačích vajec je tvořena hlavně vápníkem. Michael A. Patten z Oklahomské univerzity se proto zabýval vlivem dostupnosti vápníku na velikost snůšky, která vykazuje značnou variabilitu, jeden druh má dvě vejce, jiný dvacet!

V souvislosti s tím lze odhalit řadu zákonitostí (viz Vesmír 85, 462, 2006/8), například zvyšování počtu vajec se zeměpisnou šířkou. Jinými slovy tropičtí ptáci snášejí třeba jen dvě vejce, opeřenci mírného pásu se zastaví řekněme na pěti. Čím to? Všechny hypotézy se točí kolem dostupnosti potravy a míry ohrožení. V tropech je málo potravy a vysoké ohrožení predátory, proto ptáci snášejí málo vajec. Tvorba a zahřívání velké snůšky jsou energeticky náročné, a navíc stojí čas, tedy déle trvající riziko, že nějaký predátor hnízdo objeví. Vápník pro tvorbu vajec musí ptáci přijímat v potravě, a tím jsou „omezeni v rozletu“.

Propojením uvedených skutečností dospěl M. A. Patten k závěru, že geografická proměnlivost velikosti snůšky je dána různou dostupností vápníku v prostředí. Tropické půdy jsou totiž řádově chudší na vápník než půdy mírného pásma. Vliv dostupnosti vápníku na velikost snůšky či velikost vajec lze podepřít řadou dalších studií, ale možná je to trochu složitější. Podle Pattenova soudu určuje dostupnost vápníku v různých zeměpisných šířkách průměrnou velikost snůšky jednotlivých druhů. Místní rozdíly v intenzitě predace a dostupnosti potravy pak přispívají k výkyvům kolem tohoto průměru. (J. Avian Biol., DOI: 10.1111/j.2007.0908–8857.04203.x)