Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Prst na tepu Země

„Systém systémů“ globálního pozorování Země – GEOSS
 |  8. 11. 2007
 |  Vesmír 86, 736, 2007/11

Vesmír: Když se ohlédnete nazpět po dosavadních jednáních, spočívají hlavní problémy v technických, ekonomických, nebo politických aspektech projektu GEOSS?

Ivan Obrusník: Domnívám se, že myšlenka vytvořit GEOSS, který zpřístupní data a informace získávané pozorováním Země všem zájemcům, jak institucím, tak jednotlivcům, je jistě přijatelná pro všechny bez ohledu na politické otázky, a proto byly, alespoň doposud, politické problémy minimální. Samozřejmě budou k vývoji a provozování systému GEOSS přispívat jinak rozvinuté země a jinak země rozvojové, podle ekonomických a technických možností. Podstatnou část problémů budou samozřejmě řešit či koordinovat především nejvyspělejší země. Je však nutné říci, že hned zpočátku se ke skupině GEO připojila i řada rozvojových zemí, což svědčí o tom, že mají o vybudování tohoto systému velký zájem. Technické otázky jsou a budou mnohem složitější například ve vlastním pozorování a modelování, ve standardech, ukládání a zpracovávání dat, ochraně potřebných radiofrekvencí, při vytváření architektury a interoperability celého složitého systému, při sdílení dat různorodého charakteru, v nezbytném výzkumu a konečně i při zajišťování co nejširšího přístupu k datům a informacím, především přes internet. Důležité bude zajistit dostatečnou personální kapacitu zejména v rozvojových zemích a logicky také stabilní podporu existujících pozorovacích systémů.

Vesmír: Mohl byste popsat problémy spojené s výměnou a sdílením dat?

I. O.: Jak jsem již naznačil, výměna a sdílení dat patří při vytváření GEOSS k obtížnějším problémům. Tento systém musí zajistit úplný a zároveň otevřený přístup k pozorování, k tzv. metadatům (= datům o datech) a k dalším produktům na globální úrovni. Data z mnoha druhů pozemních i satelitních pozorování Země musí být zpřístupňována, vyměňována mezi různými institucemi, které je získávají, a konečně být přístupná volně, především přes internet. Data jsou získávána v různých časových intervalech a formátech, některá z nich téměř kontinuálně. Určité systémy, které tyto požadavky splňují pro část pozorovaných dat, již ve světě existují – např. světová síť GTS pro výměnu meteorologických a klimatologických dat Světové meteorologické organizace (SMO). Řada pozorování z družic se rovněž zpřístupňuje uživatelům z celého světa již nyní, zatím však s určitým omezením. Některá data jsou již dnes poskytována zdarma, jiná na základě licencí, za různou formu úplat apod. Právě finanční otázky bude třeba řešit, i když se o nich dosud příliš nemluví. Na druhé straně si myslím, že je třeba v první fázi zpřístupnit alespoň ta data, která jsou již dnes poskytována zdarma, ale často nekoordinovaně, popř. nezřetelně, aniž se o nich dovědí potenciální zájemci. Tímto směrem bychom se chtěli vydat i my v ČR.

Vesmír: Proč by měla ČR uvažovat o samostatném členství v GEO a nespokojit se s členstvím prostřednictvím EU? ČR je členem řady výzkumných organizaci (jako např. CERN, ESO, …), kde za členství platí. Budou se samostatným členstvím v GEO spojeny nějaké poplatky?

I. O.: Česká republika se již ke GEO/GEOSS připojila na základě Usnesení vlády ČR č. 1469 z 20. 12. 2006. I když Evropská komise je jedním ze čtyř zakládajících členů GEO, většina zemí EU se ke GEO připojila samostatně ještě před ČR. Evropská unie přispívá k budování GEOSS svým programem „Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES)“. Tento program má však „užší záběr“ než vytváření GEOSS. Navíc tím, že se země Evropské unie přihlásily i jednotlivě, mohou se lépe do GEO/GEOSS zapojit při respektování svých „národních“ specifik a zároveň i v rámci společného programu GMES. Vámi zmíněné mezinárodní organizace i řada dalších (např. Světová meteorologická organizace) budou do GEOSS pochopitelně přispívat co nejvíce. Poplatky, jak jsem již uvedl, nejsou povinné, pouze dobrovolné (např. příspěvek na činnost zhruba desetičlenného sekretariátu v Ženevě či finanční pomoc při realizaci jednotlivých projektů v rámci desetiletého plánu na vytvoření GEOSS apod.).

Vesmír: Budou data přístupná také pro jednotlivce, kteří se nepodílejí na programu žádné výzkumné instituce?

I. O.: Na tuto otázku mohu odpovědět kladně. Jak již bylo řečeno, cílem GEOSS je zpřístupnit data a informace z pozorování Země komukoliv, bez ohledu na to, zda je bude potřebovat v rámci své činnosti pro nějakou instituci či jako jednotlivec. Chtěl bych zdůraznit, že GEOSS není určen pouze pro výzkumné účely, ale i pro každodenní život a činnost. K tomu pomáhá i to, že hlavním médiem pro zpřístupnění dat a produktů z GEOSS by měl být internet, který právě umožní přístup i jednotlivcům s „běžným vybavením“, tj. webovým prohlížečem. Toto zpřístupňování bude pravděpodobně probíhat po etapách.

Na závěr bych chtěl říci, že realizace GEOSS je velice významným krokem pro zpřístupnění získávaných dat a informací poskytovaných občanům nejen o životním prostředí, ale také o dalších vědních oborech. Po připojení ČR k tomuto programu začala fungovat Koordinační rada pro GEO/GMES pod patronací Ministerstva životního prostředí ČR, která pomůže zajistit „český“ příspěvek k budování GEOSS. Nejdříve chce zjistit, která data jsou v České republice k dispozici v různých institucích již teď, a co nejdříve je zpřístupnit na internetu. Zároveň posoudí možnost využít potenciál evropského programu GMES pro budování GEOSS a zapojit odborníky z ČR do pracovních skupin pro řešení některých problémů GEOSS, jako jsou výměna dat, architektura, standardizace apod.

Cesta k dosažení tohoto cíle však bude poměrně složitá a namáhavá, a proto bychom k tomu v ČR měli v rámci svých institucí aktivně přispět nabídkou dat, která u nás máme, a také zapojením do dalších aktivit GEOSS/GMES.

Otázky za Vesmír kladl Ivan Boháček.

GEOSS

Akronym GEOSS znamená Global Earth Observation System of Systems. Jde o jednoduchou myšlenku – ani bohaté státy nejsou tak bohaté, aby si mohly dovolit investovat do shromažďování dat o Zemi, která již předtím (často se značnými náklady) získal někdo jiný. Skupina GEO byla sice oficiálně založena v únoru 2005, ale již od července 2003 se vypracovával základní dokument iniciativy GEOSS. Dnes je ve skupině GEO (Global Earth Observation) přihlášeno 71 států (viz jejich seznam na www.earthobservations.org/membership/member...). >

Cílem iniciativy je vytvořit nad existujícími národními a regionáními systémy pozorování Země jakousi nadstavbu (systém systémů). Letecká pozorování, přístroje na satelitech a tisíce přístrojů rozmístěných po Zemi chrlí terabity dat. Některá z nich jsou již sdílena úplně volně, další jen omezeně. Zmíněná nadstavba by měla umožnit jednak přístup k těmto datům, jednak jejich určitou unifikaci (metadata). Pro GEOSS mluví mnoho důvodů. Zmiňme jen některé z předpokládaných přínosů:

  • Snížení počtu obětí přírodních katastrof i katastrof způsobených lidmi.

  • Porozumění, jak faktory prostředí ovlivňují lidské zdraví.

  • Lepší informace o počasí, předpovědi i varování.

  • Podpora udržitelného zemědělství a boj proti rozšiřování pouští.

  • Monitorování a ochrana biodiverzity.

O významu tohoto projektu by mohlo svědčit několik čísel, která se týkají katastrof. V letech 1994–2003 zahynulo při katastrofách průměrně 58 000 lidí za rok. Přestože ve srovnání s rokem 1970 klesl počet mrtvých na polovinu, počet postižených vzrostl asi trojnásobně (za zmíněné desetiletí dosáhl přibližně dvou miliard) a přímé ekonomické ztráty vzrostly asi šestinásobně (viz Stefan Schneiderbauer: Risk and Vulnerability to Natural Disasters – from Broad View to Focused Perspective).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Ivan Obrusník

Ing. Ivan Obrusník, DrSc., (*1942) vystudoval Fakultu technické a jaderné fyziky ČVUT. Od roku 1992 je ředitelem hydrometeorologického ústavu. Je rovněž předsedou Národního výboru pro omezování následků katastrof.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné