Prst na tepu Země

Vesmír: Když se ohlédnete nazpět po dosavadních jednáních, spočívají hlavní problémy v technických, ekonomických, nebo politických aspektech projektu GEOSS?

Ivan Obrusník: Domnívám se, že myšlenka vytvořit GEOSS, který zpřístupní data a informace získávané pozorováním Země všem zájemcům, jak institucím, tak jednotlivcům, je jistě přijatelná pro všechny bez ohledu na politické otázky, a proto byly, alespoň doposud, politické problémy minimální. Samozřejmě budou k vývoji a provozování systému GEOSS přispívat jinak rozvinuté země a jinak země rozvojové, podle ekonomických a technických možností. Podstatnou část problémů budou samozřejmě řešit či koordinovat především nejvyspělejší země. Je však nutné říci, že hned zpočátku se ke skupině GEO připojila i řada rozvojových zemí, což svědčí o tom, že mají o vybudování tohoto systému velký zájem. Technické otázky jsou a budou mnohem složitější například ve vlastním pozorování a modelování, ve standardech, ukládání a zpracovávání dat, ochraně potřebných radiofrekvencí, při vytváření architektury a interoperability celého složitého systému, při sdílení dat různorodého charakteru, v nezbytném výzkumu a konečně i při zajišťování co nejširšího přístupu k datům a informacím, především přes internet. Důležité bude zajistit dostatečnou personální kapacitu zejména v rozvojových zemích a logicky také stabilní podporu existujících pozorovacích systémů.

Vesmír: Mohl byste popsat problémy spojené s výměnou a sdílením dat?

I. O.: Jak jsem již naznačil, výměna a sdílení dat patří při vytváření GEOSS k obtížnějším problémům. Tento systém musí zajistit úplný a zároveň otevřený přístup k pozorování, k tzv. metadatům (= datům o datech) a k dalším produktům na globální úrovni. Data z mnoha druhů pozemních i satelitních pozorování Země musí být zpřístupňována, vyměňována mezi různými institucemi, které je získávají, a konečně být přístupná volně, především přes internet. Data jsou získávána v různých časových intervalech a formátech, některá z nich téměř kontinuálně. Určité systémy, které tyto požadavky splňují pro část pozorovaných dat, již ve světě existují – např. světová síť GTS pro výměnu meteorologických a klimatologických dat Světové meteorologické organizace (SMO). Řada pozorování z družic se rovněž zpřístupňuje uživatelům z celého světa již nyní, zatím však s určitým omezením. Některá data jsou již dnes poskytována zdarma, jiná na základě licencí, za různou formu úplat apod. Právě finanční otázky bude třeba řešit, i když se o nich dosud příliš nemluví. Na druhé straně si myslím, že je třeba v první fázi zpřístupnit alespoň ta data, která jsou již dnes poskytována zdarma, ale často nekoordinovaně, popř. nezřetelně, aniž se o nich dovědí potenciální zájemci. Tímto směrem bychom se chtěli vydat i my v ČR.

Vesmír: Proč by měla ČR uvažovat o samostatném členství v GEO a nespokojit se s členstvím prostřednictvím EU? ČR je členem řady výzkumných organizaci (jako např. CERN, ESO, …), kde za členství platí. Budou se samostatným členstvím v GEO spojeny nějaké poplatky?

I. O.: Česká republika se již ke GEO/GEOSS připojila na základě Usnesení vlády ČR č. 1469 z 20. 12. 2006. I když Evropská komise je jedním ze čtyř zakládajících členů GEO, většina zemí EU se ke GEO připojila samostatně ještě před ČR. Evropská unie přispívá k budování GEOSS svým programem „Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES)“. Tento program má však „užší záběr“ než vytváření GEOSS. Navíc tím, že se země Evropské unie přihlásily i jednotlivě, mohou se lépe do GEO/GEOSS zapojit při respektování svých „národních“ specifik a zároveň i v rámci společného programu GMES. Vámi zmíněné mezinárodní organizace i řada dalších (např. Světová meteorologická organizace) budou do GEOSS pochopitelně přispívat co nejvíce. Poplatky, jak jsem již uvedl, nejsou povinné, pouze dobrovolné (např. příspěvek na činnost zhruba desetičlenného sekretariátu v Ženevě či finanční pomoc při realizaci jednotlivých projektů v rámci desetiletého plánu na vytvoření GEOSS apod.).

Vesmír: Budou data přístupná také pro jednotlivce, kteří se nepodílejí na programu žádné výzkumné instituce?

I. O.: Na tuto otázku mohu odpovědět kladně. Jak již bylo řečeno, cílem GEOSS je zpřístupnit data a informace z pozorování Země komukoliv, bez ohledu na to, zda je bude potřebovat v rámci své činnosti pro nějakou instituci či jako jednotlivec. Chtěl bych zdůraznit, že GEOSS není určen pouze pro výzkumné účely, ale i pro každodenní život a činnost. K tomu pomáhá i to, že hlavním médiem pro zpřístupnění dat a produktů z GEOSS by měl být internet, který právě umožní přístup i jednotlivcům s „běžným vybavením“, tj. webovým prohlížečem. Toto zpřístupňování bude pravděpodobně probíhat po etapách.

Na závěr bych chtěl říci, že realizace GEOSS je velice významným krokem pro zpřístupnění získávaných dat a informací poskytovaných občanům nejen o životním prostředí, ale také o dalších vědních oborech. Po připojení ČR k tomuto programu začala fungovat Koordinační rada pro GEO/GMES pod patronací Ministerstva životního prostředí ČR, která pomůže zajistit „český“ příspěvek k budování GEOSS. Nejdříve chce zjistit, která data jsou v České republice k dispozici v různých institucích již teď, a co nejdříve je zpřístupnit na internetu. Zároveň posoudí možnost využít potenciál evropského programu GMES pro budování GEOSS a zapojit odborníky z ČR do pracovních skupin pro řešení některých problémů GEOSS, jako jsou výměna dat, architektura, standardizace apod.

Cesta k dosažení tohoto cíle však bude poměrně složitá a namáhavá, a proto bychom k tomu v ČR měli v rámci svých institucí aktivně přispět nabídkou dat, která u nás máme, a také zapojením do dalších aktivit GEOSS/GMES.

Otázky za Vesmír kladl Ivan Boháček.