Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Prst na tepu Země

„Systém systémů“ globálního pozorování Země – GEOSS
 |  8. 11. 2007
 |  Vesmír 86, 736, 2007/11

Vesmír: Když se ohlédnete nazpět po dosavadních jednáních, spočívají hlavní problémy v technických, ekonomických, nebo politických aspektech projektu GEOSS?

Ivan Obrusník: Domnívám se, že myšlenka vytvořit GEOSS, který zpřístupní data a informace získávané pozorováním Země všem zájemcům, jak institucím, tak jednotlivcům, je jistě přijatelná pro všechny bez ohledu na politické otázky, a proto byly, alespoň doposud, politické problémy minimální. Samozřejmě budou k vývoji a provozování systému GEOSS přispívat jinak rozvinuté země a jinak země rozvojové, podle ekonomických a technických možností. Podstatnou část problémů budou samozřejmě řešit či koordinovat především nejvyspělejší země. Je však nutné říci, že hned zpočátku se ke skupině GEO připojila i řada rozvojových zemí, což svědčí o tom, že mají o vybudování tohoto systému velký zájem. Technické otázky jsou a budou mnohem složitější například ve vlastním pozorování a modelování, ve standardech, ukládání a zpracovávání dat, ochraně potřebných radiofrekvencí, při vytváření architektury a interoperability celého složitého systému, při sdílení dat různorodého charakteru, v nezbytném výzkumu a konečně i při zajišťování co nejširšího přístupu k datům a informacím, především přes internet. Důležité bude zajistit dostatečnou personální kapacitu zejména v rozvojových zemích a logicky také stabilní podporu existujících pozorovacích systémů.

Vesmír: Mohl byste popsat problémy spojené s výměnou a sdílením dat?

I. O.: Jak jsem již naznačil, výměna a sdílení dat patří při vytváření GEOSS k obtížnějším problémům. Tento systém musí zajistit úplný a zároveň otevřený přístup k pozorování, k tzv. metadatům (= datům o datech) a k dalším produktům na globální úrovni. Data z mnoha druhů pozemních i satelitních pozorování Země musí být zpřístupňována, vyměňována mezi různými institucemi, které je získávají, a konečně být přístupná volně, především přes internet. Data jsou získávána v různých časových intervalech a formátech, některá z nich téměř kontinuálně. Určité systémy, které tyto požadavky splňují pro část pozorovaných dat, již ve světě existují – např. světová síť GTS pro výměnu meteorologických a klimatologických dat Světové meteorologické organizace (SMO). Řada pozorování z družic se rovněž zpřístupňuje uživatelům z celého světa již nyní, zatím však s určitým omezením. Některá data jsou již dnes poskytována zdarma, jiná na základě licencí, za různou formu úplat apod. Právě finanční otázky bude třeba řešit, i když se o nich dosud příliš nemluví. Na druhé straně si myslím, že je třeba v první fázi zpřístupnit alespoň ta data, která jsou již dnes poskytována zdarma, ale často nekoordinovaně, popř. nezřetelně, aniž se o nich dovědí potenciální zájemci. Tímto směrem bychom se chtěli vydat i my v ČR.

Vesmír: Proč by měla ČR uvažovat o samostatném členství v GEO a nespokojit se s členstvím prostřednictvím EU? ČR je členem řady výzkumných organizaci (jako např. CERN, ESO, …), kde za členství platí. Budou se samostatným členstvím v GEO spojeny nějaké poplatky?

I. O.: Česká republika se již ke GEO/GEOSS připojila na základě Usnesení vlády ČR č. 1469 z 20. 12. 2006. I když Evropská komise je jedním ze čtyř zakládajících členů GEO, většina zemí EU se ke GEO připojila samostatně ještě před ČR. Evropská unie přispívá k budování GEOSS svým programem „Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES)“. Tento program má však „užší záběr“ než vytváření GEOSS. Navíc tím, že se země Evropské unie přihlásily i jednotlivě, mohou se lépe do GEO/GEOSS zapojit při respektování svých „národních“ specifik a zároveň i v rámci společného programu GMES. Vámi zmíněné mezinárodní organizace i řada dalších (např. Světová meteorologická organizace) budou do GEOSS pochopitelně přispívat co nejvíce. Poplatky, jak jsem již uvedl, nejsou povinné, pouze dobrovolné (např. příspěvek na činnost zhruba desetičlenného sekretariátu v Ženevě či finanční pomoc při realizaci jednotlivých projektů v rámci desetiletého plánu na vytvoření GEOSS apod.).

Vesmír: Budou data přístupná také pro jednotlivce, kteří se nepodílejí na programu žádné výzkumné instituce?

I. O.: Na tuto otázku mohu odpovědět kladně. Jak již bylo řečeno, cílem GEOSS je zpřístupnit data a informace z pozorování Země komukoliv, bez ohledu na to, zda je bude potřebovat v rámci své činnosti pro nějakou instituci či jako jednotlivec. Chtěl bych zdůraznit, že GEOSS není určen pouze pro výzkumné účely, ale i pro každodenní život a činnost. K tomu pomáhá i to, že hlavním médiem pro zpřístupnění dat a produktů z GEOSS by měl být internet, který právě umožní přístup i jednotlivcům s „běžným vybavením“, tj. webovým prohlížečem. Toto zpřístupňování bude pravděpodobně probíhat po etapách.

Na závěr bych chtěl říci, že realizace GEOSS je velice významným krokem pro zpřístupnění získávaných dat a informací poskytovaných občanům nejen o životním prostředí, ale také o dalších vědních oborech. Po připojení ČR k tomuto programu začala fungovat Koordinační rada pro GEO/GMES pod patronací Ministerstva životního prostředí ČR, která pomůže zajistit „český“ příspěvek k budování GEOSS. Nejdříve chce zjistit, která data jsou v České republice k dispozici v různých institucích již teď, a co nejdříve je zpřístupnit na internetu. Zároveň posoudí možnost využít potenciál evropského programu GMES pro budování GEOSS a zapojit odborníky z ČR do pracovních skupin pro řešení některých problémů GEOSS, jako jsou výměna dat, architektura, standardizace apod.

Cesta k dosažení tohoto cíle však bude poměrně složitá a namáhavá, a proto bychom k tomu v ČR měli v rámci svých institucí aktivně přispět nabídkou dat, která u nás máme, a také zapojením do dalších aktivit GEOSS/GMES.

Otázky za Vesmír kladl Ivan Boháček.

GEOSS

Akronym GEOSS znamená Global Earth Observation System of Systems. Jde o jednoduchou myšlenku – ani bohaté státy nejsou tak bohaté, aby si mohly dovolit investovat do shromažďování dat o Zemi, která již předtím (často se značnými náklady) získal někdo jiný. Skupina GEO byla sice oficiálně založena v únoru 2005, ale již od července 2003 se vypracovával základní dokument iniciativy GEOSS. Dnes je ve skupině GEO (Global Earth Observation) přihlášeno 71 států (viz jejich seznam na www.earthobservations.org/membership/member...). >

Cílem iniciativy je vytvořit nad existujícími národními a regionáními systémy pozorování Země jakousi nadstavbu (systém systémů). Letecká pozorování, přístroje na satelitech a tisíce přístrojů rozmístěných po Zemi chrlí terabity dat. Některá z nich jsou již sdílena úplně volně, další jen omezeně. Zmíněná nadstavba by měla umožnit jednak přístup k těmto datům, jednak jejich určitou unifikaci (metadata). Pro GEOSS mluví mnoho důvodů. Zmiňme jen některé z předpokládaných přínosů:

  • Snížení počtu obětí přírodních katastrof i katastrof způsobených lidmi.

  • Porozumění, jak faktory prostředí ovlivňují lidské zdraví.

  • Lepší informace o počasí, předpovědi i varování.

  • Podpora udržitelného zemědělství a boj proti rozšiřování pouští.

  • Monitorování a ochrana biodiverzity.

O významu tohoto projektu by mohlo svědčit několik čísel, která se týkají katastrof. V letech 1994–2003 zahynulo při katastrofách průměrně 58 000 lidí za rok. Přestože ve srovnání s rokem 1970 klesl počet mrtvých na polovinu, počet postižených vzrostl asi trojnásobně (za zmíněné desetiletí dosáhl přibližně dvou miliard) a přímé ekonomické ztráty vzrostly asi šestinásobně (viz Stefan Schneiderbauer: Risk and Vulnerability to Natural Disasters – from Broad View to Focused Perspective).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geografie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Ivan Obrusník

Ing. Ivan Obrusník, DrSc., (*1942) vystudoval Fakultu technické a jaderné fyziky ČVUT. Od roku 1992 je ředitelem hydrometeorologického ústavu. Je rovněž předsedou Národního výboru pro omezování následků katastrof.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné