Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Ununbium a jeho chemie

 |  11. 10. 2007
 |  Vesmír 86, 616, 2007/10

Až do druhé světové války patřilo rozšiřování periodické tabulky o další prvky do kompetence chemiků. Nyní je příprava nových prvků doménou fyziků používajících jako základní pracovní prostředek nákladné urych ovače. Málo se toho ví o chemii prvků na hranici periodické tabulky, tedy jak a s čím tyto prvky reagují. Většinou jsou totiž nestabilní, a navíc je obvykle lze připravit jen v nepatrném množství několika atomů.

Doposud nejtěžším prvkem, o jehož chemickém chování se něco ví, bylo hassium (prvek 108), jež leží v periodické soustavě prvků hned pod osmiem. Od dob Mendělejevových víme, že vlastnosti prvků můžeme přibližně „opsat“ z vlastností prvku stojícího v periodické tabulce nad ním. Tak z hassia se dá udělat oxid hassičelý HsO4 dle vzoru oxid osmičelý OsO4 (viz Vesmír 85, 291, 2006/6).

Taková extrapolace ale pro těžké prvky nemusí nutně fungovat. Zajímavý je případ prvku 112. Ten byl připraven poprvé v roce 1996 a zatím ještě nemá pořádné jméno. Označuje se dočasným názvem ununbium. V periodické soustavě prvků leží pod rtutí. To ale vůbec neznamená, že se ununbium bude chovat podobně jako rtuť. Nakonec ani rtuť se nechová podobně jako zinek a kadmium. Některé dřívější výpočty naznačovaly, že by ununbium mělo být podobné vzácným plynům. Novější výpočty naopak tvrdí, že by přece jenom mělo být kovové, jakási těkavější verze rtuti.

Provádět teoretické výpočty vlastností supertěžkých prvků bylo po mnoho let považováno za bezpečnou činnost, možnost experimentálního ověření totiž vypadala vzdáleně. To se ale začíná měnit. Nedávno byla prozkoumána chemická povaha prvku 112 experimentálně (Nature 447, 72, 2007). Stačily k tomu dva atomy ununbia, které byly připraveny reakcí vápníku 48Ca a plutonia 242Pu a následným alfa rozpadem. Vzniklý izotop 283112 „žije“ dostatečně dlouho na to, aby bylo možné zjišťovat, zda se chová jako kov. Kovový charakter prvku je samozřejmě kolektivní vlastnost, jeden atom se sám o sobě jako kov nechová. Dá se ovšem zjistit, jak na atom ununbia působí povrch jiného kovu, v tomto případě zlata. Ukázalo se, že ununbium je vázáno k zlatému povrchu obdobně silně jako atom rtuti, tedy daleko silněji, než je k zlatému povrchu vázán atom nejtěžšího vzácného plynu, radonu. Jaké sloučeniny prvek 112 tvoří, zůstává ještě otázkou bez odpovědi.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Slavíček

Prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D., (*1976) vystudoval PřF UK v Praze. V Ústavu fyzikální chemie VŠCHT v Praze se zabývá teoretickou chemií, radiační chemií a fotochemií. Od r. 2007 je členem redakční rady Vesmíru. S Ivonou Malijevskou napsal knihu „Záhady, klíče, zajímavosti očima fyzikální chemie“ (2013). Roku 2016 dostal cenu Neuron. Od r. 2017 je členem Učené společnosti ČR.
Slavíček Petr

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné