Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Princip předběžné podezřívavosti

 |  14. 9. 2006
 |  Vesmír 85, 547, 2006/9

Stalo se již obehraným zvykem za vším hledat něčí prospěch a peníze. Princip předběžné podezřívavosti postihuje průmyslové a obchodní společnosti („zamlčují pravdu kvůli zisku“), ale ani se nevyhýbá těm, kdo říkají, že se starají o to, aby svět neskončil v ekologickém kataklyzmatu („pravdu zamlčují či překrucují z ideologické zaujatosti“). Být příslušníkem jednoho z protilehlých táborů je pohodlné. Méně snadné už je vnímat argumenty a obavy druhé strany. Nejen proto, že protistrana vychází z jiného východiska. Představa, že nepatříte ani k „nám“, ani k „nim“ je pro mnohé lidi přímo nesnesitelná. Musíte být buď v táboře zastánců (jaderné energie, obnovitelných zdrojů energie, …), anebo odpůrců. Nedej bože, aby vám dali příslušníci opačného tábora za pravdu. Snadno se vám může dostat označení „odpadlík, zrádce, …“. Patrick Moore o tom ví své – jak říká např. podtitulek článku D. Bennetta Ekozrádce: Před třemi desítkami let pomáhal založit Greenpeace. Dnes podporuje jadernou energii a geneticky modifikované potraviny, a přísahá, že dosud bojuje za zachování planety. James Lovelock rovněž říká, že k jaderné energii neexistuje rozumná alternativa (viz rámeček 1 ) a že v současném světě zelená pojetí udržitelného rozvoje a obnovitelné energie jsou chybná; že to jsou svůdné sny, které mohou vést jen k fiasku.

Na semináři Energie pro 21. století pořádaném AV ČR uvedl doc. Jaroslav Knápek z ČVUT několik čísel (viz rámeček 2 ), s nimiž se musí naše úvahy o energetické politice ČR vyrovnat. Vyplývá z nich kromě jiného jeden závěr: nechceme-li dovážet veškerou energii, jsou obnovitelné zdroje energie sice významným, ale jen doplňkovým zdrojem.

Jsem – a po většinu svého života jsem byl – zelený. Stromy neobjímám, ale vysadil jsem jich asi 20 000 v pomýleném, byť dobře míněném pokusu vrátit území, kde žiji, matce Gaii. Velmi se zajímám o venkov a ještě více o pár zbylých nedotčených míst. Jsem také vědec a mým hlavním příspěvkem je teorie Gaia, která pojímá Zemi jako aktivně udržující své klima i chemii tak, aby byla obyvatelná. Jako vědec (a na základě této teorie) usuzuji, že Země dosáhla pro nás a pro civilizaci velmi nebezpečného stavu. Hluboce se mne dotýká, že veřejnost – a v důsledku toho i vlády – naslouchá méně vědcům než zelené lobby. Vím, že tyto lobby jsou vedeny dobrými úmysly, ale více než Zemi rozumějí lidem, a tak nabízejí nevhodná opatření a akce. Výsledek je téměř tak špatný, jako kdyby se vrátil středověký mor a my bychom vážně radili vypořádat se s ním alternativní a nikoli vědeckou medicínou. Alternativní medicína má své místo, a pokud jsme zdraví, je dobré se vyhýbat silným lékům při bezvýznamném ochoření. Mnozí také v akupunktuře nebo v homeopatii nacházejí úlevu. Jestliže však onemocníme závažně, potřebujeme něco silnějšího. Následkem našich činností je Země nemocná a samotná alternativní zelená medicína – jako jsou větrné elektrárny a biopaliva – ji nevyléčí. To je důvod, proč místo toho doporučuji jadernou energii jako součást rozumného portfolia energetických zdrojů.

James Lovelock, 10. 3. 2005

5 VÝCHODISEK ENERGETICKÉ POLITIKY ČR

1. Energetická závislost je reálný problém. Dovozní energetická závislost stoupne z 32 % r. 2000 na 58 % r. 2030.

2. Podíl uhlí poklesne z 52 % r. 2000 na 30,5 % roku 2030. Pokles bude pokryt růstem obnovitelných zdrojů energie, zemním plynem a jadernou energií.

3. Obnovitelné zdroje energie vzrostou z necelých 50 PJ roku 2004 na 250–300 PJ r. 2030.

4. Potřeba primárních energetických zdrojů bude stoupat pouze mírně, zhruba z potřeby 1650 PJ r. 2000 na 1800 PJ r. 2030. Rostoucí potřeba energie bude kompenzována klesající energetickou náročností (průměrně o 3,2 % ročně).

5. Potenciály jednotlivých zdrojů obnovitelné energie v ČR:

— větrné elektrárny … 11 PJ,

— malé vodní zdroje … 10 PJ,

— biomasa … 250 PJ.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...