Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Jak bohemisté škodí českému jazyku

(ad diskuse Jamek, Oliva, Daneš, Vybíral a Nejedlý) 1)
 |  14. 9. 2006
 |  Vesmír 85, 505, 2006/9

1) Je-li jazykový úzus nějakého lidského společenství geograficky, sociálně případně generačně heterogenní, pak z něj sebelepší strukturální lingvista pouhým popisem či statistickou analýzou jednotnou normu nevycucá. Pokud někdo hovoří o jazykovém úzu v jazykově heterogenním prostředí, pak hovoří o prázdném pojmu. A to je mimochodem i situace současné češtiny.

Rozdíl mezi jazykem a dialektem není vymezen lingvisticky. Každý dialekt je z hlediska semiotiky jazykem, tj. znakovým systémem s lingvistickou strukturou. Jazyk (dialekt) nějakého lidského společenství může být asi opravdu nejjednodušeji vymezen jazykovým územ onoho společenství, ovšem pouze za předpokladu, že tento úzus má jednotnou lingvistickou strukturu. Jazyk v užším slova smyslu (spisovný jazyk) vzniká z dialektu tak, že nějaká společenská autorita „POVÝŠÍ“ jeden z dialektických úzů (případně ještě po nějaké úpravě) na normu. O tom, zda je bavorština samostatným jazykem či dialektem němčiny, nelze rozhodnout prostředky jazykovědy. Bavorština by se stala „samostatným“ jazykem, pokud by někdo označil jeden z bavorských úzů za spisovnou bavorštinu, přesněji by jej popsal (tím by vznikla ona norma) a získal by pro svou akci dostatečný počet dostatečně dlouhodobých přívrženců. Takto kdysi vytvořili štúrovci spisovnou slovenštinu z upraveného středoslovenského nářečí. Obdobně se o to pokusil Ondra Lysohorský se slezštinou, ale přívržence nezískal. Němčina vznikla tak, že bylo postupně za němčinu uznáno Lutherovo nářečí. Novočeštinu „normoval“ Dobrovský a jeho žáci.

2) Funkce normy ovšem nespočívá pouze v tom, že sjednocuje lidi hovořící několika příbuznými dialektálními „úzy“. Norma také může chránit jazyk proti vnější asimilaci. Tak např. slovo sofistikovaný dnes již v českých neodialektech zdomácnělo natolik, že by bylo zřejmě omylem považovat ho za chybné z hlediska českých „úzů“. Nicméně kdybychom měli k dispozici autoritativní českou normu jako v dobách, kdy čeština ještě nebyla napadena a dezintegrována Pražským lingvistickým kroužkem, mohli bychom ho do ní nepřijmout a označit ho za nebezpečný anglicizmus, jak se to dělávalo až do první poloviny dvacátého století se slovy německého původu, a organizovaně proti němu agitovat. Historická zkušenost ukazuje, že taková agitace může být někdy i úspěšná. Naši dnešní bohemisté ovšem jako brusičobijci musí agitovat v přesně opačném směru.

P.S.: Nevím jak Roman Jacobson, ale v ruské lingvistické literatuře jsem na téma brusičství objevil docela půvabnou schizofrenii. Tak např. v turkologické literatuře lze v souvislosti např. s uzbečtinou či kazaštinou nalézt u jednoho a téhož autora výroky o obohacování dotyčných jazyků ruskými slovy a třeba i v téže kapitole stížnosti, že ony jazyky jsou „zasórjeny“ arabskou a perskou lexikou. Ruská slova obohacují, perská a arabská dotyčné jazyky naopak pošpiňují.

Poznámka redakce: Rozvedenou variantu tohoto dopisu včetně dalších dopisů a diskusních příspěvků naleznete v rubrice diskuse.

Ke stažení

O autorovi

Petr Brodský

RNDr. Petr Brodský (*1939) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK. V Ústavu termomechaniky AV ČR se zabýval numerickým a nenumerickým řešením mechanických systémů. V současné době se zabývá finančním poradenstvím.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...