Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Co říkají Yamanové a co vlastně říká Darwin?

(Ad Vesmír 85, 123, 2006/3)
 |  13. 7. 2006
 |  Vesmír 85, 391, 2006/7

Borgesovsky půvabný jazyk indiánů Ohňové země by stál určitě i za delší pojednání či představení než pouze v úvodníku Ivana M. Havla. Vždy potěší podobné příklady toho, jak se náš jazyk a náš svět formují navzájem a jak jemné a nesamozřejmé je naše uchopování světa spřádáním sítí slov kolem toho, co považujeme za realitu.

Je ovšem zajímavé, co se i skrze text o jazyce a jeho tvarování světa ukazuje zcela nezáměrně. Indiáni Ohňové země se stali známými díky návštěvě Charlese Darwina při jeho cestě na Beaglu, kterou zmiňuje text již v úvodu. Marginální poznámka o ocenění domorodců Darwinem mě ale přivádí ke krátkému zamyšlení nad tím, jak tohoto „gurua“ všech biologů vnímáme my a jak ho čteme, popřípadě nečteme a jaké jazykové a významové sítě kolem něj spřádáme. Darwinovo dílo je natolik rozsáhlé (zvláště připočteme-li korespondenci), že je mu možné jako každému správnému svatému textu přiřknout jakýkoliv výrok a zároveň i jeho úplný opak.

Z předmluvy k yamanskému slovníku od W. S. Barcalye je citována poznámka, že Darwin si cenil inteligenci indiánů a mylně je považoval za kanibaly.

Co se týče kanibalství, Darwin referuje o pečení nepotřebných ohňozemských babiček za dlouhých hladových zim a těžko rozhodnout, zda to byla pravda – Darwin pouze reprodukoval na sobě nezávislá tvrzení domorodců.

Co se ale týče jeho vyjádření o inteligenci domorodců, je to pěkný příklad, jak lze ústa klasikova využít k čemukoli, jenom aby to neslo podpis velikána. Přitom není nic tak vzdálenějšího pravdě (jakoupak asi měli definci pravdy Yamanové?) – pro Darwina bylo ve skutečnosti setkání s ohňozemskými domorodci spíše otřesem a prakticky do konce života je považoval za naprosté dno, se kterým se lze u lidstva setkat: …myslím, že v této nejzazší části Jižní Ameriky žije člověk na mnohem nižším stupni vývoje než kdekoliv jinde na světě. 1) Sekundovat Ohňozemcům podle klasika mohou snad pouze australští Aboriginci, ale i ti se alespoň „mohou pochlubit“ bumerangem, kopím či schopností stopovat zvěř.

Kapitán Beaglu FitzRoy dokonce „vracel“ tehdy několik indiánů po jejich pobytu v Anglii, a tak se Darwinova zkušenost s těmito domorodci neomezila pouze na chvilkový pobyt na břehu. Pokud na nich něco oceňoval, pak to rozhodně nebyla inteligence, ale dobrý zrak, většinou je však (a v různých svých textech) uvádí jako zvířatům podobné bytosti: jsou jako zvířata, která jsou nucena pudově žít pohromadě a poslouchat vůdce… 2) Bylo by ostatně možné najít podobných citací o domorodcích u Darwina spousty, ale dnes velmi „politicky nekorektních“. To by ovšem bylo naopak velmi nekorektní projektování dnešních představ a měřítek do viktoriánské doby.

Spíše bych chtěl v souvislosti s Ohňozemci a vůbec domorodci připomenout širší kontext Darwinova myšlení. Darwin většinou uvažuje o domorodých národech v souvislosti s ostatními živočichy a jejich odlišností od člověka vůbec. V zásadě mezi lidmi a zvířaty nevidí žádný nepřekročitelný rozdíl, spíše jde pro něj o kontinuální přechod: Ať je… rozdíl v myšlení člověka a zvířat sebevětší, nespočívá v podstatě, ale ve stupni jeho vývoje. 3) Lidé i zvířata mají podle něj obdobné psychické vybavení, podobné vnímání i myšlení, city i vkus, byť pochopitelně nic z toho není u zvířat rozvinuto v takové míře jako u civilizovaného člověka. Ba často, a zde právě zmiňuje domorodce, jsou přírodní národy oproti některým vyšším zvířatům jaksi pozadu, mnohdy mají například horší vkus nebo menší citlivost, někdy jsou i tupější v myšlení.

Zásadní dělítko mezi člověkem a zvířaty ovšem u Darwina leží v etice, smyslu pro dobro, který sebeinteligentnější šimpanz jednoduše nemá. Tedy značně odlišné dělítko od toho, které zastává naše doba, spatřující rozdíl v inteligenci a v citech. Také zde ovšem často domorodci svým jednáním – a byli to především právě Ohňozemci – vyvolávali ve slavném přírodovědci zděšení. Nakonec v závěru Původu člověka zazní i povzdech, který v dnešní době obliby a obdivu k přírodním národům zní značně ostře: Pokud jde o mne, byl bych raději potomkem oné hrdinské opičky, která se vrhla na obávaného nepřítele, aby zachránila svého ošetřovatele, anebo onoho starého paviána… nežli divocha, který s rozkoší mučí své nepřátele, předkládá krvavé oběti, bez výčitek svědomí zabíjí své děti, jedná se svými ženami jako s otrokyněmi, nezná nejmenšího ostychu a sám je otrokem nejprimitivnějších pověr. 4)

Klasici prostě často říkají něco jiného, než bychom rádi slyšeli!

Poznámky

1) Darwin Ch.: Cesta kolem světa, Praha 1959, s. 208.
2) Darwin Ch.: Cesta kolem světa, Praha 1959, s. 207.
3) Darwin Ch.: O původu člověka, Praha 1970, s. 88.
4) Darwin Ch.: O původu člověka, Praha 1970, s. 175.

Ke stažení

O autorovi

Karel Stibral

Doc. Mgr. Karel Stibral, Ph.D., (*1971) vystudoval estetiku na FF UK a filosofii a dějiny přírodních věd na PřF UK v Praze. Zabývá se historií estetického postoje k přírodě a vztahy vizuálního umění a biologie. Přednáší na katedře environmentálních studií FSS MU v Brně a od zimního semestru 2013 i na Ústavu estetiky a dějin umění FF JU v Českých Budějovicích. Publikoval např. knihy Proč je příroda krásná (2005), Darwin a estetika (2006) či O malebnu. Estetika přírody mezi zahradou a divočinou (2012).

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné