Aktuální číslo:

2019/2

Téma měsíce:

Barvy

Bobrovitý savec z jury

 |  13. 7. 2006
 |  Vesmír 85, 387, 2006/7

Na různých lokalitách v Číně byla v posledních letech nalezena spousta zachovalých fosilií (viz Vesmír 82, 633, 2003/11), díky nimž už nemluvíme o druhohorním savci jenom jako o malém rejskovitém tvorovi. Tušíme, že druhohorní savci měli různou velikost i způsob života a systematicky patřili do různých linií.

Nedávno bylo v Číně objeveno další zajímavé zvíře, které je nejen dosud největším nalezeným jurským savcem (o délce 40 cm a hmotnosti 500–800 gramů), ale také nejstarším savcem dochovaným se srstí (z doby před 164 miliony let). Navíc byl přizpůsoben životu ve vodě (dosud se předpokládalo, že v té době žili savci jen na souši). Jeho jméno Castorocauda lutrasimilis poukazuje jednak na „bobří“ ocas, jednak na podobnost s vydrou, ale ještě víc se podobal ptakopyskovi.

Na fosilii jsou patrné chlupy a otisky kůže, z nichž lze vyčíst, že srst měla podsadu a krycí chlupy. Robustní končetiny zvířete byly vybaveny velkými drápy a plovacími blánami, široký ocas byl ochlupený a měl – shodně s bobrem – „šupinatou“ kůži. „Bobří“ či „vydří“ byly i ocasní obratle, svědčící nepochybně o životě ve vodě. Fosilie je dokladem savčího přizpůsobení vodnímu prostředí v době, která předcházela o více než 100 milionů let placentální savce typu sirén či kytovců (a nabízí se otázka, kdy do vody vstoupil například ptakopysk). Systematicky patří Castorocauda do skupiny Docodonta, která patrně neměla přímé vazby na dnešní skupiny savců, jako jsou ptakořitní, vačnatci a placentálové. Protože má „bobroocasník“ zuby podobné jako někteří tuleni, vydra nebo eocenní kytovci, předpokládá se, že se živil rybami, popřípadě vodními bezobratlými. Nejspíš žil podobně jako dnešní ptakopysk – lovil ve vodě a zbytek času (včetně péče o mláďata) trávil v dutinách, které si robustními tlapkami s drápy hloubil v březích. Jací pozoruhodní druhohorní savci se v čínských lokalitách ještě skrývají? (Science 311, 1109–1110 a 1123–1127, 2006; www.carnegiemuseums.org/cmnh/news/06-jan-ma...)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Lov kýchajících demokratů

Lov kýchajících demokratů uzamčeno

Tomáš Grim  |  4. 2. 2019
Spatřit loveckou akci volně žijících predátorů je svátek. A být jejím svědkem od úplného začátku po úplný konec, z bezprostřední blízkosti, s...
(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb

(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb uzamčeno

Zuzana Musilová  |  4. 2. 2019
Je velmi obtížné vžít se do světa hlubokomořské ryby. Žijete ve zdánlivě nekonečném trojrozměrném oceánu, kam neproniká téměř žádné světlo a kde...
Optická pinzeta a světelný záblesk

Optická pinzeta a světelný záblesk

Hana Turčičová  |  4. 2. 2019
Nobelova cena za optickou pinzetu a za triky, jak zvýšit výkon a nezničit aktivní prostředí laseru.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné