Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Neviditelný prach

Částice zkracující lidský život
 |  15. 6. 2006
 |  Vesmír 85, 344, 2006/6

Počátkem roku 2006 mělo počasí na severu republiky inverzní charakter (ve vyšších polohách bylo tepleji). Tím se zhoršily rozptylové podmínky a v ovzduší se začaly hromadit škodliviny. Přestože nešlo o smogovou situaci, v nichž bývaly u nás až do poloviny devadesátých let překračovány limitní hodnoty jak prašného aerosolu, tak oxidu siřičitého, kvalita ovzduší se na mnoha místech velmi zhoršila.

Lednové smogové epizody měl na svědomí „neviditelný prach“, částice označované jako PM10 (PM z angl. particulate matter). Jde o složku prašného aerosolu, v němž má polovina částic menší (aerodynamický) průměr než 10 mikrometrů. Sledování kvality ovzduší se zaměřuje na částice PM10, popřípadě na složku PM2,5 (obsahuje částice menší než 2,5 mikrometru), protože snadno proniknou hluboko do dýchacího ústrojí a vážou se na ně další škodliviny včetně karcinogenních látek.

Život v prachu

Podle odhadů studie, která byla vypracována v rámci evropského programu CAFE (Clean Air For Europe), připraví prachové částice a přízemní ozon v ovzduší každého Evropana v průměru o devět měsíců života. Jednu studii si nechal vypracovat i pražský magistrát. Podle ní by kvůli polétavému prachu mohly chronické zdravotní potíže postihnout více než 400 tisíc Pražanů. Nejen Praha se však potýká se splněním evropských limitů. Na vzrůstající znečištění drobnými prachovými částicemi upozorňuje i Ministerstvo životního prostředí.

Na částice PM10 se vztahuje denní imisní limit 50 mikrogramů na metr krychlový vzduchu (nařízení vlády č. 350/2002 Sb.). Tato hodnota smí být překročena nejvýše pětatřicetkrát za rok. V mnoha městech však vědí už na jaře, že evropské předpisy pro daný rok nesplní. V roce 2005 byly nesplněné požadavky zaznamenány na 91 měřicích stanicích v ČR. Nejhorší situace byla na Ostravsku, např. v Českém Těšíně byl uvedený limit překročen ve 170 dnech za rok. Maximální denní koncentrace překračovala limit osminásobně. Více než 100 dnů s vysokou prašností měli také v Kladně, Mostě, v centru Brna a v pražské Legerově ulici.

Mezi hlavní zdroje znečištění přitom už dlouho nepatří elektrárny nebo velké průmyslové podniky (výjimkou jsou velké hutě a koksovny na Ostravsku). Největším problémem je automobilová doprava a lokální topeniště (mnoho domácností přešlo z plynového vytápění na pevná paliva). Ve výčtu nelze opomenout ani spalovny odpadů, kamenolomy a povrchové lomy. Kromě primární prašnosti hraje roli také prach zvířený větrem, dopravou nebo stavební činností. Prašnost je ovlivňována charakterem povrchu, povětrnostními podmínkami, vlhkostí apod. Vyhodnocení plošné zátěže území je proto dost problematické.

Protiprachová opatření

Opatření, jejichž cílem je zlepšit čistotu ovzduší, nejsou přijímána s radostí. Nelibost budí zejména omezení individuální dopravy v centrech měst. K snížení prašnosti ovšem přispívá také vysazování zeleně, častější úklid a kropení ulic. Podobně jako v mnoha jiných oblastech se zaměřujeme místo prevence na postihy, na něž paradoxně doplácejí spíše ti, kteří chodí po svých. Je jim doporučováno, aby omezili pobyt ve venkovních prostorách, větrání apod. Méně často už slyšíme výzvu, aby lidé nejezdili autem a zvolili ekologicky šetrnější způsob dopravy.

Vdechnutý prach se může usadit jak v plicní tkáni, tak v lymfatických uzlinách, do nichž může proniknout z plicních sklípků. Některé dráždivé „druhy“ prachu jsou schopny vyvolat tvorbu plicních fibróz. Typickým příkladem je silikóza nebo azbestóza, ovšem i prach bez výrazných dráždivých účinků je schopen při dlouhodobých vysokých koncentracích přispět ke vzniku chronického zánětu průdušek, popřípadě plicní rozedmy. Vdechovaný prach přetěžuje samočisticí mechanizmy plic, a tím usnadňuje zachycení infekce a přechod akutní formy zánětu v chronický.

Obrázky

Poznámky

1) Pro tento jev používají v USA termín „visibility“, sledují tedy stupeň viditelnosti či dohlednosti. Znečištěné ovzduší mj. zhoršuje výhled na zdejší národní parky.

RIZIKOVÉ SKUPINY OSOB:

  • děti – vzhledem k větší frekvenci dýchání a větší fyzické aktivitě;

  • starší lidé;

  • astmatici, kardiaci, lidé s plicním onemocněním.

I zdravý jedinec může při tak vysokých koncentracích prachu, jaké se vyskytovaly na severu Čech letos v lednu, zaregistrovat příznaky, jako je podráždění očí, nosní sliznice a krku, kašel, zkrácení dechu, zahleněnost.

Prašnost neovlivňuje jen lidské zdraví, ale také se projevuje na ekosystémech. Prach na listech omezuje fotosyntézu a růst rostlin. Částice nesoucí těžké kovy mohou zamořit půdu a vegetaci podél rušných komunikací. Jemné částice mohou také rozptylovat světlo, čímž na rostliny dopadá méně světla a hůře rostou. Absorpce a rozptyl světla mají rovněž na svědomí „zviditelnění“ nepatrných částic v podobě „smogového“ závoje. 1)

ZDRAVOTNÍ OBTÍŽE VYVOLANÉ VYSOKOU KONCENTRACÍ PRACHOVÝCH ČÁSTIC V OVZDUŠÍ:

  • zhoršení respiračních obtíží, dráždění dýchacích cest, kašel, ztížené dýchání, dušnost;

  • snížená funkce plic;

  • zhoršení astmatických potíží;

  • rozvoj chronického zánětu průdušek;

  • nepravidelný tep;

  • srdeční příhody;

  • předčasné úmrtí u lidí se srdečním a plicním onemocněním.

Nové studie dokazují vliv vysokých koncentrací prachu na úmrtnost plodu před narozením, popř. nízkou porodní hmotnost.

AKTUÁLNÍ INFORMACE JE MOŽNÉ ZÍSKAT:

  • na lince čistoty ovzduší 141 10;

  • na internetových stránkách www.chmi.cz;

  • v některých městech na informačních světelných tabulích;

  • v Ústeckém kraji na zeleném telefonu Ekologického centra Most 800 195 342 nebo na jeho internetových stránkách www.ecmost.cz.

KDE HLEDAT AKTUÁLNÍ INFORMACE O IMISÍCH

Laikové často zaměňují dva termíny: inverzi a smog. Jakmile se objeví mlha, automaticky ji považují za smog. I když mlha často inverzi doprovází, nemusí být pokaždé spojena se znečištěním ovzduší. Jak inverze, tak smog jsou meteorologické jevy, přičemž za přízemní teplotní inverze bývají horší rozptylové podmínky. Zda ale koncentrace škodlivin v ovzduší skutečně vzrostla, zjistíme jedině z dat, která poskytují měřicí stanice automatizovaného sledování imisí v Českém hydrometeorologickém ústavu a v zdravotních ústavech jednotlivých krajů.

Ke stažení

O autorovi

Soňa Hykyšová

Ing. Soňa Hykyšová (*1975) vystudovala Agronomickou fakultu na České zemědělské univerzitě v Praze. Angažovala se v různých občanských iniciativách na ochranu životního prostředí, v Mostě založila pobočku občanského sdružení Arnika. Ve Výzkumném ústavu pro hnědé uhlí vede Ekologické centrum Most, které se zabývá monitorováním imisní situace a ekoporadenstvím. Působí v komisi životního prostředí Euroregionu Krušnohoří.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné