Lexicon silvestre

Kdo někdy zkusil vyprávět o své práci někomu jinému, ví, že to při „zahloubání“ do nějakého úzce odborného problému není tak jednoduché. I když je posluchačem osoba se stejným profesním zaměřením, mohou vznikat terminologické nepřesnosti. Situace se ještě zhorší, jestliže mají odborníci odlišnou mateřštinu. A nejde jen o „hovorové“ výrazy, ty si odborníci nakonec nějak vysvětlí; často se liší výklad odborných termínů, jež se pro dané jevy používají v té které zemi či v té které geografické oblasti. Lesnictví tuto svízelnou situaci řeší.

Vznik Lexiconu

Při mezinárodních setkáních lesníků koncem sedmdesátých let 20. století se stále zřetelněji projevovaly problémy s tím, co přesně který odborný termín znamená. Byly spojeny s mnohoznačností a s nepřesným vysvětlením. Proto vznikla potřeba vytvořit odborný lesnický vícejazyčný slovník s jednoznačným vymezením termínů. Iniciativy se ujala skupina lesníků z Eberswalde, kteří záhy vytvořili kolem Karla-Hermanna Simona vícenárodnostní pracovní skupinu. Při hledání základního znění padla volba na esperanto.

Vytvoření esperanta

Esperanto je umělý jazyk, jednoznačný v přísně pravidelných gramatických tvarech, tvořených systémem přípon a předpon. Založen je na evropských, hlavně románských jazycích, je však snadno srozumitelný i pro mimoevropské (asijské) národy. Vytvořil ho Polák Lazar Ludvík Zamenhof (1859–1917). K myšlence univerzálního jazyka ho v mládí přivedlo vícejazyčné prostředí, v němž vyrůstal. Již r. 1887 vyšla pod pseudonymem Doktoro Esperanto („doktor doufající“) jeho první učebnice a r. 1908 byl založen Světový esperantský svaz, který jednou za rok pořádá světový kongres, pokaždé v jiné zemi.

První česká učebnice esperanta byla vydána r. 1890 a již r. 1901 byl založen brněnský esperantský svaz, první v tehdejším Rakousku. Systém tohoto jazyka umožňuje vytvářet nové odborné termíny pod dohledem mezinárodní jazykové komise, překládat a psát původní esperantskou literaturu včetně básnických děl.

Význam esperanta mohou i dnes ocenit naši esperantisté při návštěvě cizích zemí, když si připíchnou na klopu zelenou hvězdičku – odznak esperantistů. Určitě najdou spřízněnou duši, která s nimi naváže kontakt.

Zásady Lexiconu

Bylo rozhodnuto vydávat výkladový slovník v jednotlivých jazykových verzích. Pro nový typ slovníku byly stanoveny zásady:

• Seřadit jednoznačně definované pojmy pod pořadová čísla, totožná ve všech uvažovaných jazycích.
• Uspořádat všechny pojmy do desetinného oxfordského třídění s dalším číselným rozlišením gramatického tvaru, a to v pořadí podstatné jméno, přídavné jméno, sloveso, příslovce, popřípadě uvést u podstatných jmen rod a určit, zda jde o osobu, předmět, prostředek či nástroj, dále pak rozlišit místo, prostor, plochu ad.
• Pro úplnost u jednotlivých hesel uvést i termíny, které jsou jen přibližnými synonymy, mají širší či užší význam, jsou zastaralé nebo nedoporučené, a to vždy s příslušným označením. V definici pak odkázat na příbuzné termíny.
• V indexu, který je součástí každého dílu všech jazykových verzí, abecedně seřadit termíny všech dílů s odkazem na pořadová čísla termínů.
• Jako pracovní jazyk používat esperanto, a to pro jeho jednoznačnost, výstižnost a rozšíření (je v něm vedena i řada mezinárodních jednání).
• Pořadí termínů uspořádat podle jejich důležitosti a četnosti používání, nebyl totiž předem znám jejich počet. Předpokládalo se, že každý díl bude obsahovat asi 1000 termínů.

Zpracování Lexiconu a jeho umístění na internetu

Slovník se začal zpracovávat r. 1981. V současné době má v osmi dílech, vydaných zatím v esperantu a němčině, více než 8000 termínů. Postupně je zpracováván ve více než 20 jazykových verzích.

Česká verze vyšla tiskem již v 6 dílech, 7. díl se dokončuje. V roce 2005 přistoupil k spolupráci i Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem a jeho pobočka v Brně, na jehož stránkách www.uhul.cz/lexicon lze najít českou zkušební verzi. Záměr sestavit Lexicon nebyl veden snahou po zisku. Můžeme proto předpokládat, že se na těchto webových stránkách časem setkáme i s cizojazyčnými ekvivalenty odborných termínů, popřípadě s dalšími jazykovými verzemi. V současné době je přehled dostupných jazykových verzí s odkazem na koordinátora slovníku na stránce www.lexicon-silv.de, knižně vydané díly Lexiconu silvestre jsou uvedeny na stránce www6.fh-eberswalde.de/lexsilv/Buch-angebot0.... ¹⁾

Lexicon silvestre pomůže zpřesnit diskuse při mezinárodních setkáních i odborníkům, kteří se nezabývají esperantem. Navíc při jeho používání možná mnohé krása esperanta zláká a začnou se tomuto jazyku věnovat. Předpokladem snadného používání slovníku v mezinárodních kontaktech je však plná propojitelnost jednotlivých jazykových mutací v prostředí internetu.

www.uhul.cz/lexicon Lexicon silvestre, v přípravě webová česká verze dílů 1–6, ÚHÚL v Brandýse nad Labem