Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Divoké sny s vypnutou pojistkou

Poruchy snové fáze spánku
 |  15. 6. 2006
 |  Vesmír 85, 328, 2006/6

V roce 1951 pozoroval poprvé Eugene Aserinski (1921–1998) u svého osmiletého syna během spánku trhavé rychlé oční pohyby (Rapid Eye Movements, REM) a po dalších sledováních spolu s Nathanem Kleitmanem tento objev r. 1953 publikoval. V důsledku toho se naplno rozběhl výzkum spánku, který byl později (vzhledem k plánované cestě amerických astronautů na Měsíc) vydatně podporován NASA. Spánek se začal dělit na pomalovlnný či non-REM, představující ve čtyřech stadiích postupný úbytek vědomí, a REM, který je provázen především ochabnutím svalového napětí a u člověka většinou souvisí se sny. Fáze REM byly zachyceny u všech savců (počínaje vačnatci) a jsou považovány za systém periodického nabuzení během spánku, které je ochranou před dravci.

Aby jedinec nemohl jednat ve shodě s halucinatorními ději, má v blízkosti jádra locus coreuleus „pojistku“, která během fáze REM „vypne“ napětí svalstva, a tím aktivní pohyb znemožní. Francouzský badatel Michel Jouvet v šedesátých letech minulého století nejprve sledoval důsledky nedostatku spánku REM u koček. Posadil je na podstavce umístěné v bazénu s vodou. Dokud spaly pomalovlnným spánkem, nic se nedělo. Když se přihlásil spánek REM, jejich svaly působící v bdělosti proti gravitaci ochably, kočky spadly do vody a probudily se. Tím jim Jouvet znemožnil spánek ve fázi REM, i když celkovou dobu spánku jim ponechal stejnou. Už po dvou týdnech byly kočky agresivnější, zhoršily se jejich hygienické rituály, objevilo se u nich také „homosexuální“ chování. Tehdy byla vyslovena hypotéza, že pomalovlnný spánek je nutný k tělesné regeneraci, kdežto spánek REM k regeneraci psychické. Tuto hypotézu potvrzuje polysomnografie (záznam několika funkcí organizmu najednou) – při nedostatku spánku REM se lidem zhoršuje především paměť a pozornost, objevuje se také emoční nevyrovnanost. Spánek REM je považován za práci mozku „off-line“, která zajišťuje řadu kognitivních i emočních procesů.

Odstranit pojistku vypínající napětí svalstva se pokusil již Jouvet, ale změně chování pokusných zvířat nepřikládal větší význam. Teprve australský badatel Ian Oswald popsal ve své nádherné práci O čem se zdá kočce?, 1) jak se jeho kočky ve svých snech chovají, a konstatoval, že čím mírnější byly v bdělém stavu, tím více agresivity projevovaly během fáze REM, a naopak.

Dosavadní klinická pozorování vedla k závěrům, že parasomnie (spánkové poruchy projevující se mluvením, chozením ve spánku, nočními děsy či „nočními můrami“) se u lidí odehrávají pouze v pomalovlnném spánku. Současné poznatky však ukazují, že k poruchám chování může docházet i ve fázi REM, a potom se člověk chová podle děje svého snu. Porucha se projevuje častěji u starších mužů. Příčinou vyřazení pojistky, která u zdravého člověka vypíná svalové napětí, mohou být i počínající neurologická onemocnění, která ještě nemají typické příznaky. Část poruch je bez zjevné příčiny. Pacienti uvádějí „akční“, divoké a agresivní sny, podle jejichž scénáře se chovají, aniž mají možnost vědomé kontroly. Přitom – podobně jako Oswaldovy kočky – nevykazují za bdělého stavu zvýšenou míru agresivity, spíše naopak. Poruchu lze spolehlivě objektivizovat polysomnografickým spánkovým vyšetřením.

Klinická doporučení týkající se těchto situací, ve kterých je pacient nebezpečný sobě i svému okolí, se zaměřují na obecná zajištění bezpečnosti, jako je izolace na noc v pokoji bez ostrých hran, lesklých ploch a možnosti odejít. Z léků se doporučuje gabaergně 2) působící klonazepam. Pokud z nějakých důvodů není pro daného pacienta vhodný, pak melatonin (produkt epifýzy podílející se na regulaci spánku) nebo pramipexol, který působí obdobně jako dopamin.

Literatura

Parrigopoulos T. J.: REM sleep behaviour disorder: clinical profiles and pathofysiology, Int. Rev. Psychiatry 17, 293–300, 2005/4

Poznámky

1) Jde o parafrázi slavné Freudovy věty O čem se zdá kuřeti? O prosu! Ta ilustrovala jeho tvrzení, že sen je splněné přání.
2) To znamená, že působí na synpase, u nichž je neurotransmiterem gama-aminomáselná kyselina.

Ke stažení

O autorovi

Radkin Honzák

MUDr. Radkin Honzák, CSc., (*1939) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK, v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny.
Honzák Radkin

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné