Pohled do budoucnosti
…Mluví se o „evropském paradoxu“: Evropa je úspěšná v přípravě vysoce kvalifikovaných vědců, a dokonce vytvořila mnoho vynikajících center. Avšak převést nové vědecké poznatky na inovace plodící bohatství se jí nedaří. Philippe Busquin, předchozí komisař EU pro vědu, to vyjádřil slovy: „Investovat do výzkumu je jen jedna strana mince. Prvotřídní výzkum potřebuje nalézt svoji cestu ke komerčně cenným inovacím.“ To, co Busquin konstatoval o EU-15, zřejmě platí v plném rozsahu také pro ČR. Příčiny tohoto rozdílu budou asi složité, v čem však spatřujete rezervu České republiky, popř. skýtá nám proces transformace nějakou výhodu vůči „zaběhnutým“ zemím EU-15?
…Myslím, že jsme v rychlosti inovací a zavádění moderních procesů řízení vědy neustrnuli. Ještě jeden příklad ze současnosti: GA ČR a další české agentury již od loňska realizovaly plně elektronické podávání projektových návrhů, německá DFG se k tomuto kroku teprve chystá. Když však mluvíme o uplatňování výsledků výzkumu v praxi, o neutěšeném stavu v podávání patentů u nás, je třeba si uvědomit, že nejen česká věda, ale také český průmysl prošel v uplynulých letech obrovskou transformací. Ta byla nesrovnatelně hlubší a drsnější než transformace české vědy, dnes však je v tomto směru situace více stabilizována, a je proto třeba i naše nástroje vědní politiky přizpůsobit novému stavu v průmyslu a v podnikatelské sféře. Proto bylo v poslední době výrazným způsobem posíleno financování aplikovaného výzkumu a vývoje cestou Národních programů výzkumu I a II, proto se trvale zvyšují prostředky Ministerstva průmyslu a obchodu, proto se usiluje o založení technologické agentury po vzoru finské TEKES nebo švédské VINNOVA. Je však nutné na straně výzkumu, především českých technických vysokých škol a stejně tak průmyslu, budovat nové vztahy spolupráce, vedoucí k novým patentům, novým výrobkům a technologiím. Stejně tak je nutné ve zvýšené míře podporovat rozvoj malých a středních podniků, zakládajících svou budoucnost na inovacích. To všechno nemůže být a není úlohou GA ČR, která však nepřestane ze svých zdrojů financovat kvalitní základní výzkum ve všech technickýchoborech. O tom, že české technické obory vědy přežily úspěšně kritické období patnácti let transformace, svědčí data z Thompsonovy agentury ISI, která ukazují, že citační index našich výzkumných pracovníků v technických vědách dosahuje světového průměru, obdobně jako výstupy naší matematiky a klinické medicíny. GA ČR stále vydává procentuálně největší část svých prostředků na granty v oboru technických věd.
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [138,37 kB]
- celý rozhovor [213,04 kB]