Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Evropská kampaň na ochranu nosorožců

 |  13. 4. 2006
 |  Vesmír 85, 209, 2006/4

Nosorožci jistě patří k nejpozoruhodnějším zvířatům a u nás asi není člověka, kterého by nějaký nosorožec v zoologické zahradě alespoň na chvíli neokouzlil. O nosorožcích se někdy říká, že jsou v podstatě pamětníci pravěku, kteří evolučně spějí ke svému konci. Rozkvět opravdu zažili spíš ve starších a středních třetihorách, od mladších třetihor pak byly jejich stavy (v rodech) celkem vyrovnané. V Asii dnes sice nenarazíme na obří nosorožce rodu Indricotherium, kteří byli vůbec největšími suchozemskými savci, ale přesto není rozmanitost dnešních nosorožců zanedbatelná (viz tabulku). Pokud jsou tito blízcí příbuzní tapírů a vzdálenější příbuzní koní, zeber a oslů ohroženi, pak to není tím, že by měli tendenci vymřít (například stavy nosorožce tuponosého i indického díky ochraně vzrostly z pár desítek na tisíce kusů). Ohrožuje je intenzivní tlak člověka, který ničí původní stanoviště a loví nosorožce kvůli trofejím a domnělým léčebným vlastnostem jejich rohů.

Aktuální situace nosorožců není růžová (viz také Vesmír 82, 163, 2003/3). V posledních letech vymřela největší chovná skupina nosorožce sumaterského. Poněkud to vyvažuje narození druhého mláděte v zajetí (viz Vesmír 83, 608, 2004/11). Pytláci v konžském národním parku Garamba vyvraždili nejméně polovinu jedinců severního poddruhu nosorožce tuponosého a ve vybíjení pokračují. Poslední odhady z poloviny loňského roku hovořily o zbývajících 5–10 zvířatech, byť konkrétní letecký průzkum ze srpna téhož roku prokázal výskyt pouhých čtyř jedinců.

Ochranáři okamžitě žádali konžskou vládu, aby povolila převoz posledních jedinců do kterékoliv bezpečné oblasti (např. v Keni, Jihoafrické republice či Austrálii) s ujištěním, že nosorožci rozhodně zůstanou vlastnictvím státu. Konžská vláda zpočátku souhlasila, ale průběh jednání zablokovali místní politici a úřady (vývoz nosorožců se stal vděčným tématem politického boje). Výsledek byl pro nosorožce tragický, neboť transport povolen nebyl a nepodnikly se ani žádné kroky na ochranu parku. Pytláci v podstatě dostali volnou ruku. Je tudíž vysoce pravděpodobné, že nyní nežije ve volné přírodě žádný severní nosorožec.

V Garambě byli nosorožci úspěšně chráněni desítky let. Díky nim se podařilo zachovat i svébytné populace žiraf, slonů a dalších zvířat. Tomu je nyní konec. V zajetí zbývá 10 jedinců s omezenou rozmnožovací schopností, kteří svébytný poddruh určitě nezachrání. Královédvorská zvířata včetně malé Fatu tak představují sotva více než memento, jak snadno může lidstvo nevratně přijít o unikátního spoluobyvatele naší planety…

Bohužel to není jediná zdrcující zpráva. V průběhu posledních pěti let poklesly vinou pytláků z řad maoistických revolucionářů stavy nosorožců indických v Nepálu o 30 % (což představuje šokujících 104 zabitých zvířat).

Skličující skutečnosti vyburcovaly ochranáře nosorožců k rozsáhlé akci. Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) vyhlásila loni 7. září kampaň Zachraňme nosorožce, ke které se samozřejmě připojila Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Na přípravě kampaně se podílí také Dr. Kristina Tomášová ze Zoo ve Dvoře Králové, celoevropská koordinátorka chovu nosorožců tuponosých. Akce má několik cílů. Asi nejdůležitější je informovat širší veřejnost o biologii nosorožců a o všem, co těmto jedinečným zvířatům hrozí (viz také www.rhinocampaign.net). Dalším velice důležitým cílem je získat finanční prostředky na ochranu. Vytyčená cílová částka 350 000 eur by měla pokrýt náklady mnoha nosorožčích projektů po celém světě. Patří k nim osvěta mezi obyvateli oblastí s výskytem nosorožců, školení, podpora a vybudování dalších protipytláckých sborů, bezpečný transport nosorožců v rámci vysazování do nových oblastí či kroky k potlačení obchodu s rohy. Zoo Dvůr Králové, která je v chovu nosorožců světovou dvojkou a evropskou jedničkou, se ke kampani připojila naprosto ukázkově. Projekt doprovází řada akcí (např. benefiční koncert, výtvarná soutěž pro děti aj., podrobně na www.zoodk.cz).

Na závěr zmiňme pozitivní zprávy: Od začátku akce se v Zoo ve Dvoře Králové narodila už dvě nosorožčí mláďata (sameček a samička nosorožce dvourohého) a další mláďata se očekávají letos. S půlročním zpožděním byla kampaň za záchranu nosorožců vyhlášena i v severoamerických podmínkách. Doufejme, že následující roky nebudou pro budoucnost nosorožců tak zdrcující jako pár let minulých…

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné