Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Řeč Yamanů

 |  16. 3. 2006
 |  Vesmír 85, 123, 2006/3

Na jižním cípu Jižní Ameriky v Ohňové zemi žijí dva poslední příslušníci indiánského kmene Yamanů či Yahganů (v názvu není jednota). V době, kdy tyto končiny navštívil Charles Darwin, bylo Yamanů kolem tří tisíc, v roce 1932 jich bylo již jen 43 a dnes jsou dva. 1) Jakou řečí spolu mluví, nevím, nicméně yamanštinu lze považovat za prakticky zaniklou. Škoda, byl to dle všeho jazyk znamenitý, borgesovsky bizarní. Vím, že indiánských jazyků je mnoho, jeden zajímavější než druhý, existují o nich zasvěcené jazykovědné studie, ale mne, laika, zaujal právě tento jazyk. Už proto, že mám v ruce jeho slovník.

Cestou z Antarktidy totiž moje žena objevila v jednom knihkupectví v Punta Arenas pozoruhodnou publikaci. 2) Je to faksimile (jediného) vydání yamansko-anglického slovníku z roku 1933, zpracovaného na základě několikrát ztraceného a znovu nalezeného rukopisu – výsledku přepečlivé práce reverenda Thomase Bridgese z let 1869 až 1898, kdy žil mezi domorodci v drsné přírodě Ohňové země.

Toto impozantní dílo, čítající přes 32 tisíc yamanských slov, ovšem nemohu užívat jako slovník – muselo by mě nejdřív napadnout nějaké yamanské slovo, jehož význam bych pak hledal. Slova jsou navíc nepohodlně řazena podle fonetické abecedy o 40 znacích. Jediné, co dovedu, je náhodně listovat a číst si anglické významy slov. Vyplatí se to.

To první, co zaujme, je obrovská významová bohatost slov, i těch základních. Možná to souvisí s tím, že Yamané trávili hodně času u ohně klábosením a slovními půtkami. Sám Darwin si cenil jejich inteligence (i když prý je mylně považoval za kanibaly). 3) Jen pro příbuzenské vztahy měli 61 různých slov (těm dvěma dosud žijícím k užitku příliš nejsou), pro „ostrý“ a „tupý“ měli různá slova podle toho, zda byla řeč o hrotu, hraně nebo horském hřebenu, a i pro „málo“ měli několik slov (podle stupně mála). U řady věcí existovala odlišná slova pro singulár a plurál.

Listuji slovníkem a vidím, že drtivou převahu mají slovesa, a mezi nimi nejvíc ta, která se vztahují k lidskému účelnému jednání, činnosti, sociálním vztahům, k pojídání a přemisťování (pěšky anebo na kanoi). Vždy jedno jediné slovo označuje celou složitou situaci včetně okolností, důvodů, účelů a prostředků k dotyčnému jednání, na což my bychom potřebovali nejméně celou větu. 4)

Neuškodí pár příkladů sloves: 5) (1) házet v případě, že tak činí nejméně tři osoby; (2) složit někoho na zem zvednutím za nohy nebo vložením hlavy mezi jeho nohy; (3) nařezat maso na části, aby je bylo možno svázat a zavěsit; (4) jít nebo přijít od západu a ukrást; (5) silně pádlovat, aby byla dohoněna nebo předhoněna jiná kanoe; (6) uchopit rukama hodně věcí najednou a rozhodit je, aby se o ně poprali chlapci; (7) pobíhat sem tam jako při hledání něčeho, co chceme nalézt; (8) jít, přijít nebo dostat se z východu na západ a vyhodit kotvu; (9) pít málo nebo ve spěchu, v nepravou chvíli nebo na nepravém místě, nebo omylem místo někoho jiného; (10) kousnout a nechat být podobně jako pes, když kousne silnější zvíře, které nemůže zabít; (11) při vážném poranění jednat jako nezraněný; (12) zemřít v přítomnosti někoho, kdo je svědkem.

V dalších případech jde již víc o vhled do hlubin lidské duše: (13) v dospělosti zapomenout, co jsme znali nebo mohli učinit zamlada; (14) jednat bez ducha či bez energie; (15) myslet na něco v touze či úmyslu to získat, jako když muž chce získat svou budoucí nebo uprchlou ženu, nebo žena svého budoucího muže. Jemně jsou odlišeny i různé kvality myšlení: (16) myslet ve smyslu domnívat se, tušit, nebýt si jist – na rozdíl od (17) myslet ve smyslu mít názor, být si jist nebo věřit něčemu, co není pravda nebo o čem se až později ukázalo, že nebyla pravda.

K jiným slovním druhům: některá zájmena nerozlišují rod, různí se však podle vzdálenosti označené osoby, v jakém je směru a pozici (výše či níže, venku či uvnitř apod.), například: (18) on nebo ona opodál ode mne směrem na západ. Podstatná jména strukturují svět poněkud jinak, než jsme zvyklí: (19) suchý, počasím zašlý kus dřeva, speciálně vrcholek dávno uschlého stromu; (20) cokoliv, co má malé listy, rychle roste a obrůstá jednoroční rostliny; (21) muž, na něhož se ostatní zlobí a mají důvod s ním bojovat a potrestat jej, protože se nepřidal, jak měl, na stranu jejich zavražděného přítele.

Schválně jsem uvedl velké množství příkladů, doufaje, že během čtení zažijete aspoň zlomek toho, co já zažil při jejich výběru: že i bez jakékoliv jiné znalosti o oněch indiánech se před námi zvolna vynořuje jejich zaniklý svět – jejich styl života, jejich zájmy, radosti a strasti, vše, co stálo za pojmenování. Možná si tak uvědomíme, jak se lidský svět a jazyk tvarují navzájem.

Poznámky

1) Podle informace Wikipedie (en.wikipedia.org/wiki/Yamana).
2) Yamana-English Dictionary by Rev. Th. Bridges, 1. vyd. (300 ks), Mödling, Rakousko 1933, reprint: Zagier y Urruty publicaciones, Buenos Aires, Argentina 1987.
3) Některé údaje čerpám z předmluvy od W. S. Barcalye k cit. slovníku.
4) Obdobnou situaci v eskymáčtině popisuje K. Palek v knize V. Flussera Jazyk a skutečnost, Triáda 2005 (pozn. pod čarou na s. 37n).
5) Neuvádím příslušné yamanské výrazy, nepotřebujete je.

Ke stažení

RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné