Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

K čemu byly rohy bobruškám?

 |  16. 3. 2006
 |  Vesmír 85, 127, 2006/3

Severoamerická bobruška (Aplodontia rufa) je posledním žijícím zástupcem bobrušek (v nejširším pojetí nadčeleď Aplodontoidea), a představuje tedy jen nepatrný pozůstatek jejich někdejšího druhového bohatství. Čeledi bobruškovitých (Aplodontidae), do které patří i dnešní bobruška, je nejpříbuznější vymřelá čeleď Mylagaulidae. Její nejodvozenější miocenní až raně pliocenní zástupci rodu Ceratogaulus měli na zadním konci nosních kostí dva nápadné kostěné rohy, což je činí atraktivním příkladem bizarního vzhledu u hlodavců. Ačkoliv jsou tito rohatí hlodavci známí poměrně dlouho, o funkci jejich výrůstků se zatím jen spekulovalo. Až nedávno se objevila nová studie, která si vzala za cíl objasnit právě funkční aspekt těchto rohů. První z hypotéz, že rohy pomáhaly bobruškám při hrabání v podzemí, se zdá být velmi nepravděpodobná (především kvůli neefektivitě), a to hlavně vzhledem k zadní pozici rohů na lebce. Další teorie uvažovala, že rohy mohly sloužit k soupeření samců o teritoria či samice a kromě toho také k předvádění se před samicemi. Je však otázka, zda byly rohy výsadou pouze jednoho pohlaví (souběžný výskyt rohatých a bezrohých jedinců byl zaznamenán pouze na jedné lokalitě z mnoha). Omezená rotace krku a předpokládaná podzemní aktivita hovoří spíše proti této hypotéze. Navíc je také důležitý fakt, že tyto bobrušky měly pravděpodobně ještě redukovanější zrak (o polovinu menší otvor pro zrakový nerv) než dnešní bobrušky. Proto se nezdá příliš pravděpodobné, že samice mohly okukovat formu zápasících samců či se obecně navzájem druhově rozeznávat, což byla další teoretická hypotéza. Z fosilního záznamu vyplývá, že nejodvozenější zástupci rodu Ceratogaulus měli rohy největší. Tyto výrůstky tedy měly nějakou funkci (podléhaly selekci). A tak zbývá poslední teorie – obranná. Rohy zřejmě mohly díky své poloze a robustnosti chránit oči a krk před útokem predátora. Podobné kostěné rohy měl také vymřelý miocenní pásovec rodu Peltephilus, ale opět nevíme, k čemu ty rohy vlastně měl… (Proc. R. Soc. B 272, 1705–1713, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...