Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Rozsivky a železo

 |  16. 2. 2006
 |  Vesmír 85, 67, 2006/2

Rozsivky jsou jednou z hlavních skupin tvořících mořský fytoplankton, jenž zajišťuje téměř polovinu celkové fixace uhlíku. Různé druhy rozsivek se vyskytují na otevřeném oceánu i ve vodách u pobřeží. Jak však mohou úspěšně obývat vody oceánu, v nichž se vyskytuje tak málo tolik potřebných iontů železa (viz Vesmír 82, 136, 2003/3)? Odpověděly na to pokusy R. F. Strzepeka a P. J. Harrisona z Univerzity Britské Kolumbie ve Vancouveru. Oceánskou rozsivku Thalassiosira oceanica a její blízkou příbuznou příbřežní Thalassiosira weisslogii pěstovali v laboratoři v prostředích různě bohatých na železo a při různých intenzitách záření. Ve stavbě komplexů fotosyntetického aparátu se tyto druhy rozsivek výrazně nelišily. Zjistilo se však, že oceánský druh obsahuje pětkrát méně komplexů fotosystému 1 a sedmkrát méně cytochromu b6f než druh příbřežní, v množství komplexů fotosystému 2 se druhy nelišily. Pokusy napovídají, že fotosyntetický aparát oceánského druhu je přizpůsoben nízkému obsahu železa, typickému pro oceánské vody. Studie fotosyntetické produkce kyslíku a kinetiky fluorescence chlorofylu ukázaly, že oba druhy mají za stejných podmínek podobnou rychlost fotosyntézy, pobřežní i oceánské rozsivky jsou schopné udržet výkonnou fotosyntézu a růst při nízké i vysoké intenzitě záření. Výrazný rozdíl mezi oběma druhy byl však pozorován v rychlosti, s kterou oba druhy reagovaly na střídání intenzity záření, typické pro pobřežní vody. Oceánský druh nebyl schopen se rychlým změnám světla přizpůsobit, kdežto pobřežní druh reagoval bez potíží. Je možné předpokládat, že podobně jako rozsivky se podmínkám otevřeného oceánu přizpůsobují i jiné fytoplanktonní druhy řas. (Nature 431, 689–692, 2004; Biophotonics International 11, 24, 2004/12)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...