Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Vliv klimatických změn na vodní zdroje v Andách

Hrozba tajících ledovců
 |  9. 11. 2006
 |  Vesmír 85, 650, 2006/11

V posledních letech se v tisku často diskutuje o klimatických změnách spojených se zvyšováním koncentrace CO2 v ovzduší a o jejich důsledcích pro život na Zemi (viz Vesmír 73, 53, 1994/1, 73, 55, 1994/1, 77, 463, 1998/8, 79, 54, 2000/1 ad.). Existují oblasti, kde by mohl být dopad klimatických změn obzvlášť zhoubný. Patří k nim i horské oblasti v Jižní Americe poblíž rovníku, tedy v zemích, jako jsou Bolívie, Peru, Ekvádor a sever Chile.

Počítačové simulace cirkulace vzduchu v troposféře nasvědčují, že se vzrůstající nadmořskou výškou se bude nárůst teploty zvyšovat. I když jsou data z výšek nad 4000 m neúplná, zdá se, že tento model potvrzují. V tropických oblastech And vzrůstala v letech 1939 až 1998 teplota za desetiletí o 0,11 °C (celosvětový průměr je 0,06 °C), a navíc 8 nejteplejších let celého období bylo zaznamenáno v posledních 16 letech.

Ve všech andských zemích se teplotní změny projevují ústupem ledovců. Podílí se na něm řada faktorů, například nadmořská výška izotermy 0 °C je stále výše, změna radiační bilance způsobená poklesem albeda (poměru slunečního záření odraženého a pohlceného) a při povrchu ledovce se zvyšuje vlhkost. Vyšší vlhkost vede k tání ledovce a ne k sublimaci, při které je k zmizení stejného množství ledu potřeba více energie.

Další oteplování urychlí tání ledovců v Andách a v příštích desetiletích nejspíš mnoho ledovců zmizí. Urychlené tání ledovců sice nejprve zvýší povrchový odtok, ale v suchých obdobích bude nižší, protože voda z ledovců vyrovnávala průtokové extrémy. Tím klesne dostupnost vody k pití, pro závlahy i k výrobě elektrické energie.

Mnohá velká města v Andách leží výše než 2500 m n. m. a jsou na vodě z ledovců závislá. Quito v Ekvádoru je zásobováno vodou z rychle tajícího ledovce na vulkánu Antizana, La Paz v Bolívii zas vodou z lagun Milluni a podzemní vody v jejich okolí, jejichž zdrojem jsou ledovce na hoře Huayna Potosí. V mnoha andských údolích závisí na ledovcové vodě zemědělská činnost. Například okolo 40 % vody řeky Rio Santa v Cordillera Blanca v Peru pochází z ledovců a není doplňována srážkami. Až tyto vodní zdroje budou omezeny, nebo dokonce zmizí, alternativní vodní zdroje budou velmi drahé či obtížně využitelné.

Dalším problémem je, že v Andách jsou vodní elektrárny hlavním zdrojem elektrické energie. Pokud klesnou sezonní průtoky, bude obtížné hledat náhradní zdroje energie. Uvedené změny se netýkají jen And, ledovce rychle mizí i ve východní Africe a na Nové Guinei. Tam je ale závislost místní populace na vodě z ledovců menší než v Andách, kde je problém zesílen poměrně hustým osídlením altiplana (viz Vesmír 77, 157, 1998/3). Řada ledovců už dosáhla hranici, kdy je jejich zmizení neodvratné, mnoho dalších se na této hranici ocitne v příštích 10 až 20 letech.

Dopad těchto změn lze zmírnit lepším využíváním vody a její cenovou kontrolou v městských oblastech, přechodem k zemědělské činnosti méně náročné na vodu, vytvořením rezervoárů vody v horních oblastech povodí, které by sloužily k stabilizaci průtoku, přechodem k výrobě elektřiny z jiných zdrojů. Zároveň je nutné podrobněji studovat klimatické změny v rovníkových horských oblastech a vyvinout modely, které budou brát v úvahu klimatické změny a jejich vliv na tání ledovců i v místních měřítkách. (Science 312, 1755–1756, 2006)

Ke stažení

O autorovi

Ondřej Šráček

Prof. Ing. Ondřej Šráček, M.Sc., Ph.D., vystudoval geologii na VŠB Ostrava a hydrogeologii a environmentální geochemii na University of Waterloo a Université Laval v Kanadě, učí na univerzitách UP Olomouc a PUC v Rio de Janeiru, je členem arzenového výzkumného týmu na Royal Institute of Technology ve Stockholmu a podílel se mj. na projektech v Argentině, Bangladéši, Mexiku, Tchaj-wanu a Zambii.
Šráček Ondřej

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné