Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Vliv klimatických změn na vodní zdroje v Andách

Hrozba tajících ledovců
 |  9. 11. 2006
 |  Vesmír 85, 650, 2006/11

V posledních letech se v tisku často diskutuje o klimatických změnách spojených se zvyšováním koncentrace CO2 v ovzduší a o jejich důsledcích pro život na Zemi (viz Vesmír 73, 53, 1994/1, 73, 55, 1994/1, 77, 463, 1998/8, 79, 54, 2000/1 ad.). Existují oblasti, kde by mohl být dopad klimatických změn obzvlášť zhoubný. Patří k nim i horské oblasti v Jižní Americe poblíž rovníku, tedy v zemích, jako jsou Bolívie, Peru, Ekvádor a sever Chile.

Počítačové simulace cirkulace vzduchu v troposféře nasvědčují, že se vzrůstající nadmořskou výškou se bude nárůst teploty zvyšovat. I když jsou data z výšek nad 4000 m neúplná, zdá se, že tento model potvrzují. V tropických oblastech And vzrůstala v letech 1939 až 1998 teplota za desetiletí o 0,11 °C (celosvětový průměr je 0,06 °C), a navíc 8 nejteplejších let celého období bylo zaznamenáno v posledních 16 letech.

Ve všech andských zemích se teplotní změny projevují ústupem ledovců. Podílí se na něm řada faktorů, například nadmořská výška izotermy 0 °C je stále výše, změna radiační bilance způsobená poklesem albeda (poměru slunečního záření odraženého a pohlceného) a při povrchu ledovce se zvyšuje vlhkost. Vyšší vlhkost vede k tání ledovce a ne k sublimaci, při které je k zmizení stejného množství ledu potřeba více energie.

Další oteplování urychlí tání ledovců v Andách a v příštích desetiletích nejspíš mnoho ledovců zmizí. Urychlené tání ledovců sice nejprve zvýší povrchový odtok, ale v suchých obdobích bude nižší, protože voda z ledovců vyrovnávala průtokové extrémy. Tím klesne dostupnost vody k pití, pro závlahy i k výrobě elektrické energie.

Mnohá velká města v Andách leží výše než 2500 m n. m. a jsou na vodě z ledovců závislá. Quito v Ekvádoru je zásobováno vodou z rychle tajícího ledovce na vulkánu Antizana, La Paz v Bolívii zas vodou z lagun Milluni a podzemní vody v jejich okolí, jejichž zdrojem jsou ledovce na hoře Huayna Potosí. V mnoha andských údolích závisí na ledovcové vodě zemědělská činnost. Například okolo 40 % vody řeky Rio Santa v Cordillera Blanca v Peru pochází z ledovců a není doplňována srážkami. Až tyto vodní zdroje budou omezeny, nebo dokonce zmizí, alternativní vodní zdroje budou velmi drahé či obtížně využitelné.

Dalším problémem je, že v Andách jsou vodní elektrárny hlavním zdrojem elektrické energie. Pokud klesnou sezonní průtoky, bude obtížné hledat náhradní zdroje energie. Uvedené změny se netýkají jen And, ledovce rychle mizí i ve východní Africe a na Nové Guinei. Tam je ale závislost místní populace na vodě z ledovců menší než v Andách, kde je problém zesílen poměrně hustým osídlením altiplana (viz Vesmír 77, 157, 1998/3). Řada ledovců už dosáhla hranici, kdy je jejich zmizení neodvratné, mnoho dalších se na této hranici ocitne v příštích 10 až 20 letech.

Dopad těchto změn lze zmírnit lepším využíváním vody a její cenovou kontrolou v městských oblastech, přechodem k zemědělské činnosti méně náročné na vodu, vytvořením rezervoárů vody v horních oblastech povodí, které by sloužily k stabilizaci průtoku, přechodem k výrobě elektřiny z jiných zdrojů. Zároveň je nutné podrobněji studovat klimatické změny v rovníkových horských oblastech a vyvinout modely, které budou brát v úvahu klimatické změny a jejich vliv na tání ledovců i v místních měřítkách. (Science 312, 1755–1756, 2006)

Ke stažení

O autorovi

Ondřej Šráček

Prof. Ing. Ondřej Šráček, M.Sc., Ph.D., vystudoval geologii na VŠB Ostrava a hydrogeologii a environmentální geochemii na University of Waterloo a Université Laval v Kanadě, učí na univerzitách UP Olomouc a PUC v Rio de Janeiru, je členem arzenového výzkumného týmu na Royal Institute of Technology ve Stockholmu a podílel se mj. na projektech v Argentině, Bangladéši, Mexiku, Tchaj-wanu a Zambii.
Šráček Ondřej

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...