Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Systém integrované výstražné služby ČHMÚ

9. 11. 2006
 |  Vesmír 85, 648, 2006/11

Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ

Povodeň dle vodního zákona začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity. Aktivity jednotlivých účastníků systému ochrany před povodněmi v České republice v rámci hlásné a předpovědní povodňové služby (HPPS) jsou legislativně dány Vodním zákonem (č. 254/2001 Sb.), který definuje povodně jako „přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody“.

ČHMÚ zajišťuje předpovědní povodňovou službu, takže pro ústav začíná povodeň již v době, kdy je ještě „povodňová voda“ vázána ve vlhkosti, oblačnosti nebo ve sněhové pokrývce. Úkolem HPPS ČHMÚ je především včasné upozornění na nebezpečí vzniku povodně a poskytování informací o vývoji povodně, v případě že nastane. Tyto informace poskytuje Centrální předpovědní pracoviště (CPP) ČHMÚ v Praze ve formě Výstrah HPPS a Informačních zpráv HPPS. Vydání informací je výsledkem úzké spolupráce mezi meteorology a hydrology ČHMÚ, a to nejen na centrálním, ale také na regionálních předpovědních pracovištích. Nezbytná je rovněž spolupráce s dalšími účastníky ochrany před povodněmi, zejména se státními podniky Povodí.

Vydané informace jsou dále distribuovány prostřednictvím Integrovaného záchranného systému (IZS) ČR příslušným povodňovým orgánům (komisím). V době mimo povodeň jsou jimi obecní či krajské úřady a na národní úrovni Ministerstvo životního prostředí ČR, při povodni jsou pak ustavovány povodňové komise obcí, krajů a Ústřední povodňová komise ČR. Při pohromách většího rozsahu přebírají řízení krizové štáby. Povodňové orgány jsou odpovědné za vlastní varování obyvatelstva.

Od roku 2001 jsou v ČHMÚ pro předpovědi na tocích na území ČR standardně provozovány hydrologické předpovědní systémy AquaLog a HYDROG. Předpovídány jsou ve více než 100 profilech průtoky a vodní stavy na následujících 48 hodin, a to v hodinovém kroku výpočtem na základě srážkoodtokových složek těchto systémů, které na základě aktuální nasycenosti půdy a srážek predikují odtok (v našich geografických podmínkách je nezbytné pro dosažení dvoudenního předstihu uvažovat rovněž srážky, které dosud nevypadly, tedy předpověď srážek). V profilech, kde jsou předpovědi dostatečně spolehlivé, jsou předpovědi prezentovány „on-line“ na internetových stránkách HPPS ČHMÚ (hydro.chmi.cz/ihc_ips4).

Extrémy a letošní průběh počasí

Průběh počasí roku 2006 se mnohým může zdát být poněkud atypický. Zima nastoupila roku 2005 dříve než obvykle a trvala prakticky nepřetržitě více než pět měsíců. Téměř po celou zimu byla na většině území teplota pod dlouhodobými normály z období 1961–1990, ale k překonání významných teplotních rekordů nedocházelo. Zima 2005/2006 byla srážkově mírně nadprůměrná, nicméně vzhledem k dlouhodobě nízkým teplotám srážky vypadávaly většinou ve formě sněhu. Atmosférická cirkulace měla převážně anticyklonální charakter, což vedlo, a to zejména v lednu, i ke vzniku silných inverzí a nízkým hodnotám teplot v údolních polohách. V době cirkulačních změn krátkodobě pronikal na naše území relativně teplejší a zejména vlhčí vzduch, který přispíval k dalšímu zvyšování sněhové pokrývky. Rychlé ukončení zimy na přelomu března a dubna a velké zásoby sněhu zejména na horách byly jednou z příčin jarních povodní. Zima 2005/2006 se proto zařadila mezi roky s nejdelší dobou trvání sněhové pokrývky.

Převažující anticyklonální charakter počasí pokračoval i nadále, s častými a intenzivními vpády velmi teplého a suchého vzduchu saharského původu. Ani v létě nebyly překonány žádné zvláštní teplotní rekordy, srážkově byla první polovina léta výrazně podprůměrná.

Letošní zima i léto se tedy nevyznačovaly žádnými výraznými extremitami, mimořádné bylo pouze to, že popsaný charakter počasí trval jak v zimě, tak v létě neobvykle dlouho a k přechodu od zimy k létu došlo velmi rychle. Pravděpodobně nejvýraznějším projevem letošního počasí bylo několik povodňových situací. Jarní povodeň na přelomu března a dubna, letní povodeň na konci června a přívalová povodeň začátkem srpna.

Během jarní povodně 2006 z tání sně hu se uplatnily zkušenosti z předchozích povodňových událostí z let 1997 a 2002. V období od 23. března do 14. dubna 2006 bylo zpracováno a vydáno značné množství mimořádných informací (19 výstrah HPPS, 26 informačních zpráv HPPS, 46 podkladových zpráv pro zasedání Ústřední povodňové komise a Ústředního krizového štábu a několik set regionálních informačních zpráv regionálních předpovědních pracovišť ČHMÚ, které byly v průběhu povodně po dohodě s krajskými povodňovými orgány vydávány v intervalu 3 až 24 hodin. Celkově bylo vypočteno více než 5000 modelových hydrologických předpovědí. Celá povodňová situace již byla vyhodnocena a závěrečné zprávy jsou k dispozici na www.chmi.cz.

Klimatická změna?

Nabízí se otázka, zda takový průběh počasí již nesouvisí se změnou klimatu. Podle scénářů klimatické změny by ve střední Evropě měly být zimy srážkově bohatší a léta na opak chudší, zimní srážky by měly vypadávat častěji ve formě kapalné. Nárůst teploty v létě by měl být zřetelně výraznější oproti jiným částem roku. Tlakový gradient mezi severními a jižními oblastmi západního Atlantiku by se měl, zejména v chladné polovině roku, mírně snižovat, což by vedlo i k vyšší četnosti výskytu anticyklonálního charakteru počasí. Středoevropské klima by mělo postupně přejímat některé znaky klimatu středomořského.

Průběh uplynulých měsíců se těmto scénářům dosti přibližuje; výjimkou může být pouze forma vypadávajících srážek v této zimě, byť i ke zvýšení jejich množství došlo. K potvrzení teorie a výhledových scénářů však tento případ stačit nemůže. Je třeba počítat s tím, že počasí je časově i prostorově značně proměnlivý proces, zatímco úvahy o klimatické změně se zabývají výhradně dlouhodobými trendy. Proto je třeba považovat průběh počasí v posledních měsících u nás zatím za pouhou ukázku toho, jak by počasí mohlo v budoucnu vypadat.

Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4-Komořany, www.chmi.cz, pocasi.chmi.cz, hydro.chmi.cz

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné