Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Systém integrované výstražné služby ČHMÚ

9. 11. 2006
 |  Vesmír 85, 648, 2006/11

Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ

Povodeň dle vodního zákona začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity. Aktivity jednotlivých účastníků systému ochrany před povodněmi v České republice v rámci hlásné a předpovědní povodňové služby (HPPS) jsou legislativně dány Vodním zákonem (č. 254/2001 Sb.), který definuje povodně jako „přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody“.

ČHMÚ zajišťuje předpovědní povodňovou službu, takže pro ústav začíná povodeň již v době, kdy je ještě „povodňová voda“ vázána ve vlhkosti, oblačnosti nebo ve sněhové pokrývce. Úkolem HPPS ČHMÚ je především včasné upozornění na nebezpečí vzniku povodně a poskytování informací o vývoji povodně, v případě že nastane. Tyto informace poskytuje Centrální předpovědní pracoviště (CPP) ČHMÚ v Praze ve formě Výstrah HPPS a Informačních zpráv HPPS. Vydání informací je výsledkem úzké spolupráce mezi meteorology a hydrology ČHMÚ, a to nejen na centrálním, ale také na regionálních předpovědních pracovištích. Nezbytná je rovněž spolupráce s dalšími účastníky ochrany před povodněmi, zejména se státními podniky Povodí.

Vydané informace jsou dále distribuovány prostřednictvím Integrovaného záchranného systému (IZS) ČR příslušným povodňovým orgánům (komisím). V době mimo povodeň jsou jimi obecní či krajské úřady a na národní úrovni Ministerstvo životního prostředí ČR, při povodni jsou pak ustavovány povodňové komise obcí, krajů a Ústřední povodňová komise ČR. Při pohromách většího rozsahu přebírají řízení krizové štáby. Povodňové orgány jsou odpovědné za vlastní varování obyvatelstva.

Od roku 2001 jsou v ČHMÚ pro předpovědi na tocích na území ČR standardně provozovány hydrologické předpovědní systémy AquaLog a HYDROG. Předpovídány jsou ve více než 100 profilech průtoky a vodní stavy na následujících 48 hodin, a to v hodinovém kroku výpočtem na základě srážkoodtokových složek těchto systémů, které na základě aktuální nasycenosti půdy a srážek predikují odtok (v našich geografických podmínkách je nezbytné pro dosažení dvoudenního předstihu uvažovat rovněž srážky, které dosud nevypadly, tedy předpověď srážek). V profilech, kde jsou předpovědi dostatečně spolehlivé, jsou předpovědi prezentovány „on-line“ na internetových stránkách HPPS ČHMÚ (hydro.chmi.cz/ihc_ips4).

Extrémy a letošní průběh počasí

Průběh počasí roku 2006 se mnohým může zdát být poněkud atypický. Zima nastoupila roku 2005 dříve než obvykle a trvala prakticky nepřetržitě více než pět měsíců. Téměř po celou zimu byla na většině území teplota pod dlouhodobými normály z období 1961–1990, ale k překonání významných teplotních rekordů nedocházelo. Zima 2005/2006 byla srážkově mírně nadprůměrná, nicméně vzhledem k dlouhodobě nízkým teplotám srážky vypadávaly většinou ve formě sněhu. Atmosférická cirkulace měla převážně anticyklonální charakter, což vedlo, a to zejména v lednu, i ke vzniku silných inverzí a nízkým hodnotám teplot v údolních polohách. V době cirkulačních změn krátkodobě pronikal na naše území relativně teplejší a zejména vlhčí vzduch, který přispíval k dalšímu zvyšování sněhové pokrývky. Rychlé ukončení zimy na přelomu března a dubna a velké zásoby sněhu zejména na horách byly jednou z příčin jarních povodní. Zima 2005/2006 se proto zařadila mezi roky s nejdelší dobou trvání sněhové pokrývky.

Převažující anticyklonální charakter počasí pokračoval i nadále, s častými a intenzivními vpády velmi teplého a suchého vzduchu saharského původu. Ani v létě nebyly překonány žádné zvláštní teplotní rekordy, srážkově byla první polovina léta výrazně podprůměrná.

Letošní zima i léto se tedy nevyznačovaly žádnými výraznými extremitami, mimořádné bylo pouze to, že popsaný charakter počasí trval jak v zimě, tak v létě neobvykle dlouho a k přechodu od zimy k létu došlo velmi rychle. Pravděpodobně nejvýraznějším projevem letošního počasí bylo několik povodňových situací. Jarní povodeň na přelomu března a dubna, letní povodeň na konci června a přívalová povodeň začátkem srpna.

Během jarní povodně 2006 z tání sně hu se uplatnily zkušenosti z předchozích povodňových událostí z let 1997 a 2002. V období od 23. března do 14. dubna 2006 bylo zpracováno a vydáno značné množství mimořádných informací (19 výstrah HPPS, 26 informačních zpráv HPPS, 46 podkladových zpráv pro zasedání Ústřední povodňové komise a Ústředního krizového štábu a několik set regionálních informačních zpráv regionálních předpovědních pracovišť ČHMÚ, které byly v průběhu povodně po dohodě s krajskými povodňovými orgány vydávány v intervalu 3 až 24 hodin. Celkově bylo vypočteno více než 5000 modelových hydrologických předpovědí. Celá povodňová situace již byla vyhodnocena a závěrečné zprávy jsou k dispozici na www.chmi.cz.

Klimatická změna?

Nabízí se otázka, zda takový průběh počasí již nesouvisí se změnou klimatu. Podle scénářů klimatické změny by ve střední Evropě měly být zimy srážkově bohatší a léta na opak chudší, zimní srážky by měly vypadávat častěji ve formě kapalné. Nárůst teploty v létě by měl být zřetelně výraznější oproti jiným částem roku. Tlakový gradient mezi severními a jižními oblastmi západního Atlantiku by se měl, zejména v chladné polovině roku, mírně snižovat, což by vedlo i k vyšší četnosti výskytu anticyklonálního charakteru počasí. Středoevropské klima by mělo postupně přejímat některé znaky klimatu středomořského.

Průběh uplynulých měsíců se těmto scénářům dosti přibližuje; výjimkou může být pouze forma vypadávajících srážek v této zimě, byť i ke zvýšení jejich množství došlo. K potvrzení teorie a výhledových scénářů však tento případ stačit nemůže. Je třeba počítat s tím, že počasí je časově i prostorově značně proměnlivý proces, zatímco úvahy o klimatické změně se zabývají výhradně dlouhodobými trendy. Proto je třeba považovat průběh počasí v posledních měsících u nás zatím za pouhou ukázku toho, jak by počasí mohlo v budoucnu vypadat.

Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4-Komořany, www.chmi.cz, pocasi.chmi.cz, hydro.chmi.cz

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné