Pohanka a krevní tlak

Pohanka setá (Fagopyrum esculentum) z čeledi rdesnovitých (Polygonaceae) patří mezi tradiční plodiny nejen v Asii, odkud pochází, ale také v řadě evropských zemí. Pověst praví, že k nám se dostala spolu s tatarskými nájezdníky, které nakonec v roce 1241 z Moravy zázrakem vyhnala samotná Panna Maria. Výživnou hodnotou se pohanka podobá spíše luštěninám než obilninám – semena mají až dvanáct procent bílkovin, jsou bohatá na vlákninu, obsahují také vitaminy B1, B2 a některé další zdraví prospěšné látky. Mezi jinými flavonoid rutin, který chrání cévy před křehnutím. Daleko více než v semenech je rutinu v listech, využívaných jako jeden ze zdrojů pro jeho přípravu ve farmakologickém průmyslu. Ochranný vliv pohanky na cévní soustavu se ovšem neomezuje jen na působení rutinu. Pohanka také snižuje hladinu krevního cholesterolu a působí proti vysokému krevnímu tlaku.

Při vzniku a průběhu onemocnění vysokým krevním tlakem hra je důležitou roli angiotenzin I konvertující enzym (ACE), který přeměňuje neaktivní prohormon angiotenzin I na angiotenzin II. Syntetické inhibitory ACE jsou podstatou významných moderních léčiv proti hypertenzi (např. enalapril, kaptopril). Delší dobu je známo, že rovněž extrakty z pohankové mouky potlačují přeměnu angiotenzinu. Látku odpovědnou za tento účinek se podařilo identifikovat až nyní. Yasudo Ayogai z Univerzity v Saitamě (v Japonsku) připravil postupem složeným z řady extrakčních a chromatografických kroků z 2,1 kilogramu pohankové mouky nakonec 57 miligramů účinné látky a podařilo se mu určit její strukturu. Triviální jméno (to je takové to „normální“, které se lépe pamatuje, ale zase neobsahuje informaci o chemické struktuře) pohankový inhibitor ACE zatím ještě nemá. Doufejme, že je – vzhledem k očekávané publicitě ve statích o zdravé výživě – co nejdřív někdo vytvoří. (Phytochemistry 67, 618–621, 2006)