VESMÍR. O čem psal před lety

Ozon jest jedem, jenž na živočišné ústrojí co nejprudčeji působí.

[…] Jest zajisté již na čase upozorniti obecenstvo ano i učence na bludné domněnky, které o účincích ozonu na ústrojí rozšířeny jsou. Ačkoliv obyčejně za lék považován bývá, jest vzdor tomu jedním z nejvíce účinlivých jedův, jaké v lučebnách vyrobiti lze. Těžké případy, které se v laboratoři pana A. Thenarda (pisatele uvedené rozpravy) udály, jsou toho zřejmým dokladem. Nechtíce šířiti slov o způsobu fysiologických účinkův ozonu, o němž p. Thenard ve zvláštním spise pojednati míní, připomeneme a vytkneme jen tolik, že vlivem ozonu a sice již velmi zředěného tělíska (buničky) krevná rychle se stahují, ano i podobu svou mění, tepot zdlouhavějším se stává a sice tak nápadně, že u morčete, jež z pravidla 148 tepotův ukazovalo, po čvtrthodinovém pobytu ve vzduchu s nepatrným množstvím ozonu, počet tepotů na 1/30 se snížil. Za našich dnův, kde měření teploty lékařům výborným jest prostředkem, naskýtá se snad v ozonu vydatná pomůcka, jíž by přílišné zvyšování čili přibývání teploty zameziti se mohlo; než bylo by nebezpečno rozšiřovati ozon po obydlených prostorách v klamné naději, že tak miasmy se odstraní. Neboť ačkoliv naše nejprudčí jedy za vhodných poměrů nejlepšími léky býti mohou, přece třeba nejprvé naučiti se, jak s nimi nakládati dlužno, abychom jich v patřičný čas a v patřičné dávce upotřebiti mohli. Zdali pak jest jsoucnost ozonu v atmosféře nade vši pochybnost zjištěna? Přítomnost jeho dokazuje se pomocí zbarveného proužku papíru, jehož barva se vzduchem se stýkajíc více méně se mění. Kdo by však odvážil se tvrditi, že změna barvy na proužku jedině jen od ozonu pochodí a že není ve vzduchu jiných látek, které by stejný účinek vykazovati mohly? Wittmann vedl proud vzdušný plamenem lampy sklářské a obdržel plyn, který zrovna tak na papír ozonoměrný působil, jako ozon sám; kdežto ale plyn tento puch vody smrduté ruší, nikterak ji nezkysluje, nedesinfikuje, avšak zkysluje ji ozon. […] U věci té jest ještě mnoho záhad, a jakož by bylo přenáhlené a předčasné popírati jsoucnost ozonu ve vzduchu a odpírati, že by jeho jednou lékaři užívati mohli, rovněž tak jest lehkomyslno považovati věc za dokázanou. […]