Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Krize v prvotním významu slova

 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 487, 2005/8

Knížka Filipa Grygara Kritika založení galileovské vědy v Husserlově „Krizi evropských věd a transcendentální fenomenologii“ je především zdařilým úvodem k první a druhé části zmíněného Husserlova spisu. Není však toliko úvodem vysvětlujícím, natož pak popularizujícím, ale ve stručné a jadrné podobě v ní nalezneme téměř vše, čím dle názoru různých filozofů bylo nezbytné Husserlovo odkrytí krize evropských věd doplnit, ne-li poopravit; to vše pak opředeno příhodnými autorovými úvahami a komentáři. Lze ji tedy doporučit nejen tomu, kdo se rozhoduje Husserlův spis studovat, ale i tomu, kdo se chce seznámit s myšlenkami různých autorů inspirovanými první a druhou částí tohoto spisu.

Tímto doporučením by má recenze uvedené knihy měla správně končit. Recenze nějaké práce se má totiž zabývat tím, co je v recenzované práci napsáno, a nikoli tím, co v ní napsáno není. Grygarova kniha však navozuje otázky, o jejichž důkladné zpracování by bylo záhodno tuto knihu rozšířit, a tedy i směr, v němž by studium mělo pokračovat. To pochopitelně její hodnotu nesnižuje, naopak.Tak například materiál v ní shromážděný a přehledně uspořádaný nasvědčuje tomu, že různí dotvářeči a doplňovači Husserlových myšlenek chápali krizi v druhotném, pasivním, dnes však převládajícím významu toho slova: jako situaci svízelnou, tísnivou, div ne beznadějnou. To pak obrátilo jejich pohled především na jevy krizi evropských věd předcházející či ji provázející, na vyhledávání různých historických souvislostí, na zpřesňování Husserlových slov a podobně. I když úvahy tohoto druhu jsou zajímavé, užitečné a mnohdy i objevné, přesto vzhledem k podstatě samotného problému se týkají záležitostí marginálních.

Naproti tomu Husserl chápal krizi v prvotním, aktivním, dnes již téměř potlačeném významu toho slova: jako situaci, v níž je nutno učinit rozhodnutí; nalézt východisko. Dokladem toho je třetí část zmiňovaného Husserlova spisu, v níž je takové možné východisko naznačováno. Vůči němu lze pochopitelně vznášet námitky; ostatně podobně jako vůči různým možným východiskům z různých jiných krizí. Tímto aktivním přístupem k jím odkryté krizi evropských věcí ovšem Husserl takříkajíc nese kůži na trh. Jenže právě tím nebetyčně převyšuje všechny ty, jejichž úvahy se kolem této krize točí. Neboť právě to odlišuje filozofology od filozofografů, smím-li to tak označit.

Nezbývá než si postesknout, že u nás se tradičně za seriózního filozofa považuje pouze filozofograf. Jsem přesvědčen, že autor recenzované knihy má na to, aby se stal filozofologem; pokud ovšem k tomu nalezne dost odvahy, které právě u nás je k tomu zapotřebí.

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Petr Vopěnka

Prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc., (*1935) vystudoval MFF UK. Byl posledním žákem Eduarda Čecha. Jmenování profesorem bylo sice r. 1968 schváleno vědeckou radou UK, ale došlo k němu až r. 1990. V letech 1969-1989 na MFF UK zůstal díky intervenci významného ruského matematika akademika P.S. Alexandrova, avšak v nedůstojném postavení. V r. 1980 se mu povedlo na MFF založit filozofický seminář. R. 2000 obnovil katedru matematické logiky a filozofie matematiky na MFF UK (tato katedra byla opět zrušena hned poté, co Petr Vopěnka dosáhl 65 let). 28. října 1998 mu prezident Václav Havel udělil státní vyznamenání (medaili za zásluhy). Zpočátku se věnoval topologii, později pak teorii množin a matematické logice; na začátku sedmdesátých let založil tzv. alternativní teorii množin (alternativní vůči klasické Cantorově teorii). Od poloviny osmdesátých let se věnoval filozofickým otázkám matematiky (zvláště v souvislosti s Husserlovou fenomenologií) . Výsledkem byly mj. knihy Úhelný kámen evropské vzdělanosti a vědy (2000). Podivuhodný květ českého baroka (1998) a Meditace o základech vědy (2001). Ve Vesmíru vyšla r. 1995 jeho kniha Rozpravy s geometrií - Otevření neeukleidovských geometrických světů, která obsahuje novelu Trýznivé tajemství.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné