Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Chromozomální podivnost ptakopyska

 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 437, 2005/8

Australský ptakopysk (Ornithorhynchus anatinus) je z mnoha hledisek podivuhodný savec, a to i co se týká chromozomů (viz Vesmír 81, 36–41, 2002/1). Pro zopakování připomeňme několik skutečností: samci savců mají chromozom X a chromozom Y, samice mají dva chromozomy X. Tyto chromozomy odpovídají za určení pohlaví. U samců je za určení pohlaví odpovědná oblast s genem SRY právě na chromozomu Y. Ptačí samci mají chromozomy ZZ a samice ZW, přičemž za kandidáta určení pohlaví je považován gen DMRT1 lokalizovaný na chromozomu Z. U ptakopyska je však situace odlišná od ostatních savců a také od původních představ. Vědce zaujala problematická homologizace chromozomálních párů a zvláštní chování chromozomů v průběhu meiózy, kdy se tvořil jakýsi řetězec. Závěry bližšího výzkumu jsou pozoruhodné – ptakopysk má totiž 10 pohlavních chromozomů! Samice má deset chromozomů X (X1X1X2X2X3X3X4X4X5X5) a samec má pět chromozomů X a pět Y (X1Y1X2Y2X3Y3X4Y4X5Y5). Dále se podařilo najít homologní úsek (konkrétně na X1) s lidským chromozomem X, ale na druhou stranu též homologní úsek (konkrétně na X5) s ptačím chromozomem Z. Aby podivností nebylo málo, tak samci patrně nemají gen SRY, ale byl u nich prokázán gen DMRT1, který je považován za kandidáta ptačího určení pohlaví. Jako by ptakopysk byl opravdu potomkem kachničky a vodního myšáka, jak nám říkají legendy (viz Vesmír 81, 39, 2002/1). Ptakopysk tak bude pro genetiky v příštích letech nepochybně vysoce atraktivním objektem. (Nature 432, 817–8 a 913–7, 2004 a PNAS 101, 16257–61, 2004/46)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné