Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Chromozomální podivnost ptakopyska

 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 437, 2005/8

Australský ptakopysk (Ornithorhynchus anatinus) je z mnoha hledisek podivuhodný savec, a to i co se týká chromozomů (viz Vesmír 81, 36–41, 2002/1). Pro zopakování připomeňme několik skutečností: samci savců mají chromozom X a chromozom Y, samice mají dva chromozomy X. Tyto chromozomy odpovídají za určení pohlaví. U samců je za určení pohlaví odpovědná oblast s genem SRY právě na chromozomu Y. Ptačí samci mají chromozomy ZZ a samice ZW, přičemž za kandidáta určení pohlaví je považován gen DMRT1 lokalizovaný na chromozomu Z. U ptakopyska je však situace odlišná od ostatních savců a také od původních představ. Vědce zaujala problematická homologizace chromozomálních párů a zvláštní chování chromozomů v průběhu meiózy, kdy se tvořil jakýsi řetězec. Závěry bližšího výzkumu jsou pozoruhodné – ptakopysk má totiž 10 pohlavních chromozomů! Samice má deset chromozomů X (X1X1X2X2X3X3X4X4X5X5) a samec má pět chromozomů X a pět Y (X1Y1X2Y2X3Y3X4Y4X5Y5). Dále se podařilo najít homologní úsek (konkrétně na X1) s lidským chromozomem X, ale na druhou stranu též homologní úsek (konkrétně na X5) s ptačím chromozomem Z. Aby podivností nebylo málo, tak samci patrně nemají gen SRY, ale byl u nich prokázán gen DMRT1, který je považován za kandidáta ptačího určení pohlaví. Jako by ptakopysk byl opravdu potomkem kachničky a vodního myšáka, jak nám říkají legendy (viz Vesmír 81, 39, 2002/1). Ptakopysk tak bude pro genetiky v příštích letech nepochybně vysoce atraktivním objektem. (Nature 432, 817–8 a 913–7, 2004 a PNAS 101, 16257–61, 2004/46)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné