Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Tasmánský čert v ohrožení

 |  16. 6. 2005
 |  Vesmír 84, 315, 2005/6

Ďábel medvědovitý (Sarcophilus laniarius) se po vyhubení vakovlka stal největším dravým vačnatcem Tasmánie (viz Vesmír 81, 144, 2002/3), ale i on nyní čelí vážnému nebezpečí.

Tím je zvláštní typ rakoviny, která napadá obličejové partie ďáblů a v konečné fázi jim prakticky znemožňuje přijímat potravu. Poprvé byl ďábel s nápadným nádorem pozorován v roce 1996 a nejnovější sčítání populace ukázalo, že toto onemocnění patrně snížilo za 10 let populaci z původních 150 000 jedinců na dvě třetiny, či dokonce na polovinu. Proto nyní urychleně probíhá výzkum a byly také navrženy potřebné ochranářské kroky. Toto onemocnění je neuroendokrinním typem rakoviny, u které se nádorové buňky vyznačují oproti zdravým somatickým buňkám nápadnou chromozomální přestavbou. Přenos této zhoubné nemoci (vlastních infekčních nádorových buněk) se zřejmě uskutečňuje při agresivních šarvátkách ďáblů nad potravou či v období rozmnožování. Nemoc se vyskytuje nejméně na 65 % území Tasmánie a napadená zvířata se oproti zdravým jedincům rozmnoží maximálně jednou za život (zdraví jedinci čtyřikrát až pětkrát). Tasmánská vláda již uvolnila finanční prostředky na výzkum a potřebné záchranné programy. Předně nesmějí ďábli chovaní v zajetí (v Austrálii 70 a na Tasmánii 100 jedinců v zoologických zahradách) přijít do styku s divokými, protože v zoo se toto onemocnění naštěstí zatím nevyskytuje. Dále jsou zakládány nové chovné stanice, do kterých budou umístěna mladá, očividně zdravá zvířata. V neposlední řadě se budou ochranáři snažit také odchytávat nemocná zvířata, aby zabránili šíření nákazy. Doufejme, že všechny tyto kroky odvrátí nebezpečí ďáblova vyhynutí. (Science 307, 1035, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...

Víme. Ale chceme?

Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...