Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Hospody a pivo v české společnosti

 |  16. 6. 2005
 |  Vesmír 84, 362, 2005/6

Nesmazatelnou roli sehrály některé hospody ležící v bezprostřední blízkosti přírodovědecky atraktivních míst. Poskytovaly základnu k výzkumu i pro exkurze a nemálo podpořily vzájemný styk přírodovědců, nezřídka z různých oborů […] většina z nich dnes již patří minulosti, píše Vojen Ložek v článku Český kras, hospody a rozvoj přírodních věd (Vesmír 71, 433, 1992/8). To však bylo vyprávění historické, snad s trochou sentimentu, leč na tento aspekt by se zapomenout nemělo. Současnému fenoménu českých hospod se v celospolečenském měřítku věnovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění, pracoviště Sociologického ústavu AV ČR, v rámci projektu Naše společnost 2004.

Jan Červenka, Naděžda Horáková, Jiří Vinopal a Gabriela Šamanová kladli v září 2004 více než tisícovce českých občanů všetečné dotazy, které se týkaly piva, hospod a pivovarství, a z jejich odpovědí sestavili procentní přehledy. Co zjistili? Pivo pije alespoň někdy 74 % dotázaných, výrazně častěji muži (90 %) než ženy (58 %), více konzumentů je mezi podnikateli a živnostníky (86 %) a kvalifikovanými dělníky (91 %), méně mezi důchodci. Ukázalo se, že jeden půllitr a méně vypije za týden 22 % respondentů, dva až pět 24 %, šest až deset 13 %, jedenáct až dvacet 10 % a více než dvacet 3 %. Nejvíce piva se vypije při setkání s přáteli, k hlavnímu jídlu, při oslavách a „jen tak na žízeň“. Kvalita piva je vnímána oproti stavu před rokem 1989 jako lepší, cenová dostupnost se však výrazně zhoršila (64 %).

Nejčastěji se pije výčepní světlé pivo („desítka“), za ní následují světlé ležáky a až s větším odstupem ostatní druhy piv. Lidé si vybírají pivo podle značky, ale zpravidla to není tak striktní, spíše než cena je rozhodující kvalita.

Hospodu navštívilo alespoň někdy v životě 77 % českých občanů (89 % mužů, 66 % žen), nejčastěji do ní lidé chodí popovídat si s kamarády, „jen tak popít“ či si zlepšit náladu.

Českou hospodu měli dotazovaní lidé charakterizovat tím, co se jim pod tímto pojmem vybaví. Zde jsou odpovědi (tázaný mohl uvést více asociací): pivo (45 %), štamgasti a kamarádi (28 %), zakouřenost (21 %), tradiční jídelníček (18 %), diskuse, hovory o všem a výměna zkušeností (15 %), alkoholizmus, kažení morálky a utrácení peněz (15 %), zábava a dobrá nálada (14 %), pohoda a odpočinek (13 %), hlučnost (13 %), dobré možnosti občerstvení (11 %), společenský a kulturní život (11 %), špatná hygiena a čistota (9 %), mužské prostředí (7 %), hraní her (7 %), dobrý personál (5 %), hospodské zařízení (5 %) atd. V hodnocení funkce hospod převládal kladný přístup (domlouvání sousedské výpomoci, odreagování se od starostí, setkání s přáteli, významná součást české tradice ap.). Vysoký však byl i podíl negativních rysů – především podpory alkoholizmu. Tento rys ale měly hospody odjakživa.

Nejčastěji si chodí lidé posedět do hospod, hostinců a pivnic (22 %), následují restaurace (20 %) a vše ostatní (např. pizzerie, čajovny, kavárny, čínské restaurace) je pod 10 %. Nikam nechodí 23 % tázaných. Samo pivo vnímá jako součást české kultury a tradice více než 90 % oslovených, tři lidé ze čtyř považují české pivo za nejlepší na světě, ale nezanedbatelná část respondentů (63 %) se domnívá, že v České republice je pivu přikládán až příliš velký význam a že pití velkého množství piva je špatnou českou vlastností (67 %). K českému umístění na čelních příčkách v pití piva se hrdě hlásí pětina tázaných, ale skoro třetina se za to stydí. Ve vývoji českého pivovarství by si lidé spíše přáli, aby došlo k jakési remíze mezi velkými pivovarskými kolosy a malými pivovary.

Sociologický průzkum si všímal mnoha dalších názorů a připomněl tak české společnosti její „pivní zakotvení“. Interpretace výsledků se zdaleka netýkala pouhých číselných údajů. Jiří Vinopal dodává: „Posláním výzkumu nebylo produkovat procentuální údaje. Autoři výzkumu si velice dobře uvědomují relativnost získaných hodnot, stejně jako mnohorozměrnost obrazu, který pivo a hospody vyvolávají v myslích obyvatel České republiky. Cílem výzkumu nebylo (ani nemohlo být) popsání reálného chování, nýbrž spíše uchopení tématu v co největší šíři – poukazem na to, že vztah Češi – pivo – hospody není vztahem triviálním, chtěli odhalit vztahy, vývoj atp.“

Proto doporučuji nahlédnout do výsledků v plné šíři na webu. Více se dozvíte na www.cvvm.cz/index.php?lang=0&disp=zpravy&r=....

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...