Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Hospody a pivo v české společnosti

 |  16. 6. 2005
 |  Vesmír 84, 362, 2005/6

Nesmazatelnou roli sehrály některé hospody ležící v bezprostřední blízkosti přírodovědecky atraktivních míst. Poskytovaly základnu k výzkumu i pro exkurze a nemálo podpořily vzájemný styk přírodovědců, nezřídka z různých oborů […] většina z nich dnes již patří minulosti, píše Vojen Ložek v článku Český kras, hospody a rozvoj přírodních věd (Vesmír 71, 433, 1992/8). To však bylo vyprávění historické, snad s trochou sentimentu, leč na tento aspekt by se zapomenout nemělo. Současnému fenoménu českých hospod se v celospolečenském měřítku věnovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění, pracoviště Sociologického ústavu AV ČR, v rámci projektu Naše společnost 2004.

Jan Červenka, Naděžda Horáková, Jiří Vinopal a Gabriela Šamanová kladli v září 2004 více než tisícovce českých občanů všetečné dotazy, které se týkaly piva, hospod a pivovarství, a z jejich odpovědí sestavili procentní přehledy. Co zjistili? Pivo pije alespoň někdy 74 % dotázaných, výrazně častěji muži (90 %) než ženy (58 %), více konzumentů je mezi podnikateli a živnostníky (86 %) a kvalifikovanými dělníky (91 %), méně mezi důchodci. Ukázalo se, že jeden půllitr a méně vypije za týden 22 % respondentů, dva až pět 24 %, šest až deset 13 %, jedenáct až dvacet 10 % a více než dvacet 3 %. Nejvíce piva se vypije při setkání s přáteli, k hlavnímu jídlu, při oslavách a „jen tak na žízeň“. Kvalita piva je vnímána oproti stavu před rokem 1989 jako lepší, cenová dostupnost se však výrazně zhoršila (64 %).

Nejčastěji se pije výčepní světlé pivo („desítka“), za ní následují světlé ležáky a až s větším odstupem ostatní druhy piv. Lidé si vybírají pivo podle značky, ale zpravidla to není tak striktní, spíše než cena je rozhodující kvalita.

Hospodu navštívilo alespoň někdy v životě 77 % českých občanů (89 % mužů, 66 % žen), nejčastěji do ní lidé chodí popovídat si s kamarády, „jen tak popít“ či si zlepšit náladu.

Českou hospodu měli dotazovaní lidé charakterizovat tím, co se jim pod tímto pojmem vybaví. Zde jsou odpovědi (tázaný mohl uvést více asociací): pivo (45 %), štamgasti a kamarádi (28 %), zakouřenost (21 %), tradiční jídelníček (18 %), diskuse, hovory o všem a výměna zkušeností (15 %), alkoholizmus, kažení morálky a utrácení peněz (15 %), zábava a dobrá nálada (14 %), pohoda a odpočinek (13 %), hlučnost (13 %), dobré možnosti občerstvení (11 %), společenský a kulturní život (11 %), špatná hygiena a čistota (9 %), mužské prostředí (7 %), hraní her (7 %), dobrý personál (5 %), hospodské zařízení (5 %) atd. V hodnocení funkce hospod převládal kladný přístup (domlouvání sousedské výpomoci, odreagování se od starostí, setkání s přáteli, významná součást české tradice ap.). Vysoký však byl i podíl negativních rysů – především podpory alkoholizmu. Tento rys ale měly hospody odjakživa.

Nejčastěji si chodí lidé posedět do hospod, hostinců a pivnic (22 %), následují restaurace (20 %) a vše ostatní (např. pizzerie, čajovny, kavárny, čínské restaurace) je pod 10 %. Nikam nechodí 23 % tázaných. Samo pivo vnímá jako součást české kultury a tradice více než 90 % oslovených, tři lidé ze čtyř považují české pivo za nejlepší na světě, ale nezanedbatelná část respondentů (63 %) se domnívá, že v České republice je pivu přikládán až příliš velký význam a že pití velkého množství piva je špatnou českou vlastností (67 %). K českému umístění na čelních příčkách v pití piva se hrdě hlásí pětina tázaných, ale skoro třetina se za to stydí. Ve vývoji českého pivovarství by si lidé spíše přáli, aby došlo k jakési remíze mezi velkými pivovarskými kolosy a malými pivovary.

Sociologický průzkum si všímal mnoha dalších názorů a připomněl tak české společnosti její „pivní zakotvení“. Interpretace výsledků se zdaleka netýkala pouhých číselných údajů. Jiří Vinopal dodává: „Posláním výzkumu nebylo produkovat procentuální údaje. Autoři výzkumu si velice dobře uvědomují relativnost získaných hodnot, stejně jako mnohorozměrnost obrazu, který pivo a hospody vyvolávají v myslích obyvatel České republiky. Cílem výzkumu nebylo (ani nemohlo být) popsání reálného chování, nýbrž spíše uchopení tématu v co největší šíři – poukazem na to, že vztah Češi – pivo – hospody není vztahem triviálním, chtěli odhalit vztahy, vývoj atp.“

Proto doporučuji nahlédnout do výsledků v plné šíři na webu. Více se dozvíte na www.cvvm.cz/index.php?lang=0&disp=zpravy&r=....

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné