70 let Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem

První pokusy o ochranu lesů na území dnešní ČR

Pokusy o ochranu některých lesů před devastací nadměrnou těžbou pomocí zákonných předpisů sahají až do doby, kdy v Českém království panoval král Karel IV. Kolem roku 1350 byl připravován Maiestas Carolina, návrh zákoníku Karla IV., který se týkal hospodaření a stavu lesů v Království českém. Pro odpor šlechty však nebyl nikdy přijat.

Počátky hospodářské úpravy lesů

Hospodářská úprava lesů (HÚL) je disciplína, jejíž náplní je pravidelné zjišťování stavu lesa, jeho potenciálu, vývoje a vyhotovování návrhů hospodářských opatření.

Současně s ochranou lesů pomocí zákonů a lesních řádů se objevily i snahy o udržení trvalých těžebních možností, a tak se již od 13. stol. lesní majetky zaměřovaly. Počátky HÚL na území dnešní ČR lze umístit až asi do první poloviny 18. století. Odborné hospodaření bylo zprvu – stejně jako v celé střední Evropě – zaměřeno především na výši, trvalost a vyrovnanost produkce, vycházelo z obavy možného nedostatku dřeva. Vznikly principy a zásady vnější a vnitřní prostorové výstavby a druhově rozrůzněné dřevinné skladby lesních porostů, které dodnes nepozbyly aktuálnost.

Začátky HÚL byly závislé na stupni rozvoje lesnické vědy, ale i např. na velikosti příslušného majetku. Výsledným dílem však od začátku existence HÚL byla vždy určitá forma lesních hospodářských plánů (LHP), obsahujících textové, tabulkové a mapové náležitosti. První LHP měly schwarzenberské panství Chýnov u Tábora (1739), klášterní statek Tvořihráz u Znojma (1741), jesenické lesy (1743) a Horní Luby u Chebu (1744). Do konce 18. století pak byla zařízena již asi pětina z celkové výměry našich lesů. Tento trend pokračoval i v 19. století, ovšem stále ještě bez všeobecně platných norem stanovených zákonem. O kvalitě tehdejších českých odborníků svědčí i fakt, že zařizovali rozsáhlé lesní majetky na Balkáně, v Podunají a v Itálii.

Zákony nařizující hospodařit podle lesních hospodářských plánů (LHP)

I když rakouský lesní zákon č. 250/1852 říšského zákoníku například obsahoval zákaz pustošení lesů a nařizoval povinné zalesňování vykácených ploch, zavedení LHP bylo ponecháno na zákonech zemských. V Čechách nařizoval hospodařit podle LHP teprve zákon č. 11/1893 českého zemského zákoníku o dohledu nad obecními lesy.

Pro rozvoj HÚL až do začátku 20. století měly rozhodující význam zejména velké soukromé lesní majetky, které již tehdy mívaly vlastní zařizovací (taxační) kanceláře. Nejstarší tradici měly zařizovací služby liechtensteinská a schwarzenberská, vytvořené v polovině 19. století, které pak (stejně jako další v letech 1920 až 1948) pod vlivem politických a hospodářských změn na území našeho státu zanikaly.

Před rokem 1914 byly zařízeny asi 3/4 našich lesů. O významu LHP pro lesní hospodářství svědčí hlavně to, že na zaměření lesů a zjišťování jejich stavu a stanovování trvale únosných těžeb vydávali značné částky peněz především soukromí majitelé lesů.

Vznik samostatného Československa

Když v roce 1918 vzniklo samostatné Československo, převzalo na základě mírové smlouvy majetek bývalých rakouských státních lesů a statků. Realizací pozemkové reformy se rozloha státních lesů zvýšila v roce 1938 až na 390 tisíc ha. Jejich řízením bylo pověřeno Generální ředitelství státních lesů a statků v Praze, kterému podléhala oblastní ředitelství. Ta měla i zařizovací oddělení, zajišťující HÚL v příslušné oblasti.

Vznik a vývoj Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem

Začlenění HÚL do aparátu Oblastních ředitelství se postupem času ukázalo jako nevyhovující. Chyběla složka, která by jednotně usměrňovala celostátní lesnickou politiku i vlastní metodiku zařizovacích prací, pracovníci HÚL byli pověřováni jinými úkoly a vyhotovování LHP zaostávalo.

Na konci roku 1934 proto Ministerstvo zemědělství (MZe) zvláštním usnesením vytvořilo k 1. lednu 1935 ze zařizovacího oddělení tehdy rozpuštěného Oblastního ředitelství státních lesů a statků v Brandýse nad Labem samostatnou Lesní taxační kancelář se sídlem v budově brandýského zámku. Soustředěním zařizovací služby do samostatné instituce byl položen základ dnešního Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL), který za dobu své historie nesl řadu názvů (Zařizovací ústav lesů Protektorátu Čechy a Morava, Technický ústav státních lesů, Lesnicko-technické ústředí a nejznámější Lesprojekt).

Období 2. světové války a krátce po ní

V roce 1942 byla při ústavu zřízena geodetická služba sídlící v Křivoklátě. Rok předtím bylo zahájeno stanovištní mapování. Mapové stanovištní formy byly charakterizovány příslušným lesním společenstvem a byla pro ně stanovena cílová druhová skladba dřevin. Tím byl položen základ typologie lesů. V roce 1944 pak vzniklo oddělení pro průzkum lesních stanovišť.

HÚL byla v posledních letech 2. světové války upravena vládním nařízením č. 35/1944 Sb. o zařízení lesů a návaznou vyhláškou MZe č. 539/1944 Ú.l. Byly to na tehdejší dobu moderně pojaté právní normy, vypracované ve složitém období národní nesvobody výhradně českými lesníky. Po osvobození mělo na 80 % LHP prošlou dobu platnosti a v důsledku zestátňování výměra státních lesů stále narůstala. Změny ve správě a užívání lesů měly za následek novou reorganizaci (decentralizaci) HÚL.

Období 1950 až 1990

V roce 1950 se ústav stal jediným subjektem oprávněným vypracovávat LHP pro všechny lesy v českých krajích s výjimkou Vojenských lesů a statků zařizovaných již od roku 1921 vlastní taxační službou.

V roce 1951 vzniklo Ministerstvo lesů a dřevařského průmyslu, do jehož resortu bylo začleněno celé odvětví lesního hospodářství.

Hlavním úkolem organizace bylo urychlené vypracování LHP pro nově vznikající jednotky státních lesů. V té době byla podle LHP vypracována Inventarizace lesů 1950. Šlo o dílo, jež tehdy nemělo ve světě obdobu, neboť dávalo přehled o stavu, těžebních možnostech a pěstebních úkolech ve všech lesích republiky, bez ohledu na jejich velikost a užívání.

Dnešní název Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) je platný od r. 1956, organizační začlenění pod Ministerstvo lesního a vodního hospodářství trvalo až do zrušení tohoto ministerstva v roce 1990.

Novodobá historie

V souvislosti s reorganizací vlády ČR byl ÚHÚL k 1. 8. 1990 zařazen do resortu nově zřízeného Ministerstva životního prostředí. K 30. 6. 1991 byl ÚHÚL převeden do působnosti Ministerstva zemědělství; 30. 12. 1996 byl na základě nových zákonných norem nově vymezen základní předmět činnosti ústavu, zásadní změnou byl převod vyhotovování LHP do sféry soukromých taxačních kanceláří. K 1. 1. 2001 byla v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích novelizována zřizovací listina ÚHÚL Brandýs nad Labem.

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

ÚHÚL je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem zemědělství ČR již v roce 1935.

Hlavním předmětem jeho činnosti je:

• Provádění inventarizace lesů v České republice.
• Vyhotovování a správa dat oblastních plánů rozvoje lesů včetně zajišťování jednotného typologického systému lesů v České republice.
• Zabezpečování funkce informačního a datového centra odvětví lesního hospodářství a myslivosti České republiky.
• Zabezpečování poradenství a služeb při provádění certifikace lesů České republiky.

Ústav se svým kvalifikovaným personálem a technickým vybavením významně podílí na vývoji lesního hospodářství a na tvorbě a podpoře státní lesnické politiky.

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem, www.uhul.cz

(Do příštího čísla připravuje Vesmír ve spolupráci s ÚHÚL materiál o lesích a lesnatosti ČR.)