VESMÍR. O čem psal před lety

Stoletá památka úmrtí vynálezce svítiplynu.

Četné společnosti pro výrobu svítiplynu v celé Francii hodlají okázalým způsobem oslaviti stoletou upomínku úmrtního dne vynálezce svítiplynu Filipa Lebona uspořádáním lidových slavností. Francouz Lebon jest jeden z četných vynálezců, kterým nebylo dopřáno kliditi ovoce svého vynálezu. Světový svůj objev učinil r. 1791 při návštěvě svého otce, který v malé vísce Barchey bydlel. Když se sedláky svého rodiště o svém vynálezu rozmlouval a jim vypravoval, že tímto plynem hodlá celou Paříž i Barchey osvětliti a otopiti, považovali jej tito za pomateného, a o nic lépe se mu dařilo, když později učinil pokusy na využitkování svého vynálezu. V prosinci r. 1804 nalezl tento muž, jehožto vynálezu celý svět tolikerým díkem zavázán jest, tragický konec; byl v Champs-Elysées záhadným způsobem zavražděn.

Vesmír 1. března 1905, s. 120

Budoucnost chemie.

Theorie Berthelotovy o budoucnosti chemie jsou předmětem znamenitých rozprav. Část doktrin znamenitého lučebníka je známa. Podle něho nadejde doba, že zemědělství a četné práce s ním spojené, jež objímají reprodukci živočišnou i rostlinnou, zaniknou. Nebude chovatelů zvířat ani zemědělců. Hospodářské budovy budou nahrazeny dílnami, kde se budou vyráběti potraviny umělé, stravitelnější a assimilace schopnější, než produkty přirozené neb umělé, jichž posud užíváno. Ze dvou třetin je problém rozřešen. Již r. 1812 Berthelot vyrobil tuky odpovídající jedné ze tří podmínek výživy lidské. Potom vyrobeny byly cukry poskytující to, co žádá podmínka druhá. Zbývá toliko vyrobiti bílkoviny.

Vesmír 15. září 1905, s. 275