Ještě k Větrné energii s otazníky

Povinnost implementace zákona na podporu obnovitelných energií má závazný právní rámec daný naším členstvím v EU. Je definována ve směrnici 77/2001/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. září 2001 a provedly ji všechny státy původní patnáctky a některé nově přistoupivší. Vedle legislativního rámce plyne důležitost a neopomenutelnost takového zákona především ze dvou nezpochybnitelných limit současného energetického systému – vlivu na životní prostředí a principiální vyčerpatelnosti fosilních i jaderných zásob.

Jak bylo potvrzeno verdiktem soudů různých stupňů a v roce 2000 i Evropským soudním dvorem, není v rámci evropského práva zákonem stanovená finanční bonifikace nedovolenou subvencí. Nejde o státní subvenci a je podporou dočasnou, tedy programem zavádění na trh, což není zdaleka nic výjimečného nebo nestandardního. Je třeba si uvědomit, že volný trh je dnes především ideologií, a nikoliv realitou. Jeho praxe skončila někdy ve středověku lokálními trhy a nyní se v některých případech udržuje v systémech bezpeněžní výměny zboží a služeb (LETS). Považovat za podmínek, kdy je proklamativní volný trh jasně narušován nesčetnými hlubokými deformacemi – například světově platným nezdaněním leteckého benzinu či neexistencí mezinárodně akceptovaných ekologických a pracovněprávních standardů – dočasnou tržní podporu obnovitelné energetiky za jeho porušování, je hlubokým omylem a odrazem hlubokého selhání současných vládnoucích politických struktur.

Volný trh se dnes omezil na volné rabování nejrůznějších nenahraditelných přírodních zdrojů, především v horizontu volebních období a bez vážnějšího zájmu o budoucí přežití civilizace. Mezi šokující zjištění například patří, že dlouholetý spor o těžbu ropy na Aljašce se všemi jejími ekologickými a sociálními důsledky se vlastně vede o objem ropy odpovídající pouhým dvěma letům (!) spotřeby USA.

Sledujeme-li historii původních předkladů české verze zákona na podporu obnovitelných energií, zjišťujeme, že to byly právě zájmy velikých firem se státní účastí (ČEZ), pro jejichž výrazný a nezasloužený prospěch byl ve svých jednotlivých fázích zákon formulován – jako v případě subvencí na proud vyrobený spoluspalováním dřevní hmoty v nynějších tepelných elektrárnách či v případě již dávno amortizovaných velkých vodních elektráren. To stavělo na hlavu opodstatněnost zákona (subvence má být zdrojem pro splácení půjček na výstavbu decentrálních energetických zdrojů). V součinnosti s tlakem vyvolaným některými nevládními organizacemi byly posléze některé tyto paragrafy pozměněny nebo zmírněny.

Současná atlantická civilizace dnes vede světovou válku proti přírodě a proti národům zemí třetího světa. Tuto smutnou skutečnost nepřijmout znamená do jisté míry se na tomto procesu podílet. Jakákoliv filipika fosilně jaderného energetického systému je obhajobou mrtvého muže. Jediná cesta k nastolení ekologické, sociální a společenské rovnováhy vede přes obnovitelné hospodářství, jehož hlavním článkem je bezesporu obnovitelná energetika využívající všechny možné primární energetické zdroje (vítr, přímé sluneční záření, teplo okolí, energii mořských vln, biomasu, geotermální energii, malou vodní energii apod). Scénáře byly vypracovány na různých úrovních – např. ERJ (Energy Rich Japan) ve spolupráci s Komisí EU nebo Komisí Enquete německého Bundestagu. Tyto dvě studie ukazují reálnost 90% až úplného zásobování obnovitelnými energiemi za 45 až 50 let – tedy v době úplného vyčerpání kapalných a plynných fosilních zdrojů a uranu.

U našich nejbližších západních sousedů si sluneční energie ve všech svých formách vydobyla své pevné místo; například v Německu si přeje další nebo stejnou podporu obnovitelné energetiky více než 87 % obyvatel a pouze 4 % si přejí úplné odstranění podpory nebo její snížení. Nerespektování vývoje ekonomicky nejvyspělejší země EU je tragickým omylem, který zároveň odřezává možnost české participace na novém perspektivním průmyslovém odvětví. Na odvětví, které jenom dosud (nyní má Spolková republika 10 % obnovitelné elektřiny) přineslo 100 000 nových pracovních míst.

„Otec“ německé verze zákona na podporu obnovitelné energetiky (tento zákon se stal nejúspěšnějším „politickým vývozním artiklem“ Spolkové republiky) Hans-Josef Fell při rozhovoru v Bundestagu prohlásil, že právě Česká republika by mohla být mostem pro šíření obnovitelné energetiky do zemí bývalého východního bloku, protože pro to má vhodné profesní a geografické předpoklady. Naopak kvůli takovým článkům, jakým je „Větrná energie s otazníky“, se možnost rychlé budoucí integrace snižuje.

(www.eurosolar.org, www.eurosolar.cz)