Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Plynové světlo

 |  13. 10. 2005
 |  Vesmír 84, 572, 2005/10

Do lamp v naší ulici plynul plyn léta. Za soumraku přicházela lampářka, přízračná postava v kabátě s kapucí, provázená černým psem. Dlouhou tyč zakončenou hákem zaklesla do drátěného očka pod stínidlem, zatáhla, rozsvítila, a jak postupovala dál, plynulo za ní teplé žluté světlo. V roce 1975 lampy vykopali a nahradili je výbojkami, jejichž světlo už neplynulo, nýbrž bilo do očí. Teprve v roce 1990 si někdo nostalgicky vzpomněl na plynové osvětlení a patrně na jeho památku instaloval v ulici repliky starých lamp, z nichž světlo neplyne, ale elektrizovaně proudí.

Slovo plyn budí i negativní asociace – od hrůzných plynových komor přes svítiplynové sporáky sebevrahů, důlní plyny ohrožující horníky, bojové plyny ochromující vojáky, zemní plyn vybuchující v rodinných domcích až po vcelku neškodné, leč nelibé plyny střevní. To slovo ale za nic nemůže, ba ani plyn sám o sobě (ostatně elektrické křeslo nezní o nic povzbudivěji). Značná část národa plynem topí a málokomu by se dnes chtělo chodit s uhlákem do sklepa. Topit se začalo svítiplynem, jímž se zpočátku jen svítilo, jak vyplývá z názvu. Člověk však dlouhá slova nemá rád, a tak si svítiplyn zkrátil na plyn už v době, kdy měl ještě delší název opodstatnění (odpovídající slovo „topiplyn“ se nikdo ani nepokusil vytvořit).

Plyn má samozřejmě i mnohem obecnější význam – látka v plynném skupenství. Proto je podivné, že se k nám toto slovo dostalo skutečně až v době, kdy se jedním z plynů začínalo svítit. Do češtiny ho zavedl J. S. Presl, který se inspiroval polským slovem plyn – kapalina, tekutina. Ještě J. Jungmann roku 1837 ve svém slovníku uvádí, že plyn jest věc plynutá, mokrá, a zmiňuje plynné části těla, gako krew, ale zároveň cituje Presla (plyny = azota, Gase, gsau těla w způsobu powětřj plynutá, pohyblivosti částek neywětšj) a nechybí ani informace, že Angličan Gordon nalezl kahany plynowé. Do té doby neměla čeština pro látku v plynném skupenství název, nepočítáme-li dým, párupovětří, porůznu v daném významu uplatňované. Dokonce i vzduch přejal z ruštiny až Jungmann.

V době, kdy bylo slovo plyn v rozpuku, mělo spoustu potomků, z nichž někteří brzy upadli v zapomnění. Plinník jako rezervoár plynu se neujal, zvítězil plynojem. Plynoměrec či plynoměrák obsluhoval plynoměr (ne ten, který máme doma v předsíni, ale zařízení v plynárenské plynoměrně). Plynomistr tomu zřejmě šéfoval a plynovodec (Installateur, jak jej do „němčiny“ překládá F. Š. Kott) údržbařil na plynovodu. Plynopud byla káď, do níž se očištěný plyn ze sudu vápního po troubě přeháněl, a v jakém vztahu k němu byla jeho gramatická partnerka plynopudnice (pneumatische Wanne), to asi zůstane jejím tajemstvím. O něco později porodila čeština plynohyb (plynový motor), ale dnes už je i on mezi slovními nebožtíky.

Jakkoli je české slovo plyn mladé, jeho mateřské sloveso pamatuje počátky slovanských jazyků. Plynout se vyvinulo z hypotetického pluti (plout), které mělo společný prazáklad s řeckým pleo (pluji), latinským pluit (prší), anglickým flood (proud) či německým Flut (téhož významu). A tu nám na hladinu české slovní zásoby začnou vyplouvat slova s obnaženými souvislostmi, např. plynulý (nepřetržitě plynoucí), splývat (plynutím se spojovat), vliv, původně vplyv (nenásilná změna vplynutím), plýtvat (nechávat plynout marně), plytký (plynoucí po povrchu), vyplývající z něčeho (vynášený plynutím na břeh).

Plyn dal člověku světlo, dnes mu dává teplo. Kdo ví, čím jednou budeme svítit nebo topit a jak to budeme nazývat. Omnia transibunt more fluentis aquae (všechno pomíjí tak jako plynoucí proud).

Ke stažení

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...