Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Pivovar poloviční, ale pivo celé

České pivo v prášku do celého světa
 |  13. 10. 2005
 |  Vesmír 84, 575, 2005/10

Výroba piva je natolik složitá (Vesmír 82, 550, 2003/10), že jeden žasne, když pozvedá číši oblíbené značky pěnivého moku – a ten má stále stejnou chuť, vůni i barvu. Přesto se vypiplané procesy dále vylepšují a vymýšlejí se změny a novinky (anebo se o nich aspoň dovídáme).

Příprava sladu dnes již zpravidla bývá oddělena od vlastní výroby piva, dělba práce však postoupila dál. V klasickém průmyslovém pivovaru se rozemletý slad smíchá s vodou (vystírá), zahřívá (rmutuje) a vaří s chmelem. To se děje v „srdci pivovaru“ – varně – a výsledkem je mladina. Ta se chladí, přidají se do ní pivovarské várečné kvasnice a ve spilce (nebo dnes ve velkoobjemových cylindrokónických tancích) pak probíhá hlavní kvašení a po něm pozvolné dokvašování a zrání. Nakonec se pivo stáčí, expeduje – a pije.

Je to sice s podivem, ale „srdce pivovaru“ se dá oddělit, nebo lépe řečeno – jedno srdce může bít pro více pivovarů. Jak je to možné? Uvařená mladina nemusí hned postoupit do dalšího kola výroby, ale lze z ní připravit koncentrát, který může mít pastovitou nebo práškovitou podobu. Tento koncentrát se snadno přepravuje na velké vzdálenosti spolu s kulturou speciálních kvasnic a přesným technologickým postupem pro výrobu kvalitního piva českého typu.

Mladinový koncentrát umožňuje výrobu piva jak v podmínkách domácí výroby, tak v minipivovarech i pivovarech průmyslových. Výhodou jeho použití je, že lze zajistit standardnost jak koncentrátu, tak výsledného piva. Uplatňuje se především tam, kde vysoké investiční náklady brání postavit nové pivovary nebo dodávat standardně kvalitní suroviny.

Jedinečnost českého piva se nezapřela ani v této oblasti – Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., v Praze získal za svůj mladinový koncentrát zlatou medaili s diplomem na největší průmyslové výstavě v jihovýchodní Asii – Vietnam Expo 2005.

Ke stažení

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.